Desítka vládních poslanců v čele s Martinou Ochodnickou [TOP 09] chce v rozpočtu na příští rok přidat 670 milionů korun na protidrogovou politiku. Svůj návrh vložili do sněmovního systému. Peníze chtějí vzít z rozpočtové rezervy.
Podání návrhu zdůvodňují pokrytím výdajů ze schváleného Akčního plánu politiky v oblasti závislostí na roky 2023 až 2025. Ten vláda schválila loni v dubnu. Považují za nezbytné posílit prevenci v tomto plánu. O jejich návrhu rozhodne Sněmovna v prosinci při schvalování rozpočtu.
„Navrhujeme toto navýšení také za situace, kdy se jen z alkoholu, tabáku a hazardu vybere ročně přes 80 miliard a v rámci loňského konsolidačního balíčku se navýšil výběr z těchto ‚daní z neřesti‘ o dalších cca sedm až osm miliard. Lze také predikovat budoucí zdanění psychomodulačních látek – zákon byl schválen a podepsán prezidentem v říjnu 2024,“ zdůvodňují navýšení poslanci.
Již dříve se Asociace poskytovatelů adiktologických služeb [APAS] ostře vymezila proti návrhu státního rozpočtu na rok 2025, ale i přímo vůči premiérovi Petru Fialovi [ODS]. Jako první problém uvedla nenavýšení peněz na adiktologické služby v roce 2025.
Jako druhý problém předsedkyně Rady APAS Helena Gherasim označila, že předseda vlády Petr Fiala je za historii asociace jediným premiérem, který s ní vůbec nekomunikuje. A je to právě premiér Fiala, který má danou oblast jako člen vlády na starosti.
„Navzdory opakovaným žádostem o setkání se s námi za celou dobu, co vykonává mandát premiéra, nikdy nepotkal,“ uvedla ke komunikaci s vedením vlády Gherasim.
Mládež končí na detoxifikaci kvůli pervitinu a THC. Lůžek je málo
Vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu na příští rok podle ní vůbec nezohledňuje potřeby prevence a léčby a popírá loni vládou schválený Akční plán v oblasti závislostí, se APAS na premiéra obrátila alespoň otevřeným dopisem.
Na co mají jít peníze
Posílit prevenci chtějí hlavně s ohledem na legislativu, kterou se vládě podařilo prosadit. Uvádějí regulace nikotinových sáčků, psychomodulačních látek a redefinici znásilnění nebo připravovanou regulaci energetických nápojů.
„Konkrétně jde například o zajištění prostředků, aby bylo možné podchytit bující problém až epidemii digitálních závislostí zejména u dětí a dospívajících s velkými dopady na jejich duševní zdraví. To v současné době stát prakticky vůbec neřeší,“ stojí kromě jiného ve zdůvodnění návrhu.
Fenomén Vobořil: I po odchodu z protidrogové politiky v ní zůstane
„Jako další obrovský problém je v Česku dlouhodobé výrazné nadužívání alkoholu, což se bez prevence a rozsáhlé ambulantní léčby nedá řešit a dopady, jako je rozsáhlé domácí násilí na ženách a dětech, jsou alarmující,“ píšou poslanci.
Kdo nepije, není Čech. Konference o alkoholu změnu asi nepřinese
Uvádějí také, že společenské náklady na užívání legálních i nelegálních návykových látek činí podle vědeckých studií až 175 miliard korun. U hazardních her se podle nich náklady odhadují na 15 miliard korun.
Prostředky chtějí vzít poslanci z vládní rezervy
Peníze chtějí poslanci vzít z vládní rozpočtové rezervy, což je pravidelně zdroj, odkud chtějí poslanci každoročně peníze na své návrhy brát. Vládní rozpočtová rezerva však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou minimální hranici. Podle zákona musí představovat nejméně 0,3 procenta plánovaných celkových výdajů rozpočtu. To pro příští rok představuje téměř sedm miliard korun. Vláda ji navrhla asi o miliardu vyšší, rovných osm miliard korun.
Vláda minulý měsíc schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Ten je tak vyšší o jedenáct miliard korun. O 30 miliard korun se zvyšuje i schodek státního rozpočtu pro letošní rok. V obou případech jde o peníze navíc kvůli sanacím škod z povodní. Deficit státního rozpočtu se letos prohloubí na 282 miliard korun. Vláda sklidila ostrou kritiku za to, že má již nyní v září téměř vyčerpanou rozpočtovou rezervu. Ta slouží právě k vykrytí nákladů na nenadálé události.
–ČTK/RED–
