Střevní mikrobiom nejenže ovlivňuje imunitní reakce celého organismu, ale to, co se děje ve střevech, působí i na naši náladu. Ve střevech se totiž tvoří až 90 procent serotoninu známého jako hormon štěstí.
A tak se dá říci, že to, co sníme nebo vypijeme, zanedlouho ovlivní i naši náladu. Je proto namístě přemýšlet nad tím, co jíme, co pijeme a také, v jakém prostředí žijeme. To vše prostupuje do střev, kde sídlí většina imunitních buněk, které ochraňují organismus před infekcemi. A dění ve střevech podstatně ovlivňuje i lidskou psychiku.
„Pro podporu správné funkce organismu je klíčová rovnováha a rozmanitost střevní mikrobioty. Neexistuje k ní však žádná rychlá zkratka. Vztah mikrobioty k imunitnímu systému i celému organismu se utváří dlouhodobě,“ upozorňuje Jiří Vejmelka, internista a nutricionista Interní kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice [FTN] a člen České mikrobiomové společnosti [ČMS ČLS JEP].
O střevní mikrobiom proto doporučuje pečovat po celý život. Pokud totiž dojde k narušení jeho složení, tělo se stane náchylnější ke střevním virózám, k civilizačním i autoimunitním nemocem. A jak už bylo zmíněno, kondice střev ovlivňuje i psychickou pohodu lidí.
Totiž: Střevní mikrobiom tvoří různé mikroorganismy, které osidlují prostředí střev. Jde jak o zdraví prospěšné mikroby, tak i patogenní mikroby, které v případě rovnováhy posilují naše zdraví. Naopak v případě nerovnováhy [dysmikrobie] tyto patogeny lidské zdraví oslabují a ohrožují. Pokud dysbalance neboli nerovnováha trvá delší dobu, obvykle dojde k rozvoji nějaké nemoci.
Střevní pohodu narušují léky i průmyslové potraviny
Konkrétně složení střevní mikrobioty se mění s přibývajícím věkem. Její pestrost ovlivňuje užívání léků, především antibiotik, málo pohybu a jednotvárná strava, zejména pak průmyslově zpracované potraviny. U starších lidí může střevní nerovnováha vést ke vzniku zánětlivých procesů a nástupu onemocnění typických pro vyšší věk. Což potvrzují nedávné výsledky průzkumu jedné z farmaceutických společností. Podle nich se s problémy se zažíváním potýká až 60 procent lidí starších 50 let. Až 20 procent žen a 12 procent mužů nad 50 let dokonce uvádí, že jejich obtíže jsou velmi časté. Téměř polovina respondentů uvedla, že střevní potíže přímo ovlivňují kvalitu jejich života.
Dotazníkové šetření dále zjišťovalo, jak lidé řeší střevní potíže. Skoro polovina jich více dbá na denní přísun tekutin, bezmála 40 procent se vyhýbá potravinám, které jim neprospívají. A třetina z nich omezila velké porce jídla. Zhruba 16 procent dotazovaných uvedla, že zažívací potíže neřeší a přijímají je tak, jak přicházejí s přibývajícím věkem.
Zdravý mikrobiom:
- Zdravý mikrobiom vytváří obrannou linií. Ničí cizorodé a toxické látky, brání jejich pronikání dále do těla, ulevuje játrům. Dokonce plní funkci „druhých jater”.
- Zdravý mikrobiom ovlivňuje imunitní odpověď organismu vstupem do i-reakcí, zabraňuje vzniku patologických reakcí.
- Vyrábí a uvolňuje důležité enzymy a neurotransmitery [chemická látka k přenosu nervových vzruchů].
- Zabraňuje vzniku potravinových alergií.
- Střevní mikrobiom působí na endokrinní soustavu, čímž pomáhá zvládat stres.
- Mikrobiom tlumí zánětlivé procesy v těle, které stojí za chronickými nemocemi.
- Podporuje správné trávení a vstřebávání potravy v těle.
Jedním ze zajímavých zjištění vědců je, že se střevním mikrobiomem se lidé nerodí. Střevní trakt dítěte je před narozením sterilní a jeho osidlování začíná až při porodu průchodem porodním kanálem. V tom momentě už na sebe novorozenec začíná nachytávat střevní a vaginální mikrobioty své matky. Otázka jsou pak děti narozené takzvaným císařským řezem. Ty získávají bakterie jak od své matky, tak i zdravotníků, jež při zákroku zasahují.
Pro správné fungování střevní mikrobioty, která je základem lidského zdraví, doporučují lékaři pravidelný pohyb. Což pomáhá rozpohybovat činnost střev a následně ke správnému trávení. Dále je třeba vyvarovat se stresu a pravidelně usínat i vstávat. Spánkový režim umožňuje organismu, potažmo trávicímu systému si odpočinout, díky čemuž nedochází k jeho přetížení a oslabení.
Ke střevní pohodě významně přispívá strava s vyšším obsahem vlákniny. To znamená zelenina, ovoce, luštěniny a obiloviny. Střevům prospívají fermentované potraviny, které obsahují prospěšné mikroorganismy. Například kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, tempeh a zdravější zdroje tuků.
Střevům naopak neprospívají průmyslově zpracované potraviny a bílé pečivo. Ty obsahují vysoké množství soli, cukru a nezdravého tuku.
A dále: Při zpomaleném zažívání lidé často sahají po projímadlech. Tyto prostředky jim sice uleví, ale jde o pomoc při akutních obtížích, nikoli o dlouhodobé řešení střevní nepohody. Užívání projímadel narušuje přirozenou střevní mikrobiotu podobně jako antibiotika.
Střevní mikrobiom posiluje nakládaná zelenina
Jak už bylo řečeno, svůj střevní mikrobiom může každý člověk ovlivnit už jen tím, jak se stravuje, hýbe, spí a tím, v jakém prostředí žije. Pokud bude mít střevní mikrobiom v pořádku, pak se bude obvykle těšit dobrému zdraví. Lékař David Perlmutter již před lety vyjmenoval šest základních složek, které prospívají střevnímu mikrobiomu.
1: Prebiotika: Cibule, česnek, topinambury či pampeliškové listy.
2: Probiotika: Živé organismy přidávané do potravin, které zlepšují rovnováhu střevní mikroflóry [jogurty]. Nejčastější probiotika jsou mléčné bakterie rodů Lactobacillus.
3: Zdravé tuky.
4: Potraviny s nízkým obsahem sacharidů.
5: Bezlepkové potraviny.
Posledním, šestým bodem, jsou fermentované potraviny: To je například kysané zelí, kombucha, kimči [korejský národní pokrm z nakládané zeleniny – chilli papriček, zázvoru, česneku, jarní cibulky, rybí omáčky/rybí pasty, cukru a soli].
–VRN–
