Rok od roku v Česku přibývá domácností, které si nemohu dostatečně zatopit a zasvítit. Zatímco v roce 2020 žilo v těchto domácnostech asi 770 tisíc lidí, loni už jich bylo 1,3 milionu. Odborníci hovoří o šířící se energetické chudobě v Česku.
I přes opakované výroky premiéra Petra Fialy [ODS] o tom, jak se české ekonomice daří a že jeho vláda posunula Česko k energetické nezávislosti a dočkáme se i výstavby dvou energetických bloků v Dukovanech, v Česku rychle přibývá domácností, které nemají peníze na teplo a světlo. Drahé energie se stávají vážný problém už i pro střední třídu, o dopadech na nízkopříjmové rodiny ani nemluvě.
„Můžeme konstatovat, že se každý rok situace zhoršuje. Chtěli jsme upozornit na to, že data jsou alarmující. Stále více lidí zůstává bez tepla a světla. Zadlužují se, v předlužených rodinách jsou děti,“ uvedla jedna ze spoluautorek zprávy Powerty Watch 2024, kterou v pondělí [11.11.] na tiskové konferenci představili zástupci české části Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení [EAPN], Iva Kuchyňková z Charity ČR.
Závěr sdělení, které vychází ze sledování výskytu chudoby a vyloučení a dopadů sociálních politik v jednotlivých zemích, je jednoznačný. Českem se šíří energetická chudoba. Podle zprávy EAPN u nás přibývá lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, svítit a dluží na energiích. Anebo za ně utratí více než dvě pětiny svého čistého příjmu. V roce 2020 u nás bylo takových lidí asi 770 000, v roce 2023 už 1,3 milionu.
„Je těžké pomoci, protože nefunguje dávkový systém, zabydlování, lidé se točí v azylových domech,“ dodala Kuchyňková.
Loni si v Česku nemohlo pořádně zatopit 1,3 milionu lidí
Letošní zpráva se zaměřuje na energetickou chudobu, kdy má domácnost problémy se zajištěním topení nebo ohřevu vody. Podle jedné ze studií se to týká lidí z pětiny nejchudších domácností. Ti si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží za energie nebo za ně utratí přes pětinu svého čistého příjmu.
V roce 2020 v Česku bylo v takové situaci 440 000 domácností a žilo v nich 770 000 osob. Loni už to ale bylo 690 000 domácností s 1,3 milionu členů. Hlavními důvody energetické chudoby českých domácností jsou nízké výdělky a vysoké ceny energií.
Na ubytovnách v Česku žije 3 tisíce dětí. A hrozí jim ústavní péče
Spoluautor dokumentu Jiří Vraspír připomněl nedávnou zprávu o vyloučení z bydlení, na kterou se dokument rovněž odkazuje. Podle ní u nás více než půl milionu domácností bojuje s vysokými náklady právě na bydlení. A vydává za ně přes dvě pětiny příjmu. Tím špatné zprávy ale nekončí. V těchto rodinách podle zprávy žije 860 000 dospělých a dětí. V bytové nouzi, v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě nebo bez domova zůstává 160 900 lidí. A mezi nimi je 62 300 dětí.
Bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová považuje výsledky zprávy za pesimistické.
„Všechny parametry se zhoršily, a ještě se budou zhoršovat. Je to výsledek dlouhodobě špatných politik, kdy jsou nespravedlivě nastavené základní parametry,“ uvedla s tím, že se šetří na všech oblastech, které ale dopadají do chudoby.
Českem se šíří fenomén pracující chudoby, zjistila Charita ČR
K tématu promluvil i evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti za ČR v letech 2004 až 2010 a expremiér Vladimír Špidla [SOCDEM]. Podle jeho názoru se opatření nastavují podle představy, že za chudobou je selhání člověka a že se dávky zneužívají. Dále upozornil na další skutečnost. A sice, že reálná hodnota životního minima v posledních letech kvůli vysoké inflaci výrazně poklesla. Stanovená částka tak neplní svou funkci, řekl.
V reakci na výsledky sledování o stavu českých domácností doporučuje přijmout česká síť EAPN zákon o podpoře v bydlení. Dále upravit pravidla pro nárok na pomoc od státu po revizi dávek, kdy má čtyři dosavadní příspěvky nahradit jeden. Za další nutné řešení šířící se energetické chudoby Kuchyňková považuje zajištění důstojného výdělku pro rodiny.
–ČTK/VRN–
