Zdravotníci mobilního hospicu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem dojíždějí za pacienty mimo Ústí také na Děčínsko, Teplicko a do okolí Bíliny. I tam totiž žijí nevyléčitelně nemocní. A i ti potřebují zdravotní péči.
Paliativní tým zdravotníků ústecké Masarykovy nemocnice vyjel vůbec poprvé do terénu, to znamená nejčastěji přímo k pacientům do jejich domovů, před deseti lety na podzim roku 2014. Služby mobilního hospice se za tu dobu i kvůli zájmu stran pacientů a jejich rodin podstatně rozšířily.
Paliativa není “jen” péče o pacienta, který za pár dní zemře
Dnes jeho zdravotníci zajišťují paliativní péči v domácím prostředí dospělým i dětským pacientům nejen na Ústecku. Běžně zajíždějí také do regionů kolem Děčína, Teplic a Bíliny. Za poskytnutou paliativní péči lidé neplatí, jelikož jde na vrub zdravotních pojišťoven. A nejde výhradně o péči o onkologické pacienty.
„Služba je určena pacientům, u kterých jsou veškeré možnosti léčby vyčerpány a jejich celkově se zhoršující zdravotní stav neumožňuje nadále dojíždět na kontroly do zdravotnického zařízení,“ popisuje skupinu pacientů, za kterými dojíždí zdravotníci přímo do jejich domovů, onkoložka a paliativní lékařka Jana Dušánková, která stála u zrodu ústeckého mobilního hospice před deseti lety.
Další podmínkou poskytování domácí paliativní péče je podle ní to, že sám pacient vysloví přání, že chce zůstat ve svém domově. A jak upozorňuje doktorka Dušánková, lidé z mobilního hospice se vlastně tak trochu starají i o blízké umírajících a o jejich pečující. I ti v takový čas potřebují psychologickou podporu nebo poradit třeba se sociálními službami.
Mobilní hospic Masarykovy nemocnice dojíždí i mimo Ústí
Každým rokem podle doktorky Dušánkové počet pacientů, kteří si přejí zůstat doma a tam i dožít, na Ústecku roste. Loni lékaři pečovali o více než tři stovky takových pacientů. A řešení nabízejí i těm, kteří z jakýchkoli důvodů nemohou dožít ve svých domácnostech. Pro ně v nemocnici funguje speciální oddělení paliativní medicíny.
„Oddělení aktuálně disponuje čtyřmi dvoulůžkovými pokoji. Na plánování paliativní péče u hospitalizovaných pacientů se v úzké spolupráci s primárním ošetřovatelským týmem podílí konziliární tým paliativní péče, který byl utvořen díky grantu ministerstva zdravotnictví,“ říká lékařka.
Všechny jmenované složky paliativní péče včetně ambulance paliativní medicíny podle jejích slov pracují tak, aby pacient dostal takovou péči, jakou si v závěru života sám přeje.
Zároveň upozorňuje na blížící se akci, která se koná k desátému výročí založení mobilního hospice v Masarykově nemocnici. A tou je Benefiční odpoledne na podporu hospice na hlavní pláži Jezera Milada [Setkání se uskuteční v neděli 6. října 2024 od 12:30 do 19:00, pozn. red.]. Výtěžek z akce, jak říká, půjde na nákup mobilního ultrazvuku.
Lidé mají dožít tam, kde si přejí
Paliativní péče se zaměřuje na kvalitu posledních dnů a měsíců života nevyléčitelně nemocného člověka. Paliativní zdravotníci zmírňují dopady nemoci, mírní bolesti a pomáhají pacientovi se smířit se smrtí. Podstatnou součástí paliativy je psychická podpora, to nejen samotnému pacientovi, ale i jeho blízkým a rodině.
„Například paliativní péče v lůžkových hospicech je výborná. Otázka ale je, jak vnímá pacient v závěru svého života nemocniční prostředí. A protože 60 % lidí dožívá své životy v nemocnicích, je nutné paliativní péči zlepšit,” říká odborník na onkologickou paliativní péči, léčbu nádorové bolesti a péči o onkologické pacienty v pokročilých a konečných stadiích onemocnění doktor Ondřej Sláma.
„Tušíme totiž, že vyžaduje zlepšení,“ dodává s tím, že podle něj by měla být jedním ze základů paliativní péče možnost volby prostředí, v němž si pacient přeje dožít.
A tím může být podle daných podmínek a dostupných možností lůžkový hospic, paliativní oddělení nemocnice, pobytové sociální zařízení nebo právě domácí prostředí.
–VRN–
