Vedení fakultních nemocnic se ohradilo proti tvrzení, že na svých účtech zbytečně drží miliardové rezervy a jsou protěžovaný segment v úhradách za péči. Příští rok pro ně značí co do růstu úhrad reálně stagnaci až propad, tvrdí jejich zástupci.
K hospodaření fakultních nemocnic, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], uvedl na tiskové konferenci [23.10.] ředitel FN v Motole Miloslav Ludvík, že mají na svých bankovních účtech na první pohled vysoké zůstatky. Ale na druhou stranu mají i nemalé závazky, to v objemu vyšších stovek milionů korun měsíčně.
„Provoz nemocnice, jako je FN Motol, stojí 1,5 miliardy korun měsíčně,“ řekl pro představu s tím, že ve chvíli, kdy má taková nemocnice na účtu 2,5 miliardy korun, pak jde spíše o záporné číslo.
Rozhodně vyloučil, že by se mohly tyto prostředky použít na jiné než nasmlouvané závazky. Mezi ně patří například platby za léky, materiály, přístroje, energie, ale i náklady na platy zaměstnanců. K nim dodal, že meziroční růst prostředků pro veřejné zdravotnictví bude příští rok odhadem 5,5 miliardy korun.
„To je celkový reálný nárůst použitelný pro všechny segmenty péče,“ řekl s tím, že třeba jen odsouhlasený růst platů o 1 400 korun od ledna 2025, který platí i pro nemocnice, ale dělá v součtu 5 miliard korun.
„A tak není fér takto obviňovat velké nemocnice,“ poznamenal.
V úhradách nejsme vítězi, tvrdí zástupci velkých nemocnic
Zmínil i provázanost projektů a investic s čerpáním peněz z evropských fondů. Jejich vyplacení se vždy váže k vlastní spoluúčasti daného zařízení.
„Předpoklad, že máme velké finance, které můžeme použít, tak na ten můžeme říct, že ne,“ dodal ředitel FN v Motole Miloslav Ludvík, který je zároveň výkonný předseda Asociace nemocnic ČR.
Dále se ohradil proti prohlášením některých zdravotních segmentů, jak uvedl, především ambulantních specialistů, o tom, že nárůsty za péčí míří převážně do akutní lůžkové péče, tedy velkých nemocnic.
Komentář: Jako obvykle se začne šetřit na lécích pro pacienty
Uvedl, že nemocnicím bez centrové léčby vzrostly úhrady meziročně [2023-2024] o 10,7 procenta. U centrové léčby je to o deset procent. Podle Ludvíka ale bývají náklady na tyto terapie obvykle vyšší. Letos podle něj půjde o meziroční růst 19 procent místo počítaných deset procent. Z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.
Praktikům pro dospělé a pediatrům rostly úhrady zhruba o 14,5 procenta a ambulantním specialistům o 16,6 procenta.
„To jsou nárůsty, které ukazují, že nemocnice nejsou vítězi pro rok 2024 a to ještě nemluvím o té vyhlášce pro rok 2025,“ uvedl Ludvík.
K hospodaření velkých nemocnic se dále vyjádřila Helena Rögnerová, která v pověření dočasně řídí Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM]. A rovněž je vrchní ředitelkou sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění na MZ ČR.
„To, že je segment nějakým způsobem vyrovnaný, je velká výhoda,“ uvedla k nemocnicím.
Připomněla miliardová zadlužení několika státních nemocnic, které resort za vedení Adama Vojtěcha [za ANO] oddlužil.
„Není možné ty rezervy nemocnic využívat místo běžných úhrad. Jsou tam jen jednou a mohly by se nemocnice zase dostat do nějaké dluhové pasti,“ uvedla s důrazem na to, že nejde o preferovaný segment oproti jiným.
Úhrady v nemocnicích se sbližují, stejné ale nebudou
Rovněž se vyjádřila ke kritice ze strany Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] na rozdílné úhrady za stejné a stejně kvalitní výkony ve velkých nemocnicích a například těch městských či krajských.
Podle ní se tyto sazby za zdravotní výkony v nemocnicích postupně sbližují. Tedy se ty rozdíly neprohlubují, ale naopak odbourávají.
„A je otázkou, jak stejné ty sazby mohou být,“ dodala.
Využití peněz pro fakultní nemocnice vláda projedná koncem roku
Pro příklad uvedla, že porod v malé nemocnici nemůže být hrazen stejnou sazbou jako ve velké fakultní nemocnici jako třeba v Motole. To proto, že zázemí takové nemocnice je úplně jiné. Zmínila další specializovaná přidružená pracoviště. Jako jsou neonatologie, dětská kardiochirurgie a další.
„A ta matka, když se něco stane, má úplně jinou šanci se s tím vypořádat než v nějaké jednoduché nemocnici,“ vysvětlila důvody pro odlišné úhrady za výkony ve velkých a malých nemocnicích.
Stejně tak je podle ní třeba zohledňovat počty daných výkonů, například porodů.
„Je těžké říci, že to má být na korunu stejné. Ale ten trend je sbližovací,“ řekla závěrem
Veronika Táchová
