Díky podzimním prázdninám a pracovnímu volnu ubylo respiračních nemocí v mezitýdenním srovnání téměř o 40 procent. A ubylo i chřipky. Podle Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se letos hodně šíří mykoplazmové infekce.
V minulém 44. kalendářním týdnu ubylo oproti předchozímu týdnu akutních respiračních infekcí [ARI] při celoplošném sledování o téměř 40 procent, to ve všech věkových skupinách. Na 100 tisíc obyvatel minulý týden připadalo 831 nemocných akutní respirační chorobou. Jak ale upozorňuje ředitelka SZÚ Barbora Macková, jde o uměle vytvořený pokles nemocnosti vlivem podzimních prázdnin a svátečnímu pondělí [28.10.].
„Skutečný pokles respiračních infekcí tedy nebude tak výrazný. A lze očekávat, že nemocných bude s příchodem stále chladnějšího počasí naopak přibývat. Nezapomínejme na prevenci jak očkováním, tak dodržováním respirační etikety,“ říká hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Data o nemocnosti ARI za minulý týden ovlivnily volné dny, kdy lidé nechodili tolik s nemocemi k lékaři, nepotřebovali vystavit doklad o pracovní neschopnosti. Stejně tak ordinace praktických lékařů se často uzavřely. Data za předchozí týden proto nejsou příliš reprezentativní, proto upozorňuje Macková.
Obdobný trend vykazují data SZÚ za minulý týden u chřipky a podobných nemocí. Celková nemocnost se v Česku proti předchozímu týdnu snížila o třiadvacet procent. K poklesu došlo ve všech věkových skupinách s výjimkou dospělých ve věku 25-64 let, kde se nemocnost mezitýdenně zvýšila o více než šest procent [16 nemocných na 100 tisíc obyv.].
Na respiračních infekcích se podílejí mykoplazmata
Na letošním šíření respiračních nemocí se podle Jana Kynčla, vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, významně podílejí mykoplazmové infekce.
„Letos je mykoplazmových infekcí hodně. V zásadě se zhruba početně rovnají výskytu covidu, ačkoli u mykoplazmat nemáme k dispozici srovnatelná celoplošná hlášení,“ říká.
Nárůst infekcí s tímto původem sledují epidemiologové při sentinelovém, průřezovém systému, testování malého vzorku populace. Podle údajů z něj v posledním období přibývá až do stovky laboratorně prokázaných případů každý týden.
„Vyšší výskyty onemocnění vyvolaných Mycoplasma pneumoniae se obvykle opakují v několikaletých cyklech. Je tomu tak i u dalších nechřipkových respiračních virů, mnozí si jistě vzpomenou například na vysoké počty nemocných s RS viry v minulých sezonách,“ dodává Kynčl.
Černý kašel: Souběh více infekcí hrozí až fatální komplikací
Mykoplasmatické infekce vyvolané Mycoplasma pneumoniae jsou podle zástupců SZÚ nejčastější příčinou plicní infekce u školních dětí a mladých dospělých do 30 let. Onemocnění se objevuje typicky v epidemiích v několikaletých cyklech častěji v podzimních měsících. Nákaza se projevuje kašlem, bolestí v krku, zarudnutím hltanu, výtoky z nosu a zvětšenými krčními uzlinami.
Pneumonie neboli zápal plic se vyskytuje u 3 až 30 % nemocných, začíná horečkou s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem. Těžký průběh může mít u chronicky nemocných osob. Typické, ale ne příliš časté, je postižení sluchového ústrojí, zánět bubínku. Onemocnění se přenáší respiračně, tedy vzdušnou cestou, proti nemoci neexistuje očkování.
Nejvíce nemocných má Jihomoravský kraj, nejméně Praha
Nejvyšší počty pacientů s respirační infekcí za minulý týden vykazuje dle SZÚ Jihomoravský kraj, kde na 100 tisíc obyvatel připadalo 1 607 nemocných. Kraj se blíží prahu epidemie. Nejvíce nemocných připadalo na nejmladší věkovou kategorii 0-5 let [3 824/100 tisíc obyv.]. Vyšší počty nemocných měl i Kraj Vysočina, kde na 100 tisíc obyvatel připadalo 1 367 nemocných. Nejvíce nakažených bylo mezi dětmi do pěti let věku [3 220/100 tisíc obyv.]. Vyšší nemocnost měl i Královéhradecký kraji [1260/100 tisíc obyvatel].
Nejméně nemocných vykazuje Praha, kde na 100 tisíc obyvatel připadá 205 nakažených. Dále Karlovarský kraj [431/100 tisíc obyv.] a Středočeský kraj [473/100 tisíc obyv.].
Ve všech krajích bylo nejvíce nemocných ve věkové skupině 0-5 let a naopak nejméně v nejstarší věkové kategorii seniorů nad 65 let. Což odpovídá trendům minulých let, kdy se respirační viry šíří mezi nejmladšími dětmi, odkud postupně prostupují do starších ročníků až ke zranitelné seniorní populaci.
Nízká proočkovanost v Česku není jen vinou lidí, ale i systému
K očkování proti chřipce a covidu-19 v letošní sezoně, která se počítá od začátku září, říká ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví MZ ČR Matyáš Fošum: „V letošní sezoně podstoupilo očkování proti covid-19 více než 228 tisíc osob, proti chřipce pak více než 520 tisíc osob. V obou případech je zájem o očkování zejména u osob vyššího věku.“
Dodává, že je stále čas na očkování proti oběma zmiňovaným chorobám. Očkování proti covidu-19 uhradí v plné výši všem zájemcům zdravotní pojišťovny, to je bez ohledu na jejich věk. Proti chřipce očkování hradí pojišťovny jen zdravotníkům, chronicky nemocným a lidem starším 65 let.
–RED–
