Parlament v Gambii odmítl [15.7.] návrh zákona, který by znovu umožnil ženskou obřízku, informuje BBC. Tyto postupy gambijská justice zakázala v roce 2015. Zákon na jejich obnovení letos v březnu ale předložil poslanec Almameh Gibba.
Ten tak podle BBC učinil po nátlaku některých muslimských duchovních. Gambijská republika je přímořský stát v západní Africe. Rozlohou je nejmenší na africkém kontinentu. Leží při pobřeží Atlantského oceánu a sousedí se Senegalem. Až 90 procent jejích obyvatel vyznává islám, osm procent křesťanství a zbytek náleží tamějším tradičním náboženstvím.
Podle mluvčího parlamentu proti zákonu na obnovení ženské obřízky v zemi hlasovala naprostá většina poslanců před tím, než mohl později v červenci vstoupit do třetího čtení. Ještě v březnu s návrhem většina poslanců ale souhlasila. Což vyvolalo obavy, že Gambie by se mohla stát první zemí, která by zrušila dříve přijatý zákaz ženské obřízky.
„Za to, aby tady byla ženská obřízka konečně nelegální, jsme bojovali zuby nehty,“ uvedla Binta Ceesayová, manažerka neziskové organizace ActionAid, která se zabývá právy žen.
Rozhodnutí zrušit zákaz ženské obřízky by podle ní v Gambii výrazně ohrozilo pokrok v boji proti násilí vůči ženám. Podle současného gambijského zákona osobám či institucím, které zákrok vykonají, hrozí trest až tři roky odnětí svobody. V případě, že daná žena následkem operace zemře, mohou pachatelé ve vězení strávit zbytek života.
Zákon je jedna věc, realita druhá. Platí to v Gambii i jinde
Gambie se přesto řadí mezi deset zemí s nejvyšší mírou tohoto zákroku. Ve věku 15 až 49 let v zemi obřízku podstoupí, zpravidla nedobrovolně, až 73 procent žen a dívek. V nejtěžší formě zákroku je chirurgicky odstraněn klitoris a následně jsou genitálie sešity. To proto, aby poškozené ženy nemohly mít pohlavní styk, případně pro ně byl velmi bolestivý. Výkon navíc často provádějí komunitní lékaři za použití nevhodných nástrojů.
Mrzačení ženských pohlavních orgánů WHO dělí do čtyř skupin
- Částečné nebo úplné odstranění klitorisu [vnější a viditelná část klitorisu, která je citlivou částí ženských pohlavních orgánů] a/nebo předkožky/klitorisu.
- Částečné nebo úplné odstranění klitorisu a malých stydkých pysků s nebo bez odstranění velkých stydkých pysků.
- Zúžení vaginálního otvoru vytvořením krycího těsnění. Těsnění je vytvořeno odříznutím a přemístěním malých stydkých pysků nebo velkých stydkých pysků, někdy sešitím.
- Všechny ostatní postupy škodlivé pro ženské genitálie pro nelékařské účely. Například píchání, propichování, nařezávání, škrábání genitální oblasti.
Takzvané Female Genital Mutilation [FGM] neboli mrzačení ženských pohlavních orgánů je spojeno se silnou bolestí a nadměrným krvácením. U dívek dochází k otokům genitální tkáně, infekcím, které doprovází vysoké horečky. K dalším zdravotním komplikacím bezprostředně po výkonu patří bolestivé močení, dlouho se nehojící rány a vážné poranění okolní genitální tkáně.
V některých afrických zemích obřezání pohlavních orgánů podstupují dívky ve stále nižším věku. Třeba v Keni se podle UNICEF snížil průměrný věk obřízky u dívek za posledních 30 let z dvanácti na devět let. Obřízku ale podstupují často i dívky mladší pěti let.
V těch nejchudších zemích Afriky se obřezává až 90 procent v nich žijících dívek, jde například o Somálsko, Džibutsko, Guinea a na Mali. Z jednatřiceti zemí, kde se zákrok provádí a sleduje je UNICEF, jich patnáct připadá na regiony potýkající se s konflikty a kde narůstá chudoba a udržují se nerovnosti. S následky ženské obřízky žije na celém světě více než 230 milionů žen a dívek, ukazují data OSN.
Ženská obřízka se objevuje i v Evropě
Obřezávání pohlavních orgánů nadále zůstává běžnou praxí hlavně v afrických zemích, na které připadá asi 144 milionů případů. Zhruba 80 milionů FGM připadá na asijský region a šest milionů na země Středního východu.
K mrzačení podle UNICEF ale dochází i v rozvinutých zemích, to v komunitách migrantů. To znamená, že s ním má zkušenosti Evropa. Podle dat Evropské komise se s následky této praxe v Evropě potýká přes 600 tisíc žen, dalších 190 tisíc dívek je v ohrožení. Mrzačení ženských pohlavních orgánů se v EU často neprovádí, ale dívky jejich rodiny kvůli tomuto zákroku převáží do třetích zemí.
„Mrzačení pohlavních orgánů se většinou provádí u mladých dívek v dětském věku do 15 let. Tato praxe je mezinárodně uznávaná jako porušování lidských práv dívek a žen,“ uvádí zástupci Světové zdravotnické organizace [WHO].
V roce 2022 Komise navrhla celounijní pravidla boje proti násilí páchaném na ženách. Nová pravidla zahrnují i kriminalizaci mrzačení ženských pohlavních orgánů v celé EU.
Od března 2023 policisty a příslušníky pohraniční stráže upozorňuje Schengenský informační systém na osoby vystavené riziku genderově podmíněnému násilí, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů. Klíčem k ukončení této praxe je podle EK transformace sociálních a genderových norem.
Celoživotně se většina dívek a žen, které mrzačení genitálií podstoupily, potýkají s infekcemi močových cest, vaginálními problémy, často je trápí výtoky, svědění a vaginální infekce. Menstruace u nich bývá velmi bolestivá, mají potíže s vylučováním menstruační krve. I několik let po FGM ženy trpí při pohlavním styku a jejich porod se spojuje s vyšším rizikem nadměrného krvácení, resuscitací a úmrtím novorozence.
–DNA/ČTK–
