Obilná kaše Tom Brown pomáhá v afrických zemích nakrmit miliony hladových dětí. Jde o jednoduchý, ale velmi výživný pokrm připravený z místních rostlin. Jen na severu Nigérie trpí akutní podvýživou přes čtyři miliony dětí mladších pěti let.
Týmy zdravotníků vyrážejí v posledních měsících až čtyřikrát do týdne na dlouhé cesty po Kebbi, státu na severozápadě Nigérie. Vozidla mají naložená skládacími stoly, kastroly, hrnci, lžícemi a recyklovanými lahvemi od nápojů. Ty jsou až po okraj naplněné sójovými boby, čirokem a listy moringy. To je strom, jehož nejen listy obsahují vysoké množství vitamínů a minerálů. Dále s sebou vezou palmový olej a arašídy.
„To je vše, co potřebujeme k ukázkám přípravy receptu ‚Tom Brown‘,“ říká Maryam Muhammad, vedoucí týmu Lékařů bez hranic pro podporu zdraví v Kebbi, na cestě do vesnice Maishaika, která leží asi 40 kilometrů od výživového centra organizace.
Je to právě severozápadní část Nigérie, kde je nejvyšší podíl hladovějících dětí, mnohé z nich už trpí podvýživou. A jejich počty rostou, letos oproti loňsku až o desítky procent.
„Někteří pacienti k nám přichází příliš pozdě, což způsobuje větší komplikace. Viděla jsem dvouletou dívenku, která vypadala na šest měsíců. Její příbuzní ji přinesli už v bezvědomí. Lékaři dělali vše, co bylo v jejich silách, ale bohužel se jim nepodařilo ji zachránit,“ popisuje jeden z mnoha příběhů česká epidemioložka Nikola Sklenovská, která se nedávno vrátila ze zdravotní mise v Nigérii.
V posledních letech zemi sužuje vysoká inflace, která se letos pohybuje kolem 30 procent. Potraviny jsou nejen drahé, ale je jich i nedostatek. Především na severu země nemají lidé dostupnou ani základní zdravotní péči, a v nejchudších regionech se šíří epidemie nemocí kvůli nízké nebo vůbec žádné proočkovanosti. Zesláblí a hladoví lidé včetně dětí pak podléhají nemocem, jako jsou cholera, záškrt nebo horečka Lassa.
Obilná kaše Tom Brown jako základ pro hladové děti
Jak říká doktorka Sklenovská z Lékařů bez hranic, změnit ekonomické podmínky v zemi, kulturní nebo náboženské přesvědčení, není v jejich silách. A ani se tak nemůže stát ze dne na den. V čem naopak spatřuje smysl je to, že zdravotníci naučí místní obyvatele, jak alespoň zmírnit dopady hladovění, nedostupné péče a šíření nakažlivých nemocí.
„Naopak osvěta, prevence a dostupnost léčby je něco, na co se zaměřujeme a co má opravdu pozitivní dopad na místní populaci,“ říká lékařka.
I proto pravidelně vyrážejí s naloženými vozy do místních vesnic, kde učí jejich obyvatele přímo na místě, jak rozpoznat začínající podvýživu u dětí a to, jak ji odvrátit. Místní komunity učí připravovat jednoduchý kašovitý pokrm z obilovin zvaný Tom Brown. Pokrm vychází z tradičního nigerijského receptu známého jako „Kwash pap“. Což je směs mouky, která se konzumuje jako slazená kaše. Jeho výhodou i je, že se vyrábí z velmi výživných surovin, které se pěstují na severu Nigérie a jsou tak dobře dostupné na místních trzích.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Na přípravu Tom Brown se zaměřili odborníci na výživu a upravili ho tak, aby byl velmi účinným nástrojem při prevenci a léčbě středně těžké podvýživy. Podle Sklenovské studie provedené v Nigérii v letech 2022 a 2023 prokázaly, že Tom Brown je výživný pokrm, který pomůže více dětem za stejné náklady jako hotové potraviny typu arašídová pasta.
Konkrétně ve státě Kebbi obsahuje prášek pro přípravu Tom Brown suroviny v následujícím poměru. Šest odměrek čiroku nebo prosa, tři odměrky sójových bobů a jedna odměrka mletých ořechů. Po přesném procesu namáčení, čištění, sušení a pražení se suroviny smíchají a rozemelou na jemný prášek. Ten se zředěný vodou několik minut vaří na ohni, než vznikne kaše zvaná Tom Brown.
Nigérie vykazuje 30% inflaci, potraviny jsou drahé a chybí
Pokud se rodině daří lépe, do pokrmu přidává třeba palmový olej, listy ze zmiňovaného stromu moringa nebo třeba mléko či maso, které dítěti dodají další energii a živiny.
Vzhledem k rychlému zdražování potravin v Nigérii v posledních letech se Tom Brown ve většině rodin ale skládá skutečně jen ze třech základních surovin, tedy čiroku, sójových bobů a mletých ořechů. Lidé si potraviny, jako jsou mléko nebo maso, nemohou dovolit.
A ani letošní rok neukazuje na zlepšení. Podle odhadu zdravotníků z Lékařů bez hranic počet podvyživených dětí léčených v jejich střediscích vzrostl oproti minulému roku o 40 procent. Vůbec nejvíce hladovějících dětí žije na severu země. Například v oblasti Bauchi zdravotníci v jednom výživovém centru hospitalizovali přes 5 700 dětí. Dalších 17 tisíc dětí ošetřili ve třech tamních centrech ambulantně, to je více než dvojnásobek oproti loňsku.
„Katastrofální nárůst počtu hospitalizovaných s podvýživou, který jsme v Bauchi zaznamenali, nás velmi znepokojuje. Čísla jsou neuvěřitelně vysoká,“ říká Rabi Adamou, koordinátor projektu organizace.
V Bauchi se podle něj rodiče nyní školí, jak u svých dětí svépomocí odhalit případnou podvýživu. K tomu se používá páska MUAC [Mid-Upper-Arm-Circumference], kterou se u malých dětí měří obvod nadloktí. Od roku 2022 se i více zaměřují na vysoké počty podvyživených dětí. Podle nedávných statistik trpělo v posledním roce v severní Nigérii akutní podvýživou téměř 4,4 milionu dětí mladších pěti let.
–VRN–
