Co je smysl života? Touto otázkou oslovila životní pojišťovna NN téměř 12 tisíc respondentů z jedenácti zemí světa, včetně Česka. Respondenti měli 18 až 79 let. Vůbec nejvíce z nich odpovědělo, že smyslem života je „čas s blízkými“.
Nejčastěji lidé vidí smysl ve společnosti těch, které mají rádi. Zvlášť silně to cítí skoro dvě třetiny Řeků a Belgičanů [65 %] nebo Nizozemců [63 %]. Češi za nimi hned následují [62 %]. Naopak nejméně to tak vnímají Japonci [39 %]. Je zajímavé, že ti se dožívají vůbec nejvyššího věku na světě. V zemi se 124 miliony obyvateli k prvnímu zářijovému dni žilo přes 95 tisíc lidí ve věku 100 a více let. V 90 procentech šlo o ženy.
Větší mezinárodní shoda panovala na tom, že smysluplné je rozhodně žít v klidu a beze stresu. Nejsilněji to cítí opět Řekové [69 %] a dále Rumuni [66 %]. Dost si to ale myslí i Češi [61 %]. Avšak u Belgičanů a Nizozemců tuto možnost zvolila jen polovina oslovených.
V čem vidí lidé smysl života
[Zdroj: Skupina NN]
Jako české specifikum se ukázalo, že zhruba poloviční podporu v žebříčku životních priorit mezi lidmi získala potřeba “sbírat” nové zážitky. A Češi podobně často zmiňovali cestování a objevování nových věcí, technologií a kultur.
Přístup ke zdraví a etickým hodnotám
O tom, že jiný kraj značí i jiné zvyklosti, svědčí přístup ke zdravému životnímu stylu. Za jeden z hlavních smyslů života ho má sedm z deseti Rumunů, ale jen tři z deseti Slováků a čtyři z deseti Čechů. Celkově ho jako „smysl života“ uvedlo 41 procenta respondentů.
„Moderní medicína nám dokáže prodloužit život i při nemocích, s nimiž si lékaři ještě před několika lety nevěděli rady. Pokud si ale chceme prodloužit délku dožití ve zdraví, je to už mnohem více o zdravém životním stylu každého z nás a zodpovědném přístupu k prevenci,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Korejs, ředitel produktu a underwritingu NN Životní pojišťovny, který pracuje s vývojem zdravotních statistik.
Upozorňuje, že i hledání životní rovnováhy a smyslu života, v tom sehrává důležitou roli. A to třeba proto, že lidský život se díky moderní medicíně prodlužuje. S tím souvisí další otázka v průzkumu, která zjišťovala důraz lidí na osobní rozvoj a duševní zdraví. Toto lidé podle průzkumu zahrnují do „smysluplných aktivit“. A štěstí je, když tito lidé i díky svým zdravým aktivitám dožívají ve zdraví.
A je tu i schopnost „zůstat vždy sám sebou a na nic si nehrát“. To označilo za jeden z nejdůležitějších aspektů pro spokojený a dlouhý život 38 procent Čechů. Dvanáct procent lidí pak označilo za jednu z nejdůležitějších životních dimenzí štědrost a nezištnou pomoc druhým. Skoro desetina dotázaných považuje za důležité neustále na sobě pracovat a soustředit se na to, čeho dosáhli a kam v životě směřují.
Důležité jsou i peníze
A bylo by naivní si myslet, že komerční pojišťovna na své náklady zrealizuje rozsáhlý průzkum o „smyslu života“, aniž by se ale zeptala na peníze. Ani u tohoto tématu výsledek „nepřekvapuje“. Spolu s rodinou a zábavou hraje pro 49 procent z nás prim finanční zabezpečení a ekonomická stabilita.
I zde si můžeme pomoci průzkumem, tentokrát z letošního května, který připravil analytický ústav STEM. V jeho případě ale končí všechny pozitivní zprávy. Většina české veřejnosti si totiž myslí, že český důchodový systém pojištěncům nezajistí důstojné stáří. A dokonce ani nevystačí na pokrytí základních potřeb. Přičemž to, že je český důchodový systém nespravedlivý, si myslí tři pětiny lidí [60 %].
A co je možná ještě horší zpráva, je, že oproti minulému roku klesá podíl lidí, kteří tvrdí, že rozumí pravidlům, podle nichž se dnes výše starobního důchodu vypočítává. Naopak těch, kteří pravidlům důchodového zabezpečení nerozumí, je u nás většina. Výši důchodu si nedokáže spočítat 68 procent české populace. Přičemž pro některé z nich se stává “smyslem” života vyjít s málem, tedy tím, co mají. Což však neznamená, že nutně musí ztratit i “chuť do života”.
–DNA–
