Nadužívání digitálních technologií, které je často příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na jednotlivce i jejich okolí, se týká velké části lidí v Česku. Cílená léčba výhradně pro tuto skupinu u nás ale neexistuje.
Uvádí to aktuální Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2024 Národního monitorovacího střediska pro drogy, které spadá pod Úřad vlády ČR. Zároveň poukazuje na negativní trend, jímž je, že závislosti na digitálních technologiích dlouhodobě rostou mezi dětmi a dospívajícími.
„Do kategorie závislosti na hraní her spadá podle různých screeningových škál odhadem pět až devět procent dětí a až pět až třináct procent dospívajících. Do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá pět až třináct procent dětí ve věku 11–15 let a až 34 procent studentů ve věku 15–16 let,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
A dále: Až 25 procent dětí ve věku 11–15 let a téměř 15 procent dospívajících ve věku 15–19 let hraje digitální hry rizikově. To znamená čtyři a více hodin denně.
Sociální sítě rizikově užívá až 30 procent dětí a téměř 50 procent dospívajících. Přičemž platí, že o víkendech je čas strávený hraním her i čas na sociálních sítích přibližně dvakrát až třikrát delší. Výskyt rizikového hraní her je dvakrát až třikrát vyšší mezi chlapci a klesá s věkem, výskyt rizikového užívání sociálních sítí je zase vyšší u dívek a s věkem roste.
Digitální závislost škodí zdraví. Cílená léčba v ČR ale není
„Nadměrné užívání digitálních technologií má mnoho negativních dopadů na jednotlivce i jejich okolí. Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí uvádějí dvakrát až šestkrát častěji než jejich vrstevníci zanedbávání volnočasových aktivit, potíže se spánkem či jídlem, potíže ve škole nebo dopady na čas trávený s kamarády a rodinou,“ říká Chomynová.
Její slova doplňuje ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Lucia Kiššová. Ta říká, že rostoucí počet osob v riziku digitálních závislostí představuje výzvu pro systém prevence a léčby závislostí. Je tu ale docela problém.
„V oficiálních klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost není zařazena. Což komplikuje sledování počtu osob, které se obracejí na léčbu a poradenské služby v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií,“ vysvětluje.
EU chystá opatření proti závislosti na digitálních technologiích
Rovněž ale doplňuje, že lidé s problémy v oblasti nadužívání digitálních technologií mohou nyní využívat sítě adiktologických služeb. Ty poskytují poradenství a péči všem klientům se závislostní poruchou. Na druhé straně ale platí, že v Česku neexistují léčebné a poradenské služby zaměřené na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií.
Nadužívání digitálních technologií a dospělí
Dospělá populace podle aktuální Zprávy tráví na internetu podle různých studií v běžný pracovní den v průměru 130–150 minut. O víkendu je to až 160–190 minut denně. Nejčastěji rovněž hrají digitální hry nebo jsou na sociálních sítích.
Zpráva uvádí, že v kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází celkem čtyři až šest procent české populace ve věku 15 a více let [4 až 7 % mužů a 4 až 5 % žen]. Z toho až dvě procenta spadají do kategorie vysokého rizika.
Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15 až 24 let. Zpráva dále konstatuje, že v Česku je asi 360 až 540 tisící osob v riziku digitálních závislostí. Do kategorie vysokého rizika pak spadá odhadem 140 až 180 tisíc osob starších 15 let.
