Tým Ivany Vaněčkové z Fyziologického ústavu AV ČR [FÚ AV ČR] se zaměřil na to, jak účinkují antidiabetika glifloziny u kombinovaného onemocnění jater a srdce. Pokusy vědci provedli na potkanech a přinesly docela slibné výsledky.
Přesněji se vědci zaměřili na empagliflozin. V experimentu zjišťovali, jak je na takovou kombinaci nemocí účinný daný lék. A jejich výsledky překvapily. Empagliflozin způsobil, že u pokusných zvířat se zmírnilo tempo přírůstku tělesné hmotnosti. Jejich organismus vykázal mimo to i účinnější reakce na zvýšený příjem tuků. Potkanům se zlepšily také metabolické parametry a srdeční funkce.
„Zkoumali jsme kombinované jaterní a srdeční selhání vyvolané vysokotukovou dietou u hypertenzních laboratorních potkanů. Zjistili jsme, že empagliflozin snížil přírůstek tělesné hmotnosti a zlepšil citlivost organismu na glukózu. Mimo to se zlepšilo několik metabolických parametrů: plazmatický inzulin, kyselina močová a HDL cholesterol,“ přibližuje výsledky výzkumu Ivana Vaněčková.
Podle ní empagliflozin u pokusných zvířat prokazatelně snížil hromadění tuků a některé markery zánětu. Kromě toho jeho podávání zlepšilo jejich systolickou, diastolickou a pumpovací srdeční funkci. To přesto, že vědci zvířatům nesnižovali krevní tlak.
„Získaná data prokázala, že poškození funkce jater a srdce vyvolaná vysokotukou dietou je možné potlačit podáváním empagliflozinu. Naznačují, že ochrana jater, hepatoprotekce, hraje rozhodující roli v příznivých účincích empagliflozinu,“ uvádí vědci.
Tým chce v průzkumu pokračovat
Podle Vaněčkové výsledky [viz vpravo, pozn. red.] o působení gliflozinů při kombinovaných onemocněních orgánů mohou napomoci k účinnější léčbě pacientů s vícečetnými onemocněními.
„Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních deseti až dvaceti letech,“ vysvětluje vědkyně.
„My se snažíme soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů, jakým způsobem v organismu fungují. Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích, kterými se v současnosti a doufejme i v budoucnosti chceme zabývat,“ dodává.
Její vědecký tým se nyní chce více zaměřit na studium konkrétních rozdílů účinků antidiabetik v závislosti na pohlaví a věku jedince. Už teď empaglifloziny ale nabízejí mnoho příslibů. Jedním z nich je jejich příznivý vliv na hladinu kyseliny močové v organismu.
Zvýšená hladina kyseliny močové totiž vede k různým zdravotním potížím, z nichž nejznámější je dna. A dále, pacienti se zvýšenou koncentrací kyseliny močové jsou obecně při porovnání se zdravými lidmi vystaveni výrazně vyššímu kardiovaskulárnímu riziku.
„Proto i tento ´vedlejší´ pozitivní účinek léku kromě hypoglykemického může být pro nemocného člověka výhodný,“ uvádí vědci.
Jaký je význam výzkumu
Mnoho pacientů, ať už diabetiků, nebo nediabetiků, přichází do nemocnic s kombinací různých chorob. To, že mají glifloziny příznivé účinky při srdečním selhání a také na poškozená játra je pro ně dobrá zpráva.
„Výsledky o působení gliflozinů při kombinovaných onemocněních orgánů tak mohou významně napomoci k účinnější léčbě pacientů s vícečetnými onemocněními,“ tvrdí vědci.
Zdůrazňují, že glifloziny známe už 200 let. Jejich historie sahá až do první poloviny 19. století, kdy vědci objevili florizin. Tehdy ho extrahovali z kůry jabloně. První syntetický derivát florizinu – dapagliflozin – se testoval u diabetických pacientů před více než 15 lety.
„Při velkých klinických studiích se zkoumaly i další látky z této skupiny, empagliflozin či canagliflozin, a zjistilo se, že mají kardio- a renoprotektivní účinky nejen u diabetiků, ale i u nediabetických pacientů. Pozdější studie ukázaly, že empagliflozin a další léčiva mají řadu metabolických účinků,“ uzavírají vědci FÚ AV ČR.