Poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením vyzval zástupce ombudsmana, aby s ministrem práce a sociálních věcí projednal zakotvení definice komunitních sociálních služeb přímo do zákona o sociálních službách.
Definici by mohli doplnit zákonodárci například do aktuálně projednávané úpravy takzvaného sociálně zdravotního pomezí. To v rámci novely Zákona o sociálních službách – EU. Novelu projednal 20. června jak sněmovní Výbor pro zdravotnictví, tak Výbor pro sociální politiku. Výbor pro sociální politiku vyjádřil souhlas se zněním novely a doporučil ji Sněmovně ke schválení. Rovněž k ní přidal několik pozměňovacích návrhů. Poslanci Výboru pro zdravotnictví nepřijali usnesení k předloženému návrhu zákona.
„Lidé s postižením mají v zásadě právo žít samostatný život v komunitě. Pokud se nepodaří alespoň rámcově v zákoně definovat komunitní službu, je možné, že se zafixuje současný stav, kdy mnozí lidé s postižením směřují do ústavů. Přitom by s podporou vhodných služeb mohli vést samostatnější a důstojnější život,“ uvedl na zasedání poradního orgánu zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Odvolal se na výsledky výzkumu ombudsmana Deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb. A upozornil, že tempo přeměny v České republice v posledních letech zásadně zpomalilo. Navíc se odlišuje rychlost i podoba transformace v jednotlivých krajích. Výzkum odhalil, že problém často spočívá v různém výkladu základních pojmů.
„Proto je klíčové, abychom měli závaznou definici komunitních sociálních služeb. Jinak hrozí, že se potřebná proměna sociálních služeb ještě zpomalí, či dokonce úplně zastaví,“ varoval zástupce ombudsmana.
Komunitní sociální služby: Co říkají lidé s hendikepem
Vít Alexander Schorm dále připomněl, že stát si povinnost definovat komunitní službu stanovil jako jeden ze základních cílů v Akčním plánu deinstitucionalizace. S tím souhlasila členka poradního orgánu ombudsmana Camille Latimier, ředitelka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením.
„Každý by měl mít možnost žít podle svého. To se v ústavech neděje. Lidé se tam musí přizpůsobovat pevnému dennímu režimu. Nemohou si vybrat své spolubydlící a často ani to, jak budou trávit volný čas,“ uvedla.
Právě rozvoj komunitních služeb podle ní umožní, aby lidé s postižením mohli mít své domovy a udržovali vazby s rodinou, kamarády nebo třeba se sousedy. Zatím definici komunitních služeb tito lidé ale nemají, upozornila.
Za její právní ukotvení se staví i poradní orgán pro oblast práv lidí s postižením. Ve svém usnesení vyslovil přání, aby zástupce ombudsmana toto téma otevřel s ministrem práce a sociálních věcí s cílem navázat na společné memorandum s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR z podzimu 2023. V něm se ministerstvo, veřejný ochránce práv a další instituce a organizace dohodli, že budou podporovat rozvoj komunitních služeb namísto ústavních zařízení.
Definice komunitních služeb
Definice komunitních služeb přímo souvisí se zákony, které aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. Jde především o zákon o sociálních službách a úpravu takzvaného sociálně zdravotního pomezí, uvedl zástupce veřejného ochránce práv.
Sociální služby komunitního charakteru prosazují řešit nepříznivou sociální situaci v přirozeném prostředí, čímž mimo jiné nevylučují některé skupiny lidí ze společnosti. Takové služby mají ambulantní, terénní či pobytovou formu a nesoustřeďují se do jednoho místa. Ambulantní a pobytové služby mají určený maximální počet klientů a podporují je v navazování a udržování běžných vztahů.
Pomáhá se chudým a nemajetným. Ne milionářům, říká domácí pečující
Podle Schorma je rozvoj služeb komunitního typu nezbytný k tomu, aby lidé s postižením vedli svobodné životy mimo ústavy a zapojovali se do společnosti. K takové změně systému zavazuje Českou republiku i Úmluva OSN o právech lidí s postižením.
–DNA–
