Roboticky asistovaná resekce jícnu je dnes nejmodernější chirurgická léčba nádoru jícnu. Nejvíce těchto výkonů v ČR provádí lékaři III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol. Ne každý pacient s rakovinou jícnu je pro tuto léčbu ale vhodný.
Roboticky asistovaná resekce jícnu je sice invazivní chirurgický zákrok, podle specialistů však s minimálními dopady na pacienta. Při operaci se lékaři dostanou do břišní a hrudní dutiny pacienta pomocí miniaturních otvorů a na jemném odstranění nádoru pak pracuje čtyřramenný robot, kterého zpovzdálí ovládá pomocí joysticku a pedálů zkušený chirurg.
„Robotické operační nástroje disponují rozsahem pohybu napodobující zápěstí člověka avšak v milimetrových rozměrech,“ vysvětluje přednosti odstranění nádoru jícnu pomocí robota doc. Tomáš Haruštiak, chirurg III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol.
Díky takto přesně provedeným operacím podle něj dojde u pacienta k velmi jemné preparaci nádorem napadeného místa na jícnu, to i ve špatně přístupných místech. Navíc s podstatně nižšími krevními ztrátami. A nejen to. Podle docenta Haruštiaka se díky méně invazivní metodě pacient po operaci podstatně rychleji uzdravuje.
„Díky robotické technologii se podařilo snížit výskyt pooperačních komplikací, jako jsou pneumonie či kardiální problémy. Robotická ezofagektomie nám umožňuje provádět operace s větší přesností a menším zatížením pro pacienta,“ říká lékař s tím, že na jeho klinice takto úspěšně dokončili šedesát robotických resekcí jícnu.
V robotické chirurgii jícnu [roboticky asistovaná minimálně invazivní ezofagektomie, RAMIE] obecně vidí chirurgové velkou perspektivu. A jak říká docent Haruštiak, jejich cílem je především zkrátit operační časy a minimalizovat dopady výkonu na samotného pacienta.
Diagnózu nádoru jícnu si vyslechne 500 pacientů ročně
Nádory jícnu v ČR diagnostikují lékaři zhruba u pěti set pacientů ročně, více u mužů než žen. Nejvyšší výskyt onemocnění připadá na věkovou skupinu mezi 50-70 roky. Podle stadia nemoci a kondice pacienta obvykle volí lékaři mezi chemoterapií, radioterapií a chirurgickou léčbou a kombinacemi těchto léčebných možností.
Pacienty s karcinomem v časném stadiu, tedy bez metastáz, doporučí lékaři častěji k chirurgickému odstranění nálezu, které doplní případně dalším typem léčby tak, aby došlo k likvidaci případných zbylých nádorových buněk. U pokročilejších onemocnění, kdy se nádor rozšířil do dalších orgánů, metastázoval, se přistupuje k paliativní léčbě pacienta.
Na nádor jícnu upozorní poruchy polykání nebo bolest při polykání, pacienti i často ubývají na tělesné hmotnosti. To už ale jde obvykle o pokročilejší stadium nemoci. Pacienti s tímto onemocněním často pociťují i bolest za hrudní kostí, kašlou a chraptí.
V podstatně vyšším riziku rozvoje rakoviny jícnu jsou kuřáci a lidé, co často pijí alkohol. Kuřáci umírají na nádory jícnu až pětkrát častěji než nekuřáci. Ke vzniku této rakoviny přispívá i dlouhodobý nedostatek železa, vitamínů a zřejmě i pití velmi horkých nápojů.
–VRN–
