Očkování proti žloutence A nabídnou hygienici lidem v povodněmi zasažených oblastech kvůli zvýšenému riziku šíření infekce. Vakcíny se ale nerozvezou plošně do všech míst, kde se likvidují následky povodní.
Nyní se do měst a obcí zasažených povodněmi podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] musí zavést hlavně léky pro pacienty. Zvlášť pak do míst, kde voda vyplavila i místní lékárny a jejich zásoby se tak ocitly na minimu.
„To, co je teď podle mě nejdůležitější, je dostat do těch oblastí léky pro chronické pacienty tam, kde jsou zatopené lékárny, kde se pacient k těm lékům nedostane,” uvedl ministr.
Zatopené lékárny v dotčených oblastech potvrzují i lékárníci. Závozy potřebných léků se podle ministra organizují ve spolupráci s krizovými štáby.
„Krizový štáb řeší, jak tam ty léky dostat. Musí je přivést distributor a převzít lékárník,” upozornil na nutnost dodržování pravidel správné praxe při nakládání s léky i v době povodní a bezprostředně po nich.
Teprve poté začnou krajští hygienici řešit aktuální riziko šíření infekcí v místech, které zaplavila voda.
Očkování proti žloutence na vyžádání
Při odstraňování škod po povodních se podstatně zvyšuje riziko šíření nákaz nemocemi, jako jsou žloutenka A, B, salmonelóza, leptospiróza či tularémie, kterou se lidé nakazí od zvířat. Proto již v prvních dnech, kdy se objevily povodně, vydal Státní zdravotní ústav [SZÚ] doporučení, jak se bezpečně chovat ve vodou zasažených místech s ohledem na bezpečnost zdraví. Stejně tak veřejnost před vyšším rizikem šíření infekcí především v souvislosti s konzumací potravin varovalo i Ministerstvo zemědělství [MZe].
O případné distribuci vakcín proti žloutence typu A do postižených míst se podle hlavní hygieničky ČR Barbory Mackové rozhodne až podle epidemiologického rizika v dané lokalitě. Plošnou nabídku očkování lidem v povodňových oblastech vyloučila.
„V tuto chvíli jsme online v kontaktu s kolegy z krajských hygienických stanic, kteří jsou součástí krizových štábů krajů,” uvedla.
O konkrétních opatřeních se podle ní rozhodne až podle epidemiologického šetření.
„My samozřejmě máme přehled o tom, jak to v jednotlivých lokalitách vypadalo před tou živelní katastrofou,” uvedla k prevenci šíření infekcí v oblastech po povodních Macková.
Plošné očkování proti žloutence typu A v zasažených oblastech hygienici neplánují. Půjde podle ní o cíleně vytipované lokality.
„Odborníci krajských hygienických stanic vždy individuálně vytipují okruh osob pro očkování, to s cílem podchytit ohnisko nákazy a zabránit dalšímu šíření,” nastínila strategii.
Počty případů nemocí, které se mohou v době povodní vyskytovat častěji
| Rok | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024* |
| Leptospiróza | 21 | 10 | 25 | 29 | 31 | 19 | 21 | 15 |
| Žloutenka typu A | 772 | 211 | 240 | 183 | 210 | 70 | 66 | 239 |
| Tetanus | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 2 | 0 | 0 |
| Tularémie | 51 | 34 | 102 | 70 | 52 | 46 | 50 | 38 |
[*údaj do letošního srpna / zdroj: SZÚ]
Podle ministra Válka by pak mělo být očkování zadarmo a dobrovolné. O nutnosti připravit se na případné očkování v rizikových místech hovořila Macková na pondělním mimořádném jednání vlády, dodal ministr.
Do terénu vyrazí hygienici zhruba za týden
Podobně jako u očkování budou hygienici podle ministra Válka přistupovat i k rozborům vody pro kontrolu zaplavených studní.
„Všechny ty naše kroky nastanou zhruba za týden, kdy je začneme realizovat. Teď se musí odklidit následky a musíme do těch oblastí dostat léky,” upřesnil.
Podle dat SZÚ se letos do konce srpna žloutenka typu A zachytila ve 239 případech. Loni a předloni šlo podle SZÚ o desítky případů nákazy. Případů leptospirózy a tularémie, kterými se lidé nakazí většinou od hlodavců nebo zajíců, jsou desítky ročně.
–ČTK/RED–
