Současný podíl lidí nad 65 let v České republice převyšuje 20 procent. Za šest let má vzrůst na více než 22 procent a do roku 2050 až na 29 procent. Kvůli násobně vyšší nákladovosti péče o starší lidí to značí ve zdravotnictví zásadní změny.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZ ČR] upozorňuje, že hledání řešení a jejich zavádění nesnese dlouhých odkladů. Zdravotní pojišťovny za služby na jednoho pojištěnce totiž vydají v průměru cca 43 tisíc korun ročně. Mezi 65-70 rokem už ale dosahují roční náklady v průměru trojnásobku [130 000 Kč], u lidí nad 80 let dokonce osminásobku [340 000 Kč] průměrných nákladů.
„U lidí do 50 let jsou průměrné náklady až na výjimky nízké, když větší systémové položky jsou u dětí očkování a porody u žen. Ovšem těžiště výdajů zdravotních pojišťoven za zdravotní služby je především u lidí nad 65 let věku,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.
Globální věková pyramida v roce 1950, 2000, 2050 a 2100 / vlevo muži, vpravo ženy
[Zdroj: MMF, F&D]
Obecně se podle něj ve financování péče schází více faktorů. Na příjmové straně systému je to pozdější nástup do práce u mladých lidí a přibývající počet lidí v post-produktivním věku. Tedy vyšší podíl státních pojištěnců. Na výdajové straně je to jak podíl starších lidí, tak jejich vyšší věk dožití. Pro rok 2050 se odhaduje věk dožití kolem 82 let u mužů a 87 let u žen.
Míra plodnosti v roce 2023
[Zdroj: MMF, F&D]
„Posun odchodu do důchodu věci vylepší jen mírně, značná část lidí nejspíš nebude reálně moci po 70 pracovat,” popisuje vývoj systému Ladislav Friedrich.
Demografický vývoj a nízká porodnost
A pokračuje: Už kolem roku 2030 se podíl lidí ve věku 15 až 64 let dostane pod 50 procent. Což znamená, že většina lidí v zemi budou státní pojištěnci.
„I bez vlivu inflace a stále nákladnější specializované péče by jen demografickou změnou v roce 2030 rostly náklady o osm procent. Pro rok 2050 to bude ještě mnohem víc,” dodává.
Současný index porodnosti v ČR se pohybuje kolem 1,5 dítěte na ženu [odhad pro rok 2023]. To je podle SZP ČR sice lepší než v roce v roce 1999, kdy byl 1,13, ovšem horší než v rekordním roce v roce 2021, kdy dosáhl hodnoty 1,83. Ani jedno z čísel nestačí na prostou reprodukci populace. K té by bylo třeba více než 2 děti na ženu. A už vůbec to nestačí na udržení poměru pracujících k důchodcům.
Porodnost v Česku strmě padá i letos, za první půlrok o 4 500 dětí
Pro srovnání: v roce 1990 činil počet lidí v důchodu na území dnešní ČR okolo jednoho milionu. Očekávaná doba dožití se počítala 67 let u mužů a 75 let u žen. V současnosti činí počet důchodců víc než dvojnásobek. Doba dožití se prodloužila o devět let u mužů a o osm let u žen. Výhled pro rok 2050 ukazuje tři miliony důchodců a doby dožití 82 a 87 let.
Co se nabízí k diskuzi nejen ve zdravotnictví
Stárnutí populace si podle Ladislava Dietricha ze SZP ČR vyžádá změny nejen ve zdravotnictví. Co se týče zdravotnictví, podle Friedricha se nabízí k diskuzi debata o šíři poskytovaných služeb ze základního pojištění a o různých formách připojištění.
„Každopádně současné nastavení výdajové stránky nevychází s touto demografickou predikcí beze změn na příjmech udržitelně,” říká.
Stáří nezačíná až v 65 letech, ale už v dospělosti, říká profesorka Topinková
„Možná řešení mají více podob a pravděpodobně půjde o jejich kombinaci. Lze uvažovat o zvýšení odvodů pracujících pojištěnců i odvodů za státní pojištěnce, což ale zatíží státní rozpočet,“ podotýká prezident Svazu.
Upozorňuje dále na to, že nejen české zdravotnictví postihne stárnoucí populace s menším podílem ekonomicky aktivních lidí. Změny čekají důchodový systém a pečovatelské služby. I tyto oblasti podle něj narazí na nutnost vyrovnání se s rozevírajícími se nůžkami mezi klesajícími příjmy a rostoucími výdaji, uzavírá.
–RED–
Nutná je odluka státu od zdravotnictví