Polovina zkontrolovaných pobytových zařízení sociálních služeb není dobře zajištěna proti požáru. V zařízeních se často i o desítky osob překračují kapacity, nedodržuje se průchodnost únikových cest, a dokonce se blokují požární dveře.
Kontroly protipožární ochrany v zařízeních sociálních služeb s pobytem zostřili hasiči po požáru v Alzheimer centru v Roztokách u Prahy v roce 2022. Při něm zemřeli dva jeho obyvatelé a dalších 55 se jich při požáru zranilo. A výsledky kontrol provedených loni a letos nedopadají vůbec dobře.
„Zatím hasiči prohlédli 1 128 zařízení. Bez problémů ale kontrolou prošla jen polovina. Kontroly navíc odhalily závažné problémy především z hlediska užívání objektů,“ říká k výsledkům kontrol zajištění ochrany před požáry v sociálních zařízeních Klára Ochmanová z tiskového oddělení generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR [HZS ČR].
V zařízeních s téměř nezajištěnou protipožární ochranou pak spolupracují hasiči a dané zařízení i s místním stavebním úřadem.
Statistika požárů v sociálních zařízeních za poslední roky
[Zdroj: HZS ČR]
Nejčastěji zjištěným nedostatkem bylo podle Ochmanové zablokování požárních dveří, uzamčení dveří na únikové cestě a umisťování hořlavých předmětů v únikové cestě. Některým zařízením chyběla projektová dokumentaci ke stavbě prokazující legalitu dodatečně provedených stavebních úprav, včetně požárně bezpečnostního řešení. Další velmi závažný problém, který ohrožuje záchranu lidí při případném požáru, bylo překračování povolených kapacit klientů, a to i o desítky osob.
„V žádném případě nelze tolerovat navýšení kapacit o desítky osob. Je nutné si uvědomit, že větší počet osob, než který stanoví požárně bezpečnostní řešení, může významně ovlivnit průběh a dobu evakuace,“ vysvětluje generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček.
Lidé v pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory, se zvláštním režimem nebo domovy pro osoby se zdravotním postižením, se většinou špatně pohybují nebo jsou dokonce imobilní. A i ti, co se pohybují, mívají potíže s orientací a bez asistence dalších lidí se jen těžko obejdou. To vše podle hasičů ovlivňuje jejich evakuaci při požáru. A prodlužuje dobu jejich vyvedení z budovy včetně personálu zařízení.
Zablokované protipožární dveře a únikové cesty
Provozovatelé zařízení podle hasičů často argumentují, že chtějí prostory v zařízení zútulnit. Proto do únikových cest umisťují výzdobu včetně nábytku. S tím se hasičští záchranáři ale nespokojí. A upozorňují, že zachování průchodnosti únikových cest má své opodstatnění. Tím je zajištění bezpečného úniku lidí při vypuknutí požáru.
„Pro ostatní prostory, které slouží k úniku osob, typicky nechráněné únikové cesty, neplatí tak přísná pravidla na provedení výzdoby a předmětů na nich umístěných,“ upozorňuje Ochmanová.
Nicméně i pro tyto prostory podle ní platí zachování dostatečné průchodnosti a předměty v nich umístěné nesmí bránit v pohybu osob i zasahujících hasičů. Ostatní prostory zařízení pak mohou být bez problémů zútulněné k potřebám klientů, dodává.
„A kompromis se navíc jistě dá najít i v případě chráněných únikových cest. Například zajímavá malba na zdi z pohledu požární bezpečnosti nepředstavuje žádné riziko,“ přidává tip na zútulnění únikových cest v zařízeních sociálních služeb Ochmanová.
Při kontrolách sociálních zařízení přišli hasiči i na to, že požární dveře zůstávají v zařízeních blokované dveřními klínky nebo se nechávají přes den otevřené a zavírají se jen na noc. To je z pohledu zajištění protipožární ochrany zcela špatně.
„Požární dveře mají důležitou a zásadní funkci: brání šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcích. Jejich úkolem je po určitou dobu zabránit šíření plamenů, kouře a ostatním projevům požáru, aby se osoby mohly z objektu evakuovat,“ vysvětluje Ochmanová.
Pokud v případě požáru požární dveře zůstanou otevřené, pak se požár rychleji přenese do dalších prostor a zkrátí čas pro evakuaci, to až o desítky minut. Zajistit fungování požárních dveří pomůže instalace detekce zavírání dveří v kombinaci s přídržnými elektromagnety. Požární dveře se při požáru uzavírají automaticky a jinak mohou zůstávat otevřené.
Požární cvičení v zařízeních sociálních služeb
Kontroly hasičů dále ukázaly na to, že naprostá většina zařízení [83 %] neprovedla za posledních pět let žádné prověřovací požární cvičení s jednotkami požární ochrany. K tomu sice nemají zákonnou povinnost, ale takové cvičení pomáhá k odhalení překážek pro případnou evakuaci.
„Cvičení lze domluvit s místně příslušnými hasičskými záchrannými sbory. A v objektech určených k těmto a podobným účelům ho velmi doporučujeme,“ říká Vlček.
Podle něj s provozovateli zařízeních sociálních služeb zahájil HZS ČR více než 280 přestupkových a správních řízení. Činnost poskytování sociálních pobytových služeb je totiž zařazená podle požárního nebezpečí do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. A v této kategorii je možné uložit správní trest pokutou za přestupek až do 500 tisíc korun.
„Celorepublikový průměr ukládaných pokut je ovšem pouze 6 500 Kč. A HZS ČR navíc často řešil problémy spíše domluvou nebo napomenutím,“ dodává generální ředitel Vlček.
–VRN–
