Z darování krve se nově vynechávají lidé, kteří měli v posledních čtyřech měsících anální pohlavní styk s novým partnerem. To bez ohledu na jejich pohlaví a sexuální orientaci. Darovat krev tak nově mohou i homosexuální muži.
Změnu přináší nové znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] s platností od letošního 1. července. Od úpravy, která nově dovoluje darovat krev při splnění podmínek i homosexuálním mužům, si ministerstvo slibuje rozšíření skupiny dárců krve. Muži mající sex s muži se dosud považovali za rizikovou skupinu dárců krve.
„Naše metodika zohledňuje požadavek na individuální posouzení rizik vázaných na sexuální aktivity u každého zájemce o darování, aniž by bylo kritériem pohlaví nebo sexuální orientace dárce,” řekl k úpravě ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Změny podle jeho slov resort přijal ve spolupráci se Společností pro transfuzní lékařství ČLS JEP. A vycházejí i z mezinárodních doporučení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv [FDA].
Darování krve vylučuje anální sex v posledních 4 měsících
Podle upravené ministerské vyhlášky transfuzní stanice z dárcovství krve vyřadí osoby, které měly v posledních čtyřech měsících anální pohlavní styk s novým partnerem nebo více partnery. To bez ohledu na to, zda se při něm chránily, či nikoliv. Sexuální orientace a pohlaví už se při darování krve neřeší.
„Už dnes ale fungují pravidla posilující bezpečnost příjemců odebrané krve. Takže pro příjemce se nic nemění a jejich maximální bezpečnost je zachována,“ ubezpečil veřejnost ministr Válek.
Společně s úpravou se tak zřejmě změní i jedna z otázek v dotazníku, který vyplňují lidé před samotným darováním krve. A tou je, zda provozovali nebo provozují sex mezi muži. V dotazníků dobrovolníci odpovídají i na mnohé další otázky týkající se především jejich zdraví. Například, zda měli v posledních sedmi dnech přisáté klíště, jaké užívají léky či jaké nemoci prodělali v posledních šesti měsících. Zdravotníci se budoucích dárců v dotazníku dále ptají, zda mají nové tetování, piercing i na jejich cestovatelskou minulost. A také na to, zda se cítí být zdraví.
S úpravou znění vyhlášky se tak otevírají dveře k darování krve i homosexuálním mužům. Tím, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví, se narovnají práva této menšiny s většinou a skončí jejich diskriminace. Změna by tak mohla k dárcovství přivést i více lidí, upozorňují zástupci resortu.
Úprava vyhlášky narovnává práva menšin
Registr pravidelných dárců krve dnes čítá podle údajů Českého červeného kříže [ČČK] asi 220 tisíc dárců krve a plazmy. Ročně do registru přibude přibližně 30 tisíc nových dárců.
„Celkový počet dárců krve by měl dle doporučení odborníků činit alespoň 300 000 a počet prvodárců by měl činit cca 35 tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek daný věkem či nemocemi a posílil se celkový počet dárců,“ přibližuje stav ČČK.
Podle průzkumu mezi nemocnicemi se trvající nedostatečnost počtu dárců krve negativně projevuje na zásobování krví. A často vede k odkládání některých výkonů.
„A situace v této oblasti se v posledních letech zhoršuje,“ dodávají zástupci ČČK, kteří každoročně oceňují bezpříspěvkové pravidelné dárce krve a jejích složek.
Při darování krve se odebírá ze žíly asi 450 ml krve, což přístroj zvládne u většiny dárců za deset minut. Odebraná plná krev se obvykle dále zpracovává na její jednotlivé složky – červené krvinky – krevní destičky – krevní plazmu. Anebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi.
Zpracovaná takzvaná krevní konzerva vydrží čerstvá asi jen pětatřicet dnů. I to je důvod, proč je nutné, aby lidé chodili darovat krev do jedné z nemocničních transfuzních stanic pravidelně. Plnou krev ženy darují nanejvýš 4krát za posledních dvanáct měsíců, muži až pět krát za stejnou dobu.
–VRN–
