Ataky migrény se většinou projevují jako jednostranná, pulsující bolest hlavy. Provází je žaludeční nevolnost, zvracení, přecitlivělost na zvuky, pachy a někdy i světloplachost. Migrénou přitom v ČR podle odhadů trpí necelý milion Čechů.
Migrénou u nás trpí přibližně každý desátý člověk. Nemoc se přitom řadí mezi třetí nejčastější onemocnění na světě. Podle odhadů 44 procent osob nemá diagnózu potvrzenou lékařem a není v odborné péči. Překážkou v diagnóze bývá, že pacienti o problémech bolesti hlavy málokdy mluví s praktickým lékařem. Přitom právě on by měl být schopen odhadnout a posoudit závažnost onemocnění. Případně předat pacienta do péče specializovaného lékaře-neurologa.
Ataky migrény dokáží zničit život
Migréna je velmi zrádné onemocnění. Lidé s ní často bojují celý život. Někteří neléčení pacienti časem rezignují. Opomíjená migréna přitom dokáže v těch horších případech zničit rodinný, pracovní i společenský život.
„Je to velice problematická záležitost například v zaměstnání. Ataky migrény, migréna často vede i k depresi a člověk se ocitne v začarovaném kruhu, protože jen čeká, kdy ho zase ta hlava rozbolí. A máte pocit, že vám ta bolest utrhne půlku hlavy,“ vypráví svou vlastní zkušenost s migrénou zdravotní sestra a pacientka Zuzana Kavlírová.
Dodává, že i když brala prášky na bolest, tak bolest neodeznívala. Kolegyně v práci si jejích problémů všimla a zprostředkovala jí kontakt s neuroložkou. Od neuroložky dostala tabletu, která do pěti minut zabrala. Zuzana začala zase normálně fungovat. Pak začala pravidelně docházet na neurologii a byla jí potvrzena migréna. Z necelých dvou desítek ataků migrény měsíčně, má nyní tak čtyři ataky migrény do měsíce.
„Je to nesmírně ulevující, ale byla jsem i několikrát ve stavu, že to přijde, ale ono to nepřišlo. To je velký posun,“ tvrdí Zuzana Kavlírová.
Co je a jak funguje migréna
Migréna je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje bolestí hlavy. Nejde ale pouze o bolest hlavy. Jde o komplex dalších příznaků jako zvracení, nevolnost, bolesti dolních končetin, vysoká citlivost na zvuky, pachy či světlo.
„Migréna patří do primární skupiny bolestí hlavy, tedy bolest hlavy není něčím vyvolána, ale přichází sama od sebe. Pokud někdo trpí migrénami, trpí jimi často po celý život. Migréna se nedědí,“ upozorňuje neurolog a předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při České neurologické společnosti David Doležil.
Migrénou jsou postiženy více ženy kolem 15 %, u mužů se projevuje asi v 7 %. Zasahuje všechny věkové kategorie. V dětství je častější u chlapců, ale kolem puberty se poměr jednoznačně překlápí v neprospěch dívek. Největší počet osob s migrénou je mezi 30. až 40. rokem života.
Migréna se může hlásit v předstihu
20 až 30 % pacientů trpí migrénou s aurou, průvodními jevy opakujícími se před ataky migrény. Předzvěstmi příchodu bolesti hlavy vyplývající z migrény jsou nejčastěji porucha zraku, různé poruchy zorného pole [vidění vlnovek, záblesků, drobných předmětů].
„Vzácněji předchází migréně porucha citlivosti v končetinách, mravenčení, brnění nebo porucha řečí. Aura přichází do 60 minut před samotnou migrénou a předzvěsti mizí obvykle při nástupu bolesti hlavy. Druhým typem je migréna bez aury, kterou je zasaženo zbylých 80 % pacientů s migrénou,“ říká neurolog David Doležil.
Preventivní léčba má za úkol snížit počet záchvatů, což je možné omezením spouštěčů ataků migrény. Někteří pacienti vědí, že po víně přijde do dvou hodin migréna. Jiní to mají po alkoholu, po cigaretách.
Co [ne]dělat:
- Vyhnout se spouštěčům jako je alkohol, cigarety, kofein.
- Zdravá strava, pravidelný pitný režim.
- Vyhýbat se stresu, vysoké fyzické zátěži.
- Konzultovat problém s bolestí hlavy s lékařem, rodinou, přítelem.
Část pacientů se proto stane abstinenty a nekuřáky, protože nechtějí riskovat ataky migrény. Někteří mluví jako o spouštěči migrény o čokoládě nebo některých sýrech. Ne vždy je to pravda. Prokázaný a častější výskyt migrén u žen a dívek je ale vždy před, v průběhu a po menstruaci.
Ataky migrény: Léky a léčiva
První pomoc při ataku migrénou poskytují pacientům volně prodejné léky proti bolesti [analgetika]. Kombinace a zvyšující se dávky analgetik ale mohou být ale podle odborníků velkou zátěží pro organismus a vedou k postupnému vytvoření rezistence proti nim.
„Volně prodejná analgetika nejsou vždy řešením. Pacienti bez konzultace s lékařem užívají i několik tablet léků proti bolesti denně, přestože na akutní léčbu migrény jsou určeny jiné léky,“ upozorňuje neurolog David Doležil.
Dodává, že speciální léky je ideální si vzít před příchodem migrény, a tak jejímu příchodu často i docela zabránit.
Léčba migrény
Podle něj migrénu dokáží účinně zmírnit analgetika, triptany a preventivní léčba. V posledních letech vykazuje výborné výsledky i cílená biologická léčba. Léčba biologiky je cílená, lze ji přesně nasměrovat a nemá přesah na jiná onemocnění a její vedlejší účinky jsou minimální.
„Cílená biologická léčba může snížit počet migrenózních dnů, intenzitu záchvatů a jejich četnost,” dodává David Doležil.
Úhrada biologické léčby je v jednání se zdravotními pojišťovnami. Nárok by měl mít pacient po absolvování dvou standardních metodách [klasická léčba], které by nebyly úspěšné. Pak by měla na řadu přijít biologická léčba.
Daniel Tácha
