I lidé z domovů pro seniory a se zvláštním režimem mohou žádat o příspěvek na bydlení. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud [NSS] poté, kdy jedné z klientek domova nepřiznaly dávku ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR.
O rozhodnutí informoval NSS ve středu [25.9.] na svém webu. Soud se zabýval konkrétním případem ženy, která má uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby v domově se zvláštním režimem. A za tuto pobytovou službu, respektive lůžkovou jednotku podle smlouvy musí také platit. Smlouva navíc zahrnuje poskytování dalších sociálních služeb, které navazují na ubytování v domově a souvisí s ním.
V minulosti Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] dané ženě nepřiznalo příspěvek na bydlení. To proto, že stejně jako úřad práce dospělo k závěru, že daná smlouva uzavřená podle § 91 zákona o sociálních službách není nájemní smlouvou, a proto nezakládá nárok na čerpání příspěvku na bydlení. Žena se proto ve věci obrátila na NSS, a ten rozhodl v její prospěch. Tato otázka dosud nebyla judikaturou NSS vyřešena.
„NSS tak má za to, že na základě smlouvy o poskytování sociální služby vznikl mezi stěžovatelkou a poskytovatelem služby nájemní vztah ke dvoulůžkové bytové jednotce. Na čemž nic nemění, že se jedná o smlouvu o poskytování sociální pobytové služby,“ stojí v rozsudku NSS.
Smlouva o poskytnutí pobytové služby se podobá nájmu
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že žena – klientka domova se zvláštním režimem, která na základě smlouvy o poskytování sociální služby bydlí v lůžkové bytové jednotce – splňuje podmínku pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení spočívající v existenci nájemního vztahu k obývaným prostorám.
Zároveň poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který sice uvedl, že smlouvu o pobytové sociální službě nelze posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu. Jde však o vztah srovnatelný s nájmem.
„Uvedený výklad považuje Nejvyšší správní soud za souladný se smyslem a účelem příspěvku na bydlení, jímž je finanční pomoc oprávněným osobám s krytím životních nákladů na bydlení v situaci, kdy jejich výdaje na bydlení přesahují zákonem stanovený podíl na jejich příjmech,“ dodal předseda senátu Nejvyššího správního soudu Aleš Roztočil.
Celý život pečují o své postižené děti. Když zestárnou, stát je rozdělí
Nejvyšší správní soud doplnil, že jím přijatý výklad není ani v rozporu se systémem sociálních dávek v České republice.
Příspěvek na bydlení dostane potřebný vlastník i nájemce
O nároku na příspěvek na bydlení rozhodují úřady práce poté, co žadatel doloží příjmy všech členů domácnosti a zároveň výdaje související s bydlením. Příspěvek dostávají jak vlastníci bytu či domu, tak i nájemci i obyvatelé rekreačních objektů. Příspěvek na bydlení patří zatím mezi tři dávky státní sociální podpory, o které je možné žádat i dokumenty k němu dokládat elektronicky skrze aplikaci Jenda.
Dávku úřady práce žadateli vyplácí měsíčně, pokud výdaje domácnosti na bydlení přesáhnou 30 procent příjmu posuzované domácnosti. Výši příspěvku určí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení, které stanovuje MPSV, a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.
Příspěvek na bydlení úřady práce vyplácejí jednou do měsíce a vždy jen jedné osobě v posuzované domácnosti.
–RED–
