Pro darování orgánů k transplantaci v Česku platí takzvaný předpokládaný souhlas. To znamená, že jejich dárcem se stává každý, kdo nevyslovil za svého života s darováním nesouhlas. U cizinců pobývajících v Česku to ale funguje jinak.
Loni v českých transplantačních centrech darovalo orgány 299 zemřelých dárců a čtyřiačtyřicet žijících dárců. A mezi dárci i příjemci těchto orgánů jsou i cizinci žijící v Česku. Pro darování orgánů cizinců ale platí jiná pravidla než pro české občany, u kterých se pracuje s předpokládaným souhlasem s darováním jejich orgánů.
„U cizinců je situace složitější. Pokud nemá zemřelý cizinec u sebe dárcovskou kartu či jiný dokument vyjadřující jeho postoj k dárcovství orgánů, kontaktuje se osoba blízká a její případný nesouhlas je akceptován,“ říká doc. Eva Pokorná, dárcovská konzultantka pražského Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM].
Dárci a příjemci orgánů v IKEM podle občanství v letech 2022 až 2024 [do 9.10.2024]
Země | Dárci | Příjemci |
ČR | 393 | 1262 |
Ukrajina | 15 | 31 |
Slovensko | 11 | 27 |
Polsko | 4 | 2 |
Velká Británie | 2 | 2 |
Maďarsko | 2 | 1 |
Litva | 2 | 0 |
Rusko | 2 | 2 |
Španělsko | 1 | 0 |
Moldavsko | 1 | 1 |
Vietnam | 0 | 8 |
[Zdroj: IKEM]
Naopak podle ní všichni cizinci, kteří jsou u nás účastníky veřejného zdravotního pojištění, mohou darovaný orgán dostat. Problém ale je, že stejně jednoduše nefunguje zapojení cizinců do dárcovského programu v Česku. Na cizince se totiž v tomto ohledu nevztahují české zákony a nepočítá se tak s jejich předpokládaným souhlasem s darováním orgánů, jako je tomu u českých občanů.
V Česku se loni transplantovalo 863 orgánů
Loni u nás lékaři transplantovali celkem 863 orgánů, z toho 511 jich připadá na IKEM. Na náhradní orgán v Česku ale čeká podle údajů Koordinačního střediska transplantací [KST] více než 900 pacientů, nejvíce pak na náhradní ledvinu.
A jak upozorňují dárcovští koordinátoři, transplantační aktivita má své limity a ty udávají počty dárců orgánů. A těch není nikdy dostatek. I když jeden zemřelý dárce, respektive jeho orgány, mohou pomoci až deseti pacientům umístěným na čekací listině.
A jak bylo zmíněno, mezi dárci i příjemci orgánů je ne nezanedbatelné procento cizinců trvale žijících v Česku. A i ti podle lékařů často potřebují transplantaci ledvin, jater, srdce, plic, slinivky nebo jiných orgánů. Jedním z nich je Ukrajinec jménem Yuriy, který v IKEM kvůli jaterní cirhóze nedávno podstoupil transplantaci jater.
„Dalo mi to šanci na druhý život,” říká Yuriy, který v Česku žije přes dvacet let.
Také ale připouští, že se výkonu skutečně obával: „Můžu říct, že jsem se v nemocnici ani necítil jako cizinec. Chci vzkázat všem, kteří čekají na operaci, ať se nebojí. Medicína v Česku je na velmi dobré úrovni.”
Za odmítnutím darování bývá často náboženství
I vzhledem k tomu, že darování orgánů cizinců žijících v Česku je složitější a neplatí pro ně předpokládaný souhlas s darováním, se IKEM ve své kampani „Každý zachráněný život se počítá“ zaměřuje na širší osvětu cizinců.
„Chtěli bychom proto vysvětlovat a ukazovat, že není potřeba se dárcovství obávat. Nechceme nikoho přesvědčovat, ale je potřeba, aby všichni lidé žijící v ČR měli dostatek informací o dárcovství celkově,“ vysvětluje důvody zacílení kampaně doc. Pokorná.
Ve svých slovech odkazuje i na k tomuto účelu speciálně vytvořené webové stránky www.darci.ikem.cz.
„Chceme, aby dárcovství nebylo tabu,” zdůrazňuje a dodává, že při své práci spolupracují i s ukrajinskými kněžími, protože právě náboženství bývá podle ní často důvodem prvotního odmítnutí darovat orgány zemřelého od pozůstalých.
„Všechna náboženství kromě šintoismu darování akceptují, některá i podporují,“ dodává docentka Pokorná.
Zároveň říká, že dárcovství orgánů je jedním z nejvyšších projevů lidskosti a solidarity. Bez podpory dárců a jejich rodin by transplantace nebyly v podstatě možné, dodává lékařka.
–VRN–