Úspěšnost léčby nádoru plic ovlivňuje i diagnostická metoda. K ložiskům hluboko v plicích se bronchoskopie, kterou se odebírá vzorek tkáně k analýze, jen těžko dostává. Vzorek s jistotou zajistí moderní přístroje, kterých je ale nedostatek.
Rakovinu plic v Česku lékaři diagnostikují ročně kolem 6 600 pacientům, 5 400 jich na zhoubný nádor plic každý rok umírá. Podle pneumologů zvyšuje šanci na přežití u pacientů s nádory plic hlavně doba záchytu karcinomu a to, za jak dlouho se od diagnostiky dostanou k samotnému výkonu. A jak říkají, někdy bývá problém už v diagnostice.
U rakoviny nerozhodují diagnózy, ale stádia. A důležité jsou i peníze
Většina pacientů u nás podstupuje takzvanou bronchoskopii. To je vyšetření plic zevnitř pomocí bronchoskopu a odebrání vzorku tkáně pro přesné určení typu nádoru. Tato metoda ale není vhodná pro všechny pacienty s podezřelým nálezem na plicích.
„Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr ‚naslepo‘, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká,“ říká Petr Jakubec, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.
Oproti tomu při použití moderních metod podle něj významně roste úspěšnost diagnózy u pacientů s hluboko uloženými ložisky, kam se specialista bronchoskopem jen těžko dostává. Jde například o virtuálně nebo elektromagneticky navigovanou bronchoskopii. Anebo radiální endobronchiální ultrazvuk.
I diagnostika u nádoru plic musí být přesná
Problém je, že tyto diagnostické přístroje u nás má pouze malá část plicních pracovišť. Jejich pořizovací cena je totiž vysoká, stojí v řádech milionů korun.
„Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ poukazuje na možné řešení přednosta Jakubec, který zastává i pozici vědeckého sekretáře České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS].
S jeho slovy plně souhlasí přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň Martin Svatoň. I podle něj sehrává v úspěšnosti léčby rakoviny plic nejen dostupná léčba, ale i včasně zajištěná léčba.
„Ačkoliv máme v komplexních onkologických centrech řadu nových léků, které významně napomáhají v terapii pacientů s plicními karcinomy, je pořád klíčové, aby se lidé dostali ke správné léčbě včas. Zbytečná prodleva může pro nemocného znamenat, že se z vyléčitelného – časného stadia – dostane do stavu, kdy už operace není možná,“ říká přednosta Svatoň.
Jakékoli kouření zabíjí, varuje lékařka s odkazem na nádory na plicích
Dodává, že pacientům, které čeká operace, lékaři nově nabízí kromě chemoterapie takzvanou imunoterapii. Právě ta výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se u nich tumor znovu neobjeví.
„Tato léčba vede dokonce k tomu, že se přibližně u 30 procent nemocných najde při operaci místo nádoru už jen vazivová tkáň,“ doplňuje doc. Svatoň.
Analýza odebraného vzorku nádoru trvá 2 až 3 týdny
Poté, co se bronchoskopem, u hlubších ložisek pak ideálně modernější metodou, odebere vzorek tkáně, čeká se dva až tři týdny na výsledky analýzy na histologii.
„Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ poukazuje doc. Svatoň.
I toto riziko, které prodlužuje čas, za který se pacient dostane k výkonu, souvisí s dostupnou moderní metodou nahrazující klasickou bronchoskopii. Proto se nyní plicní lékaři zaměřili právě na zrychlení celkové doby, za jakou se pacient s nálezem dostane k finální léčbě. To již od chvíle, kdy navštíví praktického lékaře, až po léčbu ve specializovaném centru. I tady je totiž co zlepšovat.
„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám ukazují, že 58 % pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes 6 týdnů, měřeno od první bronchoskopie. Na radioterapii si 64 % lidí počká také přes 6 týdnů a stejně tak dlouho trvá i zahájení farmakoterapie u 47 % pacientů,“ nastiňuje praxi doc. Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.
Riziko rakoviny plic sníží hlavně samotní pacienti
Úspěšnost léčby ale mohou podle specialistů podstatně ovlivnit především samotní pacienti. Veřejné zdravotnictví nabízí lidem ve vyšším riziku karcinomu plic bezbolestné a z pojištění plně hrazené preventivní vyšetření. Týká se současných nebo i bývalých kuřáků ve věku 55 až 74 let, kteří kouřili nebo kouří dvacet cigaret denně po dobu dvaceti let. Nebo 40 a více cigaret denně alespoň deset let.
Na preventivní vyšetření na pneumologické pracoviště je doporučuje praktický lékař. Plicní specialista je po prohlídce odesílá na radiologii k vyšetření nízkodávkovým CT.
„Společně s praktiky jsme v rámci screeningu oslovili 21 028 rizikových osob, k pneumologovi přišlo 9 832 lidí. Z toho 6 532 absolvovalo vyšetření nízkodávkovým CT. To zachytilo 211 rizikových nálezů,“ říká k výsledkům přes dva roky trvajícího screeningu primářka Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
Asi u 42 procent z nich se podle ní diagnóza karcinomu plic potvrdila. U poloviny z těchto pacientů pak screening zachytil nález v časném, to znamená ještě operabilním stadiu.
–RED–
