Zhoubných nádorů prostaty přibývá nejrychleji z onkologických diagnóz. Co do počtu nově odhalených případů předčil nádor prostaty i karcinom kolorekta, to je konečníku a střeva. S nádorem prostaty se léčí i ministr zdravotnictví Válek.
Ročně v době po pandemii covidu-19, tedy po roce 2020, potvrdí lékaři nádor prostaty u více než 9 800 mužů. S historií tohoto onemocnění v Česku žije podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] přes 80 tisíc mužů. Při sledování posledních pěti let je to přibližně 33 tisíc mužů. A jak upozornil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na tiskové konferenci [8.11.] Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR], zhoubné nádory prostaty se řadí mezi nejrychleji rostoucí onkologická onemocnění.
„V Česku nejnověji po covidovém období diagnostikujeme více než 9 800 těchto nádorů ročně,“ potvrdil Ladislav Dušek a dodal, že ročně na rakovinu prostaty v Česku zemře kolem 1 500 pacientů.
Karcinom prostaty se tak podle Duška dostává v Česku stejně jako v Evropě na první místa u nádorových diagnóz.
„Předběhl i neslavný zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku,“ podotkl Dušek.
S nádorem prostaty se léčí i ministr Válek
Na zmiňované tiskové konferenci se po osobní zkušenosti se screeningem prostaty k nemoci vyjádřil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. A veřejně řekl, že u něj vyšla hladina PSA vysoká a následující vyšetření u něj potvrdila zhoubný nádor prostaty.
„A proto se v nejbližších dnech podrobím chirurgickému zákroku, který bude muset ten nádor odstranit,“ uvedl s tím, že nejde o pozdě zachycený nález.
Zatím to podle něj vypadá, že odstranění nádoru si u něj vyžádá dvoutýdenní absenci v ministerském úřadu.
„Zastoupí mě pan náměstek Jakub Dvořáček, který ve spolupráci s kolegy zastane tu problematiku,“ upřesnil ministr Válek.
Karcinom prostaty není nemoc „starých mužů“
Diagnózu zhoubný nádor prostaty si v evropských zemích ročně vyslechne kolem 480 tisíců mužů. Více než 115 tisíc pacientů v Evropě na tento nádor zemře.
„Ta mortalita je stále velmi vysoká,“ podotkl ředitel ÚZIS.
A vysoká úmrtnost na nádor prostaty má podle něj jednoduché vysvětlení. A tím je, že vysoké procento objevených nálezů je v pokročilém stadiu onemocnění. Což komplikuje léčbu a zároveň snižuje šance pacienta na uzdravení. Podle Duška se v Česku přijde zhruba na 30 procent těchto nádorů pozdě.
„Je-li tato rakovina zachycena pozdě, je šance na pětileté relativní přežití něco málo přes 50 procent,“ uvedl k době přežití při pozdním záchytu karcinomu.
Šance na uzdravení při léčbě včasného stadia nemoci dosahují podle Duška až 100 procent.
Centra pro léčbu rakoviny se snad dočkají i v Karlovarském kraji
Zdravotnická data podle něj ukazují, že karcinom prostaty není jen nemoc „starých mužů“. Podle něj více než 12 procent z nově diagnostikovaných pacientů je mladší 60 let. I to je důvod, proč se screening prostaty nastavil pro muže již od 50 let věku. Horní věková hranice pro preventivní vyšetření u praktika či urologa na hladinu prostatického specifického antigenu [PSA] pak činí 69 let.
Jeho hladinu zjišťují lékaři pouze z malého vzorku krve, který odesílají k laboratorní analýze. Dobrá zpráva podle Duška u tohoto nově zavedeného screeningu je, že s ním souhlasí 99 procent oslovených mužů. Dosud v něm lékaři vyšetřili 75 tisíc pacientů. Co už ale dobrá zpráva není, je, že první data z výsledků této letos odstartované prevence ukazují na vysokou nálož PSA u mužské populace v Česku.
„Téměř devět procent záchytů znamená pozitivní nález,“ uvedl Dušek.
Také ale upozornil, že jde o skupinu pacientů i s mírně zvýšenou hladinou PSA, tedy nikoli vždy jen o pacienty s prokázaným nádorem prostaty. Pacienti s vyššími hodnotami tohoto ukazatele pak lékaři sledují častěji ve svých ordinacích.
Veronika Táchová
