Dlouhodobé vdechování drobného prachu vede k astmatu, nemocem srdce a cév, rakovině plic, a dokonce i demenci. Lidé proto mají podle pneumologů přemýšlet i nad tím, kam a kdy si vyrazí za sportem, aby svému zdraví naopak nepřitížili.
Poslední odborné studie podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP docenta Vladimíra Koblížka dokládají, že prašné prostředí nepoškozuje „pouze“ plíce. Novým poznatkem je i to, že děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus. A studie zkoumající zdraví žen žijících v blízkosti dálnic potvrdily, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu.
„WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy,“ říká doc. Koblížek.
Jemné částice PM2,5 jsou podle něj přibližně třicetkrát tenčí než lidský vlas. Snadno tak při nádechu pronikají do plicní tkáně, kde přispívají k rozvoji vážných zdravotních problémů. Zdraví škodlivé je především dlouhodobé vdechování těchto jemných částic. Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí jsou polétavé částice příčinou astmatu, chronické obstrukční choroby [CHOPN] nebo při vyšších koncentracích a delší expozici vedou i rozvoji rakoviny plic.
Běhání v prašném prostředí škodí zdraví
Při sportování nebo jakékoliv volnočasové aktivitě proto lékaři doporučují myslet i na výběr vhodného místa a doby. Tím, že si člověk vybere například pro kondiční běh trasu na rušné silnici, navíc ještě v době dopravní špičky, prokazuje svému zdraví jen medvědí službu. Pokud tak činí často nebo snad pravidelně, pak se vystavuje riziku, že se u něj rozvine astma, respirační infekce nebo u něj dojde k poruše funkce plic. Lidé žijící v prašném prostředí jsou i ve vyšším riziku vzniku demence a častěji trpí nemocemi oběhové soustavy.
Zvlášť nebezpečné je podle plicních lékařů dlouhodobé vdechování drobných prachových částic. Ty se do vzduchu dostávají obvykle při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy. Anebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi, které nepřímo souvisí se změnou klimatu.
„Na zdravotní problémy si však můžeme zadělat také přehnanou čistotností. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu. Na nedávném světovém pneumologickém kongresu, který se uskutečnil ve Vídni, na to upozornili skandinávští kolegové,“ poukazuje na další rizika doc. Koblížek.
Lidem v dlouhodobé léčbě a seniorům doporučují pneumologové i s ohledem na ochranu jejich dýchacích cest zvážit některá z dostupných očkování. Konkrétně jmenují vakcíny proti chřipce, covidu-19, RS viróze, pneumokokovým infekcím a černému kašli.
„I když je pandemie covid-19 za námi, nemoc nezmizela a stále může způsobovat velké zdravotní komplikace. Zejména u starších osob s dalšími chorobami,“ říká pneumolog.
Vakcína proti rakovině plic se testuje
Velký posun v léčbě nádorových onemocnění na plicích by podle něj znamenala vyvíjená protinádorová terapeutická vakcína proti rakovině plic. Látka, která je v ní obsažena, má naučit tělo nemocného vyhledávat a ničit rakovinové buňky. Nyní se účinnost a bezpečnost této látky ověřuje v klinickém testování, to v sedmi zemích světa.
„Jedná se o převratný objev, který by v případě, že klinické zkoušení dopadne dobře, mohl v blízké budoucnosti výrazně změnit statistiky onemocnění rakovinou plic, která je i přes mnohé léčebné pokroky stále vážná,“ říká doc. Koblížek.
Rakovinou plic v Česku ročně onemocní asi 6 600 lidí a 5 200 na ni za stejnou dobu umírá. V posledních letech prodělala léčba rakoviny plic změny, které významně prodloužily dobu přežití u této nemoci. Lékaři nyní navrhují pacientům léčbu takzvaně na míru. Při ní kombinují imunoterapii, chemoterapii, radioterapii, biologickou léčbu a chirurgický zákrok.
Největší šanci na vyléčení mají pacienti, u kterých lékaři odhalí nádor v prvním či druhém stadiu. A právě takové pacienty zachytává pilotní program časného záchytu rakoviny plic.
–VRN–
