„Úředníci musí i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat či kopírovat,“ zní jeden ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten prověřil digitalizaci systémů ministerstva práce a sociálních věcí.
I přes opakovaně proklamovaný úspěch Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] o tom, jak zvládlo a stále dobře zvládá digitalizaci svých agend, ukazují výsledky šetření Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] na docela jinou realitu.
Kontroloři se v šetření zaměřili na efektivnost a úspěšnost vynaložených peněz MPSV na elektronizaci jím spravovaných systému. A zjistili, že i když žadatelé o některé dávky skrze aplikaci Jenda požádají a doloží potřebné dokumenty elektronicky, tak na druhém konci pracovníci úřadů práce data ale přepisují do jiného systému stále ručně.
„Přestože občané mohou podat žádost o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek online a dokumenty k žádosti přiložit digitálně, musí úředník u příspěvku na bydlení ručně zkopírovat přiložené dokumenty do jiné aplikace,“ uvádí k závěrům NKÚ jeho mluvčí Hana Kadečková.
A to není všechno. Například při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek zase pracovník úřadu práce přechází do jiného informačního systému a v něm ručně vyhledává, kontroluje, případně opravuje osobní údaje žadatelů.
„Důvodem je nepropojení dvou informačních systémů,“ vysvětluje, proč se data přijatá elektronicky aplikací Jenda na úřadech stále přepisují, ale i kontrolují manuálně, tedy ručně, mluvčí NKÚ.
Data se na úřadech práce přepisují stále ručně
Nekompatibilita informačních systémů je i důvodem složitého vyřizování a ručně odbavovaných žádostí o některé z důchodů, které spravuje Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].
NKÚ některou z dílčích činností důchodové agendy dokumentuje na příkladu, kdy před první výplatou důchodu, ať už starobního, nebo pozůstalostního, pracovník sociální správy z informačního systému nejdříve vytiskne dokumenty s údaji žadatele, včetně ty s jeho rodným číslem a výší přiznaného důchodu, aby je následně do jiného informačního systému ručně opsal.
„Toto porušení principu ´vnitřně pouze digitálně´ je důsledkem nepropojení jednotlivých částí integrovaného informačního systému ČSSZ,“ vysvětluje, co stojí za tím, že musí úředníci stále přepisovat některá data o žadatelích do IT systému ručně a navíc z vytištěných dokumentů zpráva NKÚ.
ČSSZ i finanční správa pracuje ve 40 let starých IT systémech
Takové postupy pak podle kontrolorů neúměrně zatěžují úředníky při jejich práci a snižují efektivnost vynakládaných prostředků na digitalizaci. Resort práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky [KDU-ČSL] přitom stále poukazuje na úspěšně zvládnutou digitalizaci resortu podřízených úřadů, tedy i ČSSZ. A na to, že o důchod si dnes lidé požádají z domova online, aniž by museli chodit na úřad. Jak ale nyní ukazují výsledky NKÚ, ve skutečnosti jde zřejmě pouze o částečnou, nikoli plnou digitalizaci agendy.
MPSV digitalizaci dávek umí. Zaplatí i IT specialisty, tvrdí Trpkoš
S důchody ostatně souvisí i další zjištění z kontroly NKÚ, která proběhla od loňského června do letošního února. A sice, že ČSSZ stále nedodržuje zákonnou lhůtu pro vyřízení žádostí o starobní důchod.
„Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dnů. Tuto lhůtu ČSSZ v 1. až 3. čtvrtletí 2023 překročila u 79 % žádostí,“ poukazuje na další výsledek kontroly mluvčí NKÚ.
Podle NKÚ neumožňuje současný informační systém [IS] efektivní digitalizaci. Na provoz a rozvoj stávajícího IS pro zpracování důchodů vynaložila ČSSZ v posledních pěti letech celkem 701,5 mil. Kč.
Aplikace Jenda vzešla bez výběrového řízení
Bez chyby se neobešla ani vedením resortu tolik vychvalovaná aplikace Jenda, skrze kterou si lidé žádají online o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo rodičovský příspěvek. Podle NKÚ si nechal resort tuto webovou aplikaci vytvořil bez zadávacího řízení. To pouze na základě smlouvy na podporu provozu a rozvoje stávajících aplikací.
„Předmětem plnění této smlouvy ale není tvorba nových aplikací. NKÚ vyhodnotil použití 93,5 mil. Kč vynaložených na tvorbu této aplikace jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně,“ upozorňuje na porušování zákona o veřejných zakázkách NKÚ.
Na řádné hospodaření s veřejnými penězi ze strany MPSV neukazuje ani to, že resort stále spravuje velmi nákladné informační systémy pro agendu dávek státní politiky zaměstnanosti a agendu nepojistných sociálních dávek. IT systémy používá již od roku 1993. Nové projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 mil. Kč na 3 mil. Kč měsíčně, MPSV ani po deseti letech nedokončilo.
„V důsledku toho uhradilo za provoz stávajících informačních systémů až o 650 mil. Kč více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných systémů,“ upozorňuje zpráva NKÚ s tím, že resort na provoz informačních systémů vynakládá 80 % celkových prostředků určených na IT.
Elektronicky se od příštího roku vyřídí mateřská, otcovská i ošetřovné
Podle kontrolorů vynaložily MPSV a ČSSZ na neúspěšnou výměnu informačních systémů pro agendy dávek a důchodů celkem 310 mil. Kč. MPSV vydalo od roku 2014 celkem 297 mil. Kč na vybudování nového IS státní politiky zaměstnanosti, který ale nebyl nikdy zprovozněn.
ČSSZ ve stejném období vynaložila 12,7 mil. Kč na přípravu projektů, které měly vést k výměně informačního systému důchodové agendy. Ani po deseti letech však nedokázala ČSSZ tuto výměnu zahájit. Závěrem uveďme, že na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů vydal resort ve sledovaných letech 2018-2023 celkem 3,4 mld. Kč.
Veronika Táchová
Závěry NKÚ nejsou zcela přesné, jelikož digitalizace je otázkou finančních možností, kapacity HW a právní legislativy a různých rozhraní a to se řeší zdlouhavě a pracně. Přitom jedno podmiňuje druhé. Neznamená to však, že se to neřeší.