Regulaci reklamy na léky a zdravotnické prostředky u nás řeší zákon. V praxi ale omezuje pacientské organizace, lékaře, farmaceuty a konečně i farma firmy. A doplácí na to veřejnost. Naplno se to ukázalo například v době covidu.
Pro Zdravé Zprávy to již zkraje roku 2022 potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který v podcastu o úkolech českého předsednictví v Bruselu uvedl: „V Česku i dalších zemích EU veřejný prostor zaplnily dezinformace. To mimo jiné proto, že výrobci nemohou komunikovat informace o léčivých prostředcích laické veřejnosti. Informační vakuum tak vydalo veřejnost napospas dezinformátorům.“
Je ale více důvodů, proč by se měl zastaralý zákon změnit. I proto je na stole novela zákona o regulaci reklamy, jejíž příprava je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO]. Do jejího připomínkování nejen v oblasti regulace reklamy na léčivé přípravky na předpis, ale třeba i v oblasti reklamy na nikotinové výrobky nebo zdravotnické prostředky se zapojilo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] jako dotčený orgán. Vypořádání většiny jeho připomínek, kterých bylo na několik stran, ministerstvo průmyslu a obchodu ale odmítlo.
„Poslali jsme materiál, kde jsme shrnuli věci, které jsme i předem probrali se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. A které měly regulaci reklamy na léčivé přípravky posunout do 21. století,“ uvedl k připomínkování novely na konferenci [28.8.] Letní školy Akademie pacientských organizací [APO], kterou každoročně pořádá Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP], vedoucí oddělení léčiv MZ ČR Petr Davídek.
Odeslané připomínky podle něj například upřesňovaly definici reklamy na humánní léčivé přípravky. Což by podle Davídka pomohlo lépe a jednoznačně určit, co není, a co už je reklamou na léky. Stejně tak návrhy resortu nově vymezovaly definici zdravotnického prostředku. Zasahovaly i do vzdělávacích programů určených pro nelékařské zdravotníky nebo pacienty. I u nich se pohybují jejich pořadatelé na tenkém ledě. O tyto vzdělávací aktivity sice mají zdravotníci i pacientské organizace zájem, ale v mnoha případech by se mohly vykládat jako reklamní aktivity. Účastnit se jich, jak už bylo řečeno, tak smějí podle současného výkladu zákona pouze odborníci s oprávněním léky na předpis předepisovat a vydávat. A to jsou lékaři a farmaceuti.
Zdravotnictví z novely MPO docela vypustilo
K výsledku zapracování připomínek ministerstva zdravotnictví k novele zákona o regulaci reklamy se na akci za MPO vyjádřil Jan Strakoš, ředitel odboru živností a spotřebitelské legislativy MPO. Právě jeho odbor dostal novelu na starosti.
„Museli jsme řadu připomínek vypustit. […] To ale neznamená, že se s ní nedá dále pracovat,“ řekl k připomínkování Strakoš.
Upřesnil, že připomínek jeho odbor obdržel více než sto. Postěžoval si na to, že na novele pracuje s týmem o pěti lidech. K nabytí její účinnosti pak řekl, že do konce roku dostane návrh k projednání vláda. Do konce příštího roku by novela tak podle něj mohla projít plným legislativním procesem.
„Účinnost je tam předpokládaná k 1.1.2026, když se zadaří,“ řekl Strakoš s tím, že do té doby se dá ještě leccos změnit. Připomínky do novely se dají zanést i v době jejího projednávání v dolní komoře parlamentu, vyjasnil.
Místo k lékaři stačí někdy zajít i jen do lékárny, tvrdí odborníci
Takový přístup ale docela odmítl místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [STAN]. Upozornil, že připomínkování a prosazování pozměňovacích návrhů již při projednávání novely ve Sněmovně není úplně jednoduché.
„Prosadit pozměňovací návrhy tam už je složitější,“ vysvětlil poslanec Fifka.
Podle něj by si ale měly připomínky vykomunikovat obě strany ještě předtím, než pošlou novelu do legislativního schvalování ve Sněmovně.
Ministerstvo zdravotnictví se nevzdává
Na akci vystoupil i zástupce ministerstva zdravotnictví Petr Davídek. To je zástupce ředitele odboru léčiv a zdravotnických prostředků. Co se týče změn v novele, řekl, že ministerstvo se stále nevzdává „ji zlepšit“.
„My se ještě pokusíme o to, aby byly naše připomínky v ideální míře přijaty. Flintu do žita ještě neházíme. A doufáme, že něco ještě vyjednáme,“ řekl.
Ministerstvo zdravotnictví se Rx výdeje léků nebojí. A to už 12 let
Zaměřit se chce především na úspěšné vypořádání připomínek v oblasti vzdělávání nelékařských povolání, na zpřístupnění informací o lécích na předpis pro všeobecné zdravotní sestry. Jejich kompetence se u nás sice rozšiřují, ale dostávat ověřené informace o lékových terapiích jim stávající zákon stále odepírá.
Davídek dále považuje za prioritu rezortu zdravotnictví i to, aby se do novely zákona o regulaci reklamy dostaly i vzdělávací programy pro pacienty, respektive pacientské organizace. Tak, aby si je zákon nevykládal jako reklamní aktivity a sdělení.
Zákon o regulaci reklamy se novelizoval před 22 lety
O otevřenější přístup k informacím o lécích vydávaných na předpis stojí i zástupci pacientských organizací, které často fungují jako prostředník mezi specialisty – lékaři a pacienty a jejich rodinami. Informovat své členy například o vývoji nových léků nebo o dostupných lécích na tuzemském i jiném trhu a jejich účincích ale nesmějí. Stávající zákon si takové předávání informací totiž vykládá jako reklamní sdělení.
„Zákon o regulaci reklamy je zastaralý [poslední novelizace v roce 2002, pozn. red.] a neodpovídá potřebám dnešní doby. Stačí si jen uvědomit, jaké bylo postavení pacienta před 20 lety a jaké je nyní,“ uvedl člen výkonného výboru Národní asociace pacientských organizací [NAPO] a místopředseda ČAVO a Parent Project René Břečťan.
Při své práci považuje za nezbytné to, aby mohli lidé v pacientských organizacích informace o možnostech péče i léčby získávat a svým členům i předávat. Vždy by však mělo jít o ověřené informace. Například od SÚKL nebo Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA], dodal René Břečťan.
Kloubní výživy se dobře prodávají, ale často uživatele i klamou
Obdobný náhled na současnou již dvaadvacet let nezměněnou úpravu oblasti regulace reklamy na léky na předpis má i výkonný ředitel AIFP David Kolář.
Co říkají výrobci léků
I podle něj se doba za posledních více než dvacet let hodně změnila. Především s rozvojem internetu. Díky němu se dnes k informacím nejen o lécích dostane v podstatě kdokoli a kdykoli.
„Podle zákona a výkladových pravidel je komunikace velmi striktně omezena. Nicméně každý lékař, všeobecná sestra nebo pacient, kteří umí anglicky a ovládají internet, se mohou dostat k téměř nekonečnému množství informací o možnostech léčby, molekulách ve vývoji či probíhajících klinických studiích,“ uvedl David Kolář s tím, že aktuální podoba zákona komplikuje život všem.
Pacientské organizace volají po změně zákona o reklamě na léky
Připomněl, že vyvolává i dost absurdní postavení všeobecných zdravotních sester, které nynějšího zákon nepovažují za odbornice. Přístup tak dnes mají pouze k údajům o volně prodejných přípravcích. Což neodpovídá jejich profesní pozici v současném systému.
„Bohužel musím konstatovat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu většinu návrhů z oblasti zdravotnictví odmítlo. A novela v současné podobě nepřináší prakticky žádné významné dopady,“ shrnul situaci a dodává, že se novela snad přeci jen dočká takových úprav, které pacientským organizacím, odborníkům, sestrám i průmyslu nakonec zjednoduší život.
Veronika Táchová
Hned první věta textu je naprosto špatně. Zákon o regulaci reklamy vůbec neřeší, kdo může poskytovat informace o lécích. Zákon zakazuje, aby reklama (nikoli jakákoli informace) na léky na předpis byla cílena na někoho jiného než na lékaře a farmaceuty.