Další navyšování platů a mezd lékařů už nemají zdravotní pojišťovny z čeho krýt. Česká lékařská komora [ČLK] s odbory přesto žádají nepodkročitelný příjem bez 8 hodin přesčasů týdně. To značí roční nárůst výdajů pojišťoven o 40 až 53 mld. Kč.
Jednání o navyšování odměňování lékařů v nemocnicích mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Českou lékařskou komorou [ČLK] a zdravotnickými odbory nejsou stále u konce. Rozpor trvá v tom, zda lékař dosáhne na garantovanou částku i bez přesčasů. Nebo jich musí odpracovat v průměru osm hodin týdně. S tím počítá takzvané Hegerovo memorandum. To je dohoda z roku 2011, na kterou se loňský dokument uzavřený mezi resortem a lékaři odkazuje. Garantované platy a mzdy pro lékaře bez osmihodinových přesčasů týdně ministerstvo zdravotnictví ale odmítá i s tím, že to není součástí prosincové dohody. A pojišťovny na takové navýšení ani nemají prostředky.
„Domníváme se, že návrhy, se kterými přišla Komora a svazy, jsou nad rámec prosincové dohody,“ řekl na tiskové konferenci k plnění dohody [17.7.] náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník [KDU-ČSL].
Pokud by se splnil požadavek odborů a ČLK na minimální garantovanou částku od 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí dva roky bez přesčasové práce, šlo by podle zástupců ministerstva o nárůst výdajů o 40 až 53 miliard korun. A ty by zdravotní pojišťovny musely nemocnicím dát každý rok navíc.
Zdravotní pojišťovny jdou do minusu. Nadvýběry pojistného nejsou
Pojišťovny přitom již letos hospodaří v záporných číslech. Jejich předpokládané výdaje dosahují 513 miliard korun a příjmy z výběru pojistného 502 miliard korun. Jedenáctimiliardový schodek letos pojišťovny naposledy vyrovnají ze svých rezerv.
Na další růst platů a mezd lékařů pojišťovny nemají
Návrh ministerstva zdravotnictví na zavedení základní mzdy či platu podle dosažené kvalifikace a délky praxe s osmihodinovým přesčasem týdně tak, jak uvádí dohoda z roku 2011 uzavřená za ministra zdravotnictví Leoše Hegera [TOP 09], značí růst do pěti miliard korun. Kdyby zdravotníkům zůstalo letošní navýšení 5 000 až 15 000 korun jako osobní příplatek a navýšení se zakotvilo do tarifů, šlo by podle ministerstva minimálně o dvojnásobný nárůst výdajů.
Jelikož se prostředky zdravotních pojišťoven již v letošním roce ale zcela vyčerpají, zůstává otázkou, z čeho se i ministerstvem minimální navýšení odměňování lékařů ve výši pět miliard korun zaplatí.
Ředitel odboru regulace cen a úhrad MZ ČR Tomáš Troch říká, že se k tomu nabízejí tři možnosti. Jednak může být lepší srpnová makroekonomická predikce, která předpoví vyšší výběr pojistného k rozdělení. Další variantou je, že zdravotní pojišťovny „někde“ vyšetří potřebné asi jedno procento svých nákladů. Anebo pojišťovny úhrady nenavýší a peníze budou muset najít nemocnice uvnitř svých rozpočtů.
Pokud by ministerstvo souhlasilo s ještě vyšším nárůstem pro nemocniční segment, než je pět miliard korun, muselo by se podle vrchního ředitele sekce přímo řízených organizací Jakuba Michálka buď nemocnicím přidat na úkor jiných segmentů péče. Nebo navýšit daně a pojistné na zdravotní pojištění, aby systém hospodařil vyrovnaně. Což ale značí shodu napříč pětikoaliční vládou.
Průměrné příjmy lékařů a sester v nemocnicích
Na jednání resortu a lékařů s odbory již reagují i nemocnice a kalkulují případné varianty nárůstů odměňování. Například Krajská zdravotní [KZ], pod kterou spadá sedm nemocnic Ústeckého kraje, již vyčísluje, a to jak ve variantě zvažované ministerstvem zdravotnictví. Tak ve variantě navrhované odbory, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.
Průměrná mzda lékaře KZ za letošní první pololetí podle ní činí 147 696 korun měsíčně a u sester 58 472 korun. Tarif všech zaměstnanců zvyšovala KZ od 1. ledna o pět procent, lékařům byl přiznán zvláštní lékařský příplatek, který zajistil navýšení mezd v souladu s uzavřenou celostátní dohodou z prosince roku 2023 o 5,8 procenta nebo 15 000 korun měsíčně. Přesčasů mají podle Kučerové zdravotníci stále více, než stanoví zákoník práce. Zdravotnický personál totiž chybí.
Mluvčí Karlovarské krajské nemocnice [KKN] Markéta Singerová k aktuální situaci v nemocnicích uvedla, že nyní neevidují žádnou výpověď z dohod o přesčasové práci lékařů.
„V loňském roce bylo těchto výpovědí dohody o přesčasové práci 24 s tím, že tito lékaři je po novém roce znovu nepodali,“ řekla Singerová.
65 000 až 130 000 Kč budou nová zákonná minima pro platy lékařů
Dohody o práci přesčas uzavírají s lékaři vždy na kalendářní rok. V karlovarské nemocnici podali loni v polovině října výpověď z přesčasů zdravotníci dětského oddělení, v Chebu na oddělení chirurgie a interny. Podle ředitele KKN Josefa Märze se situace týkala zejména oddělení, kde personální situace nebyla zcela zajištěná. Proto měli lékaři stovky hodin přesčasů navíc. V této souvislosti dodejme, že obsazenost dětských oddělení v nemocnicích v Česku dosahuje 15-20 procent.
„Výjimkou není na jednoho lékaře ani 800 hodin přesčasů za rok,“ podotkl März s tím, že sloužit přesčasy je pro lékaře dobrovolné.
Návrh upravující odměny dostane Sněmovna v září
Návrh upravující výši odměn zdravotníků chce ministerstvo zdravotnictví předložit Sněmovně na přelomu srpna a září. Novela zákoníku práce, která umožní zdravotníkům legálně pracovat 24hodinové směny, by měla platit od srpna. Příští týden ji projedná Senát, uvedl na středeční tiskové konferenci vrchní ředitel sekce legislativy MZ ČR Radek Policar. Novela zákoníku práce měla původně platit už od července.
Penta Hospitals odmítá povinné minimální platové tabulky pro lékaře
„Podstatou toho návrhu je například to, že směna může trvat až 24 hodin s tím, že za třináctou a každou další hodinu náleží příplatek 20 procent,“ řekl vrchní ředitel sekce přímo řízených organizací Jakub Michálek.
Změna podle něj upravuje také nárok na pracovní volno před zkouškami.
„Za stávajících právních předpisů na něj nemají zdravotníci nárok. Nově půjde o pět, nebo deset pracovních dní, buď s náhradou platu, nebo přímo s platem,“ doplnil Policar.
–ČTK/RED–
Půl milionu černých pasažérů co se veze ve zdravotní péči je znát. Měl by stát doplatit za půl milionu Ukrajinců zdravotní pojištění aby pojištovny nešly do mínusu.Pokud na to Fialenko nemá může požádat Brusel o proplacení nákladů na uprchlíky.Tato česko-ukrajinská vláda je neštěstí co nás potkalo….Snad po volbách bude za nové vlády ANO lépe.Aspoň tomu začínám věřit!