„Bylo mi sedmnáct a myslela jsem si, že jsem nesmrtelná, že mě nemůže nic porazit,“ říká Simona Riedlová, která přežila zásah elektrickým proudem poté, kdy se svými kamarády „jen“ vylezla na odstavené vagony. Vedení se ale nedotkla.
Jediné, co si z úrazu Simona pamatuje, je to, že si stoupla na odstaveném vagonu vlaku, na který se svými kamarády z dlouhé chvíle vylezla.
„Pak jsem se probrala v nemocnici, a to už si jen pamatuji pípání přístrojů. Nevěděla jsem, kde jsem a co se se mnou děje, nemohla jsem se pohnout a byla mi strašná zima,“ vzpomíná.
Před několika lety Simona přežila zásah elektrickým proudem vysokého napětí, aniž by se ho ale nějak fyzicky dotkla. To, že se drátů elektrického vedení nesmí dotýkat, dobře věděla a věděli to i její kamarádi. Nic takového neudělali, i přesto elektrický proud Simonu zasáhl.
„My jsme ani ty dráty nevnímali a nevnímali jsme žádné nebezpečí. Sice jsme věděli, že tam nemáme co dělat, ale že je tam nějaké nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životě, to jsme si neuvědomovali,“ vypráví dnes Simona, která patří do úzké skupiny přeživších po zásahu proudem vysokého napětí. Ne každý takový úraz totiž přežije.
Simona se elektrických drátů nedotkla, přesto ji sežehly
Chyba tehdy byla, že Simona stejně jako její kamarádi nevěděli, že elektrický proud vysokého napětí vysílá výboje i na desítky centimetrů daleko. A za vlhkého počasí pak ještě dál. Jde o fyzikální jev známý jako elektrický oblouk. A ten Simonu zasáhl ve chvíli, kdy se na vagonu postavila a přiblížila se elektrickému vedení. Právě to vytvořilo takzvaný elektrický oblouk. A v ten moment začala proudit do jejího těla elektřina, která jí uvnitř těla i navenek způsobila rozsáhlé popáleniny a vážně poškodila vnitřní orgány.
„Simonu jsme u nás léčili se závažným úrazem elektrickým proudem. Utrpěla popáleniny na velkém rozsahu tělesného povrchu právě na lokalitách, které jsou velmi nepříjemné,“ popisuje rozsah a následky úrazu Simony její ošetřující lékař a přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady doc. Robert Zajíček.
Léčba a rehabilitace Simony byla podle docenta Zajíčka velmi náročná a velmi dlouhá. Trvala několik měsíců.
„Léčba obnášela celou řadu chirurgických zákroků, používání umělé kůže, užívání některých nejmodernějších technologií a s tím i náročnou rehabilitaci,“ popisuje dále docent.
Chlapce na táboře zasáhl blesk. Přežil díky dobrovolným hasičům
Úrazy způsobené elektrickým proudem podle něj patří k těm vůbec nejzávažnějším a mají vysokou úmrtnost. Nedochází při nich „jen“ k poranění kůže, jak se může na první pohled zdát. Elektrický proud vážně zasahuje i vnitřní orgány, jako jsou srdce, játra a plíce.
„Zranění způsobená elektrickým proudem jsou často spojována i s dalšími traumaty, například zlomeninami po pádu. Následky takových poranění bývají pak celoživotní,“ dodává docent Zajíček.
I proto se snaží podporovat prevenci a vzdělávání. Pokud totiž veřejnost pochopí některé fyzikální jevy spojené s účinky proudu na organismus, úrazů elektrickým proudem ubyde.
Elektrický oblouk, co to vlastně je?
Zrádnost elektrického oblouku spočívá podle výzkumníků z Vysokého učení technického [VUT] v Brně v tom, že elektrického vedení, tedy drátů, se nemusí člověk vůbec dotknout.
„Výboj neboli přeskok může nastat i na poměrně velkou vzdálenost,“ upozorňuje vedoucí laboratoře Velmi vysokého napětí VUT v Brně Michal Krbal.
Vysokonapěťové vodiče vytváří kolem sebe silné elektrické pole, které je neviditelné, ale dosahuje velmi vysokých hodnot. Pak se k němu stačí jen přiblížit a okamžitě vzniká výboj. A jakmile se vytvoří elektrický oblouk, je velmi těžké ho přerušit.
„Ve chvíli, kdy se výboj zapálí, je už problém tento výboj přerušit. A dochází dokonce i k jeho protahování,“ upozorňuje na rizika spojená s elektrickým vedením Krbal.
Elektrickým proudem se jenom v Česku za posledních deset let podle docenta Zajíčka zranilo více než 1 750 dětí. A ty, co přežily, podle něj často ani netušily, že existuje něco jako elektrický oblouk. Tedy prostor kolem vysokého napětí, do kterého když člověk vstoupí, dojde k jeho popálení a často i úmrtí.
Úrazy elektrickým proudem přibližuje nové video
Skutečnost, že jen málo dětí a dospívajících, ale často i dospělých, dobře ví o nebezpečí elektrického oblouku, dokládají podle docenta Zajíčka výsledky průzkumu mezi 760 respondenty ve věku 4-18 let věku.
„Byli jsme překvapeni, že zhruba třetina dětí nevěděla nic o elektrickém oblouku. A to nás překvapilo,“ uvedl.
Vážnost a následky úrazů po zasažení elektrickým proudem, ale i vysoká čísla úrazů u dětí a nízké povědomí o těchto rizicích, přivedlo lékaře, výzkumníky z brněnského VUT a energetické společnosti ve spolupráci se samotnými pacienty k natočení videa, které srozumitelně a jasně ukazuje nebezpečí elektrického oblouku.
Dostupné je na stránkách www.elektrickyoblouk.cz. Odborníci tento vzdělávací nijak dlouhý, ale velmi výmluvný program doporučují předat pedagogům vyšších ročníků základních škol a středním školám.
„My si myslíme, že je to ideální varianta, jak dát učitelům nástroj k tomu, aby poučili studenty o nebezpečí účinku elektrické energie. A fenoménu, který se jmenuje elektrický oblouk,“ říká k projektu přednosta.
„Těch úrazů není mnoho, ale ty úrazy jsou tak devastující, a tak vážné s vážnými důsledky na celý život, že úrazy elektrickým proudem bychom nejraději vůbec neviděli, “ uvedl závěrem docent Zajíček.
Veronika Táchová
