Letošních nákaz klíšťovou encefalitidou je v meziročním srovnání více, což lékaři přisuzují dřívějšímu nástupu teplého počasí. Za letošní první pololetí se s infekcí léčilo 162 osob, loni za stejné období 104 osob. Trend potvrzují i infekční kliniky.
Na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava a LF OU se letos [k 31.7.] léčilo s klíšťovou encefalitidou patnáct pacientů. To je podle tamních lékařů stejný počet jako za celý loňský rok. A jak říká primářka kliniky Lenka Petroušová, prakticky neustále na klinice pobývá pacient se zánětem mozkových blan.
„Nemoc má typický průběh. Člověku je pár dnů špatně. Má chřipkové příznaky, které odezní. Ale za několik dnů se projevy vrátí, a v mnohem větší intenzitě,“ říká k vývoji onemocnění primářka.
Na kliniku se podle ní ale dostávají i pacienti z jiných nemocnic, kde u nich diagnózu potvrdila například lumbální punkce. Primářka navíc upozorňuje, že mnozí pacienti ani nevědí, že by měli někde na těle přisáté klíště. Mezi tyto pacienty patří i David Parma z Frýdecko-Místecka. I on tvrdí, že si klíště na těle nenašel.
„Začalo to zimnicí. I když bylo venku 27 stupňů, byla mi zima a strašně jsem se potil. Ve druhé fázi už se mi točila hlava, nebyl jsem schopný vstát z postele, dojít si na záchod. Pod postelí byla doslova kaluž potu, který ze mě stékal,“ popisuje příznaky po nákaze klíšťovou encefalitidou pacient.
Od klíštěte se lidé nakazí encefalitidou i boreliózou
Proti nemoc se v minulosti David Parma neočkoval. Nyní měl ale štěstí. I když se nemocí z klíštěte nakazil, nasazená léčba u něj zabrala a zřejmě u něj nezanechá žádné trvalé zdravotní následky.
„Rekonvalescence ale bude trvat nejméně čtvrt roku. I lidé, kteří nepracují fyzicky, jako tento pacient, mají například poruchy soustředění, “ upozornila primářka Petroušová s tím, že rozhodně ne všichni pacienti zůstávají po prodělané infekci bez trvalých následků.
„Všichni v rodině jsou proti ´klíšťovce´ očkovaní, kromě mě. Já jsem to podcenil. Nikomu bych nepřál zažít ty stavy, které jsem v uplynulých týdnech zažíval. Byl jsem doslova v matrixu,“ říká mladý muž, který netrpí žádnou chronickou nemocí a pravidelně sportuje.
Příznaky encefalitidy lidé na podzim zamění za chřipku i nachlazení
Další klíšťaty přenášenou nemocí na člověka je lymská borelióza, kterou se letos do konce června podle dat SZÚ nakazilo 1238 osob. Loni za stejné období šlo o 921 nákaza a za celý rok se jí nakazilo přes 3 200 osob. Na rozdíl od lymeské boreliózy se proti klíšťové encefalitidě mohou lidé včetně malých dětí i seniorů očkovat. V plné úhradě z pojištění mají vakcíny i jejich podání lidé starší 50 let. Ostatním na pořízení vakcíny pojišťovny alespoň přispívají ze svých fondů prevence.
Základní očkovací schéma tvoří tři dávky. Druhá dávka se podává jeden až tři měsíce po první dávce, třetí dávka pak pět až 12 měsíců po druhé dávce. Základní očkovací schéma zajišťuje dostatečnou imunitu proti klíšťové encefalitidě na dobu tří let. Následně se podává první posilovací dávka a další přeočkování je poté vhodné provádět v pětiletých intervalech. U starších osob se přeočkování doporučuje každé tři roky.
Nemoc nejdříve vypadá jako chřipka
Klíšťová encefalitida je velmi závažné virové onemocnění vyvolané viry v rámci rodu Flavivirus a čeledi Flaviviridae. O průběhu onemocnění v některých případech rozhoduje stav imunity, věk, pohlaví jedince či genetické dispozice. Je obecně známo že starší lidé snášejí onemocnění hůře a mívají častěji trvalé následky.
Inkubační doba začíná okamžikem vstupu viru do organismu a trvá sedm až 14 dní, výjimečně i měsíc. Infekce mívá dvoufázový průběh. V první fázi příznaky připomínají lehkou chřipku, objevují se bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odeznívají a následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů nemoc touto fází končí a dochází k úplnému uzdravení.
I samotných klíšťat je dnes víc, potvrzuje ředitelka SZÚ Macková
Druhá fáze nemoci už se ale projevuje silnými bolestmi hlavy a horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení.
Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Asi u třetiny pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví již ze začátku závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny pacientů dochází ke vzniku trvalých následků, jako je obrna končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spánku a nálady, deprese a snížená výkonnost. K úmrtí dochází spíše výjimečně.
–VRN–
