Zřejmě od září zruší polská vláda centrální registr těhotných, který zavedl předchozí kabinet národně konzervativní strany Právo a spravedlnost [PiS]. Veřejnost o tom informoval v úterý [13.8.] polský premiér Donald Tusk [PO].
Jeho proevropsky zaměřená vláda, kterou vede od prosince 2023, slíbila podpořit práva žen v Polsku. I když v tomto ohledu Tuskova vláda příliš výsledků zatím nedosáhla a umělé přerušení těhotenství [UPT] je v Polsku až na několik výjimek zakázané a trestané, nyní Tusk oznámil alespoň zrušení registru těhotných. Ten v zemi platí od října 2022. Zdravotníci v Polsku nyní mají povinnost zanést do této centrální databáze informaci o tom, že je pacientka těhotná.
„Polské ženy měly takový pocit a byl opodstatněný…, že povinný registr těhotných dostupný nejen lékařům, ale i prokurátorům, umožňoval de facto represi těhotných žen,“ uvedl předseda polské vlády Donald Tusk [PO, Občanská platforma].
Nově se podle jeho slov informace o těhotenství pacientky bude moci v centrální databázi objevit jen tehdy, pokud to bude její výslovné přání.
„Skončí to ošklivé období temné dvojznačnosti ohledně toho, jak se v Polsku přistupuje k těhotným,“ cituje Tuska server rozhlasové stanice RMF FM.
Polsko zruší centrální registr těhotných z roku 2022
Již minulý týden v pátek polské ministerstvo zdravotnictví informovalo o změnách předpisů týkajících se zápisu těhotenství do centrální databáze. V platnost jejich upravené znění vstoupí zřejmě letos v září.
Na riziko přehnaného dohledu polských úřadů nad těhotnými ženami skrze zavedený centrální registr upozorňují především ochránci lidských práv. Argumentují tím, že policie nebo prokuratura mohou údaje o těhotenství využít proti ženám v případě ukončení těhotenství, a to i při spontánním potratu.
Ženy v Polsku se tak podle nich zřejmě dočkají alespoň drobného kroku směrem od jejich pronásledování v případě těhotenství. V Polsku platí jedny z nejpřísnějších předpisů, kdy mohou ženy podstoupit umělé přerušení těhotenství.
Interrupci jim tamní zákony dovolují pouze tehdy, když otěhotní v důsledku trestného činu, nebo pokud těhotenství ohrožuje jejich zdraví a život. Tuskova vládní koalice sice opakovaně slibuje, že pravidla pro interrupci zmírní, zatím se však na této věci neshodla.
Výsledkem striktní potratové politiky v Polsku je, že se tamní ženy vydávají podstoupit interrupci do okolních státu, Českem nevyjímaje. V českém zdravotnickém zařízení mohou na vlastní žádost interrupci podstoupit ženy do 12. týdne těhotenství z kteréhokoli státu Evropské unie. Za výkon zaplatí částku obvykle do deseti tisíc korun.
K přerušení těhotenství si zvolí několikaminutový chirurgický výkon v anestezii, kdy lékař z pochvy odsaje speciální savkou na jedno použití plodové vejce z dutiny děložní. Výkon se provádí ambulantně. Žena z oddělení odchází do dvou hodin od provedení zákroku. Druhou možností je pak podání takzvané potratové pilulky. Pacientka zůstává dvě hodiny od jejího užití v nemocnici na sledování a za několik dní podstupuje ještě kontrolu ultrazvukem. Vzhledem k tomu, že úspěšnost hladkého přerušení pomocí této pilulky není vždy stoprocentní, ne všechna zdravotnická zařízení takový způsob interrupce nabízejí.
–ČTK/VRN–
