Podle zástupců japonské vlády dosáhlo Japonsko nového rekordu v lidské dlouhověkosti. V zemi k prvnímu zářijovému dni žilo přes 95 tisíc lidí ve věku 100 a více let. Téměř 90 procent jich připadá na ženy.
Statistiky sledující počty obyvatel v Japonsku podle věku zveřejnilo tamní ministerstvo zdravotnictví. Podle jeho zástupců země dosáhla nového rekordu v lidské dlouhověkosti. V zemi k prvnímu zářijovému dni žilo přes 95 tisíc lidí ve věku 100 a více let. Téměř 90 procent jich připadá na ženy, uvedla k demografické statistice japonská vláda.
Podle údajů, které v neděli [15.9.] zveřejnilo japonské ministerstvo vnitra, dosáhl počet lidí ve věku 65 a více let rekordních 36,25 milionu. To představuje 29,3 procenta obyvatel země. Minulý rok se celkový počet obyvatel v Japonsku snížil o 595 tisíc oproti roku 2022 a dosáhl 124 milionů.
V roce 1963, kdy se data o lidech podle věku v Japonsku začala evidovat, žilo v zemi 153 lidí starších 100 let. V roce 1998 jejich počet vůbec poprvé překonal hranici 10 tisíc. O dlouhověkosti Japonců svědčí i to, že v zemi žije nejstarší člověk na světě a sice 116letá Japonka Tomiko Itokaová. Ta se narodila 23. května 1908. Prvenství se Itokaová chopila poté, kdy minulý měsíc ve věku 117 let zemřela Španělka Maria Branyasová [rekord nejdéle žijící osoby drží Francouzka J. Calmentová, zemřela ve věku 122 let, pozn. red.].
Ve věku nad 65 let žije v Japonsku přes 36 milionů lidí
K letošnímu prvnímu září v Japonsku žilo 95 119 lidí ve věku 100 a více let, to je meziročně o 2 980 osob více. Jde o 83 958 žen a 11 161 mužů. Rekordního počtu dosahují i japonští senioři nad 65 let, těch v zemi žije přes 36,25 milionu.
Japonsko už roky řeší, jak zvládnout slabou demografickou obměnu, když lidí ve vysokém věku rychle přibývá, ale na druhou stranu tomu neodpovídá porodnost. Spíše naopak, mladí Japonci odkládají zakládání rodin nebo se potomků zcela vzdávají.
Demografická krize v Japonsku vážně dopadá na tamní sociální a zdravotní systémy. Náklady na zajištění péče především o starší osoby strmě rostou a tamní trh práce se potýká s nedostatkem pracovních sil.
Maria Branyasová, nejstarší člověk na světě, zvládla i covid-19
Loni premiér Fumio Kišida řekl, že země je na pokraji neschopnosti fungovat jako společnost kvůli klesající porodnosti. I když se snaží Japonsko motivovat mladé lidi k tomu zakládat rodiny a mít děti, dlouhodobě se mu to nedaří.
Vláda se docela bez úspěchu snaží už roky zpomalit dopady nízké porodnosti a stárnutí populace i tím, že postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Od roku 2025 toto pravidlo začne platit u všech zaměstnavatelů.
Japonci stárnou a umírají o samotě
Letos v létě japonská policie zveřejnila své statistiky o úmrtnosti japonského obyvatelstva. A ty ukazují, že roste počet lidí, kteří žijí a umírají sami. Jen za letošní první půlrok podle statistik policie zemřelo doma o samotě 37 227 osob. Více než desetinu z nich někdo našel až po měsíci od úmrtí. A 130 těl nikdo nepostrádal více než rok.
V Číně mění školky na domovy a centra pro seniory. Ti jsou nadšení
Ze zmiňovaných více než 37 000 zemřelých, jejichž těla nalezli v jejich domovech většinou policisté, bylo 70 procent starších 65 let. Zhruba 20 procent jich bylo starších než 85 let. A přibližně 40 procent zemřelých jejich blízcí našli do druhého dne. Na druhou stranu 3 939 těl nalezl někdo za dobu delší než jeden měsíc.
Japonsko není jedinou zemí ve svém regionu, která řeší nedostatečné tempo mezigenerační obměny. Obdobně se snaží s klesající porodností bojovat Čína a rovněž Jižní Korea. Čínská populace se v roce 2022 poprvé od roku 1961 zmenšila. Jižní Korea má dlouhodobě nejnižší míru porodnosti na světě. A i tyto země každoročně hlásí klesající porodnost.
–ČTK/VRN–
