V červnu podstoupil teprve půlroční Oliver v brněnské fakultní nemocnici operaci mozku, při které mu neurochirurgové odpojili část jedné z hemisfér. Kvůli vzácné poruše mu jedna z jejích částí rostla abnormálně a vyvolávala epileptické stavy.
Náročný a v Česku velmi unikátní chirurgický výkon na mozku, navíc teprve u půlročního dítěte, provedli zhruba před dvěma měsíci specialisté z Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno [FN Brno]. To ve spolupráci s experty z Univerzitní nemocnice v Ženevě. A jak říká přednosta Kliniky profesor Martin Smrčka, nejde o první součinnost s mezinárodním přesahem.
„S ženevskou neurochirurgií nás pojí například i spolupráce při zakládání Simulačního centra LF MU, společné kongresy a semináře a publikační aktivita,“ jmenuje další oblasti spolupráce se švýcarskými kolegy.
Nedávná operace půlročního Olivera podle něj ale patřila k velmi náročným a v České republice vzácným výkonům. Dobrá zpráva je, že se podle dosavadního pooperačního vývoje zákrok technicky zdařil. Pacientovi se daří dobře a je u něj velmi dobrý předpoklad dobrého psychomotorického vývoje.
Až 100 záchvatů epilepsie za den
Chlapec se narodil letos v lednu, první velký epileptický záchvat dostal už 17 hodin po narození. Lékaři mu následnými vyšetřeními diagnostikovali vzácné onemocnění hemimegaencefalie. Jde o vzácnou vrozenou poruchu, při které vykazuje růst jedné z mozkových hemisfér abnormality. Následná asymetrie mezi těmito částmi mozku u pacientů vede k vážným neurologickým problémům. Mezi ně patří například epilepsie, mentální retardace, motorické poruchy a další vývojové odchylky.
„Pro malé děti je typické, že přechází jeden záchvat v druhý. Je to forma epilepsie, které říkáme encefalopatie. Kromě samotných záchvatů také zabraňuje normálnímu psychomotorickému vývoji,“ popsal průběh onemocnění u dětí primář kliniky dětské neurologie Ondřej Horák.
Epileptické záchvaty byly důsledkem vzácného onemocnění i u malého Olivera. Záchvaty u něj přicházely extrémně často, podle lékařů až stokrát za den, a trvaly od dvou do třiceti minut. Šlo tedy o velmi vážný zdravotní problém. I když léčba hemimegaencefalie v některých případech spočívá v nasazení léků na zmírnění příznaku nemoci, především epilepsie, vzhledem k časté frekvenci epileptických stavů se u Olivera rozhodli lékaři pro operaci mozku odborně zvanou hemisferotomie. Při ní neurochirurgové odstraní nebo odpojí část hemisféry mozku.
Na operaci mozku se podíleli i lékaři ze Švýcarska
Jelikož byl Oliver při odhalení nemoci příliš malý, lékaři čekali, až dosáhne věku alespoň půl roku. Mezitím se spojili se svými kolegy ze Švýcarska, zejména s Karlem Schallerem, který takových operací provedl téměř čtyřicet.
„Princip operace spočíval v tom, že jsme postupně asociační dráhy přerušili. Byli jsme také v kontaktu s velkými cévami, které operace nesměla ovlivnit,“ uvedl přednosta Smrčka.
Oliver nyní, zhruba dva měsíce od operace, vykazuje posuny v psychomotorickém vývoji, hýbe rukama i nohama. Lékaři předpokládají, že se u něj bude dobře vyvíjet řeč i intelekt.
„Pevně věřím, že budeme moci zredukovat antiepileptika, která přeci jen mohou vývoj zpomalovat. Bez operace by ale byl v podstatě trvale ležící, musel by být tlumen léky a vyžadoval by dlouhodobou péči,“ doplnil Horák.
Na Angelmanův syndrom se hledá lék i v Česku. Ale snadné to není
Posuny v léčbě v době po operaci potvrzuje i rodina malého pacienta. Jeho matka Natalie Pomklová říká, že Oliver nemá žádné záchvaty, směje se, hýbe a také už žvatlá.
„Jsem ráda, že jsme po dlouhé době doma s malým. Před tím jsme byli hodně v nemocnici a bylo to psychicky velmi náročné,“ říká k době po narození svého syna.
–VRN/ČTK–
