„Myslím si, že už dnes pacienti vidí zlepšení u výpadků léků. Že to, čím jsme procházeli poslední dva roky, se významně zlepšilo,“ uvedl na včerejší [11.11.] tiskové konferenci SÚKL náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Jedním dechem ale i dodal, že samozřejmě ani teď není všechno ideální. Podle něj za tím, že výpadky léků ubývají, stojí i výrazně lepší komunikace a spolupráce ministerstva se Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Do jeho vedení jmenoval ministr zdravotnictví od letošního května Tomáše Boráně.
Před ním ve vedení SÚKL nejdříve skončila Irena Storová, která Ústav vedla od roku 2018, a následně Kateřina Podrazilová. Podrazilovou po třech měsících ve funkci ministr Vlastimil Válek [TOP 09] odvolal. Jako důvod uvedl, že nesplňuje jeho očekávání a požadavky na vedení lékového ústavu. Letos v květnu se vedením lékového ústavu ujal Tomáš Boráň. Ten v Ústavu předtím zastával pozici ředitele sekce registrací léčiv.
„Pro ministerstvo je zásadní, že nyní teče komunikace mezi ministerstvem a SÚKLem naprosto plynule. Chtěl bych ocenit komunikaci mezi jednotlivými odděleními a pracovníky,“ uvedl náměstek Dvořáček [bez politické příslušnosti].
Klíčové jsou podle něj informace o tom, kolik léků je v lékárnách, distribuci a u výrobců. Jejich objemy na těchto místech nyní sleduje nový systém, který brání nebo alespoň zmírňuje dopady výpadků léků. Anebo jinak řečeno se na ně snaží včas reagovat zajištěním náhrady či jinými opatřeními.
„Akceschopnost Ústavu nám umožňuje se rychle rozhodovat v momentě, kdy hrozí výpadek léků. Víme, kolik máme kde léků, a to nám umožňuje ty léky správně rozprostřít,“ vysvětlil Dvořáček, který zdůraznil, že nový systém evidence léků, který přinesla novela zákona o léčivech, je mimořádný mimo běžné standardy v rámci zemí EU.
Spolupráci s lékovým ústavem si vedení MZ ČR chválí
„Je to určitě lepší, než kdyby to bylo obráceně,“ reagoval pro Zdravé Zprávy na slova chvály na svou adresu a lékový ústav od náměstka Dvořáčka šéf SÚKLu Tomáš Boráň.
Mezi úkoly, které se mu od jeho nástupu do funkce podařilo splnit, jmenoval mimo jiné personální stabilizaci Ústavu. Podle jeho slov šlo zejména o obsazení tří pozic ředitelů v hlavních odděleních. Zmínil i nové internetové stránky Ústavu. Hlavní těžiště práce ale spočívalo a stále spočívá v implementaci novely zákona o léčivech s ohledem na jejich dobrou dostupnost.
„O veškerých přerušeních dodávek transparentně informujeme,“ uvedl.
Za nezajištění léku hrozí výrobcům pokuta až 20 milionů korun
Novinky v lékovém ústavu se podle něj netýkají jenom evidence léků, ale třeba i rozvolnění preskripce pro praktické lékaře. I to SÚKL řeší. Upozornil na to, že digitalizace Ústavu musí pokračovat. To hlavně v oblasti interních systémů.
„Nejde o samostatnou aktualizaci databáze léčivých přípravků, ale my potřebujeme i interně tu naší databázi zdigitalizovat, aby se nám rychleji zobrazovaly informace od výrobců,“ řekl s tím, že nové a účinnější systémy přinesou časové a personální úspory.
„Jsou to excelové tabulky s miliony řádků,“ popsal pro Zdravé Zprávy podobu datových výstupů systémů, které v lékovém ústavu jeho pracovníci sbírají a vyhodnocují.
Jako nejbližší hlavní úkol SÚKL uvedl změnu systému započitatelných doplatků za léky, které se budou od nového roku zobrazovat v systému eRecept. Odpadne tím jejich zasílání zdravotními pojišťovnami.
Ředitelka Rrahmaniová poděkovala pracovníkům SÚKL
Slovy chvály na aktuální kondici SÚKL nešetřila ani ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová.
„Náš odbor je v nejužším kontaktu se SÚKL. A to bych ráda zdůraznila, že spolupráce je na skvělé úrovni. Ráda bych vyzdvihla spolupráci na úrovni přijímání nové legislativy. To poslední naše díky SÚKLu patří za vstřícnost v mnoha ohledech. Zejména za práci na novém systému evidence léků,“ uvedla.
Rovněž potvrdila slova Tomáše Boráně o tom, že na podrobnější vyhodnocení systému evidence léků v ČR je příliš brzy. Novela zákona o léčivech vstoupila v platnost letos v červnu. Tehdy začala platit povinnost výrobců léků držet v zásobě ten lék, u něhož oznámí přerušení nebo ukončení jeho dodávek na tuzemský trh.
Za nezajištění léku hrozí výrobcům pokuta až 20 milionů korun
Zákon dal držitelům rozhodnutí o registraci ale i další možnost, jíž je, že lék, u něhož dochází k výpadku, mohou nahradit jiným lékem se stejnými účinky.
„Nahrazující přípravek musí být hrazený ze zdravotního pojištění. Může jít o jinou velikost balení… Vždy ale musí obsahovat stejnou účinnou látku,“ vysvětlila pro Zdravé Zprávy Daniela Rrahmaniová.
–DNA–
