Vůbec poprvé zachytili hygienici na Olomoucku výskyt invazního asijského keřového komára [Aedes japonicus]. Tento nebezpečný komár šiří závažná onemocnění. Aktivní je přes den, ale i v podvečer.
Jakkoli prozatím v tuzemsku přenos nemocí z těchto komárů na člověka zdravotní úřady neevidují, podle odborníků jsou tito komáři jednoznačnou hrozbou. Informuje o tom mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná.
„Larvy tohoto druhu komára se vyvíjejí v přirozeně i uměle zadržené vodě v nejrůznějších barelech, kontejnerech, pneumatikách, květináčích, sudech, okapech, dutinách stromů a ve skalních dutinách. Ve své domovině ve východní Asii přezimuje ve stadiu vajíčka a v teplejších oblastech i ve stadiu larvy,“ uvedla mluvčí.
Na Olomoucku nebezpečné komáry hygienici odhalili v takzvaných IBC kontejnerech se zadrženou dešťovou vodou. IBC kontejnery se přitom staly častým doplňkem českých zahrad. Lidé v nich dlouhou dobu uchovávají dešťovou vodu, aniž by ji často spotřebovali. Podle hygieniků tak není divu, že tato voda „hnije“ a stává se útočištěm nebezpečného hmyzu, v tomto případě i invazního.
Nenechte hnít vodu v nádržích, jinak přijde zlý komár
Hygienici dosud komárům v úmyslně zadržené dešťové vodě na zahradách a u rodinných domů nevěnovali příliš pozornosti, protože šlo výhradně o druhy komárů sající krev na ptácích, nikoli na člověku.
„Na rozdíl od těchto přirozeně se vyskytujících komárů samice druhu Aedes japonicus sají krev savců a aktivně napadají člověka, a to jak přes den, tak zejména v podvečer,“ vysvětluje Markéta Koutná.
„Byť je výskyt komára druhu Aedes japonicus ve světě spojován s přenosem vážných nemocí, v České republice není případ přenosu nemoci z tohoto duhu komára na člověka evidován,“ uvedla.
Tento komár ale dokáže pobyt na zahradě podle ní značně znepříjemnit. Zabránit jeho množení má pomoci kontrola zahrad a tamních nádob s vodou. Odpovědnost v tom leží hlavně na lidech samotných.
Zdaleka ale nejde jen o příjemný, či nepříjemný pobyt na zahradě. V poslední době se v Česku objevili i takoví komáři, kteří přenášejí parazity. A to zejména prostřednictvím psů.
Zárodky parazita se dostávají do těla psa po přisátí komára, který je při sání vylučuje do jeho krve. První týdny i měsíce od nákazy se nic nápadného neděje. V té době už se v těle psa ale vyvíjí z malých zárodků červi, kteří se nejdříve usídlí v jeho plicích. Později se přesouvají k srdci, kde dorůstají délky až 30 centimetrů. To už nejen veterinární lékař, ale i majitel na psovi vidí příznaky parazitárního napadení. Dospělí parazité produkují nové larvy, které se opět přisátím komára dostávají do organismu dalších psů. Parazitem od komára se mohou nakazit i lidé. I když jde zatím spíše jen o vzácné případy.
IBC kontejnery se staly součástí českých zahrad
Hygienici v souvislosti s výskytem invazního druhu komára upozorňují na zásadní změnu v přístupu k ošetřování vody v umělých nádržích nejen v Olomouckém kraji.
„Lidé, v jejichž oblasti je přítomnost komára potvrzena, by měli vodu ve výše popsaných nádobách alespoň jednou týdně měnit. Řešením je také nádoby překrýt, aby do nich hmyz nemohl naklást vajíčka,“ říká Koutná.
Repelentní náramky hmyz neodpudí, zjistil Státní zdravotní ústav
I přes rozhodnou vynalézavost tuzemských zahrádkářů je třeba upozornit, že IBC kontejnery slouží hlavně pro skladování a přepravu kapalných látek v chemickém, agrochemickém, kosmetickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Anebo jako zásobník pitné vody.
Jeho výhoda spočívá v relativně nízké pořizovací ceně, v možnosti opakovaného použití a ve snadné manipulaci s ním. Navíc jde o takzvané stohovatelné obaly. Součástí IBC kontejneru je vnější kostra z ušlechtilé oceli a paleta odolná proti mechanickým a korozivním vlivům.
–ĆTK/DNA–
blbosti to je uroven
Trochu sava do těch nádrží, rostlinám to neublíží a larvy či vajíčka to zabije…
lidi se musí strašit. Začal to fialový hnus Ruskem.