Až 71 % lidí s postižením tepen srdečního svalu prodělá během dalšího života infarkt myokardu, mrtvici, ischemii nebo i amputaci končetiny. Ischemickou chorobou srdeční přitom v ČR trpí půl milionů lidí.
Z více než půl milionu lidí trpících ischemickou chorobou srdeční [ICHS] má cca 50 tisíc pacientů zároveň kombinované postižení tepen srdečního svalu a periferních tepen [PAD] včetně dolních končetin.
Z 50 tisíců lidí s ischemickou chorobou srdeční v průběhu dalšího života postihne téměř 19 tisíc infarkt myokardu. Více než 7 tisíc prodělá mozkovou mrtvici, přes 5 tisíc ischemii v dolní končetině. Lékaři amputují končetinu ve 4,5 tisících případech.
Co je ateroskleróza
Faktickou příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek, v první řadě cholesterolu, do stěny tepny v podobě aterosklerotických plátů. Dochází k zúžení stěny tepny, snížení její pružnosti a může být omezen tok krve – nedokrevnost. Postižení tepen srdečního svalu vede k nedostatečnému zásobování tkáně a orgánů kyslíkem, což vyvolává ischemickou chorobu [nedokrvování]. Velmi zásadní pro léčbu je sledování rizikových faktorů a příznaků onemocnění.
„U poškození tepny vedoucí k srdci to bývá obvykle bolest na hrudníku, dušnost, náhlá ztráta fyzické výkonnosti nebo pocit nepravidelného či urychleného tepu. Změny na tepně vedoucí k mozku se mohou projevit poruchami řeči nebo hybnosti končetin, případně i náhlou ztrátou zraku. U dolních končetin je to pak obvykle bolest nohou při chůzi, případně i v klidu na lůžku nebo tvorba kožních defektů na prstech,“ upozorňuje na varovné signály Aleš Linhart přednosta II. Interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Postižení tepen srdečního svalu
Další komplikace vznikají, když se na povrchu cév vytvoří prasklina, na kterou „nasedne“ krevní sraženina. Ta cévu zčásti nebo zcela ucpe. Jde-li o tepnu zásobující srdce, dochází k infarktu. U tepen vedoucí k mozku pak dochází v konečném důsledku k mozkové mrtvici.
Velmi často jsou postiženy i tepny dolních končetin. Tam dochází k poruchám prokrvení tkáně, rozvoji bolesti, vytváření defektů a často i k amputaci končetiny.
„Léčba aterosklerózy spočívá v podávání léků snižující cholesterol, dále pak v ovlivnění výše krevního tlaku a dalších rizikových faktorů. V indikovaných případech podáváme jako prevenci vzniku krevní sraženiny protidestičkovou léčbu a léky ovlivňující diabetes,“ vysvětluje Aleš Linhart.
Nevede-li změna životního stylu a užívání léků ke snižování rizik a pacient je ohrožen na životě, přistupují lékaři k operačním zásahům. První možností je intervenční zákrok, kdy se do tepny pronikne jehlou a pomocí katérů se céva rozšiřuje nebo se do ní implantuje vstuž, tzv. sten. Druhou je chirurgický zákrok, kdy se cévní zúžení obejde, nebo odstraní.
Nejzávažnější komplikace aterosklerózy jsou u pacientů s aterosklerotickým postižením současně na vícero tepnách [srdce, nohy] a u pacientů s cukrovkou nebo poškozením ledvin.
Úprava životního stylu jako první krok k úspěšné léčbě
První příznaky onemocnění by měly vést ke změnám životního stylu. Zbavit se závislosti na tabáku, i za využití programů k odvykání kouření [částečně přispívají i zdravotní pojišťovny], omezit nebo úplně vynechat konzumaci alkoholu.
„Kouření má násobně vyšší riziko než konzumace alkoholu. Z pohledu onemocnění srdce a cév, když bychom si vedle sebe postavili kouření a alkohol, tak rozhodně kouření je ten Goliáš a alkohol je ten David, ale na druhou stranu ten vás může zabít,“ upozorňuje kardiolog Aleš Linhart.
Doporučuje i upravit stravovací návyky. Nejlépe omezit přísun živočišných tuků a zařadit do denního režimu pravidelný pohyb, nejlépe chůzi. U pacientů s nadváhou je nutná redukce jejich hmotnosti. A v případě potřeby konzultovat kroky k redukci se svým praktickým lékařem.
Náklady na léčbu jsou obrovské
Léčba ischemických příhod je nákladná a spojená s dlouhodobým pobytem v nemocnici. Průměrné roční náklady na léčbu jednoho infarktu myokardu převyšují 70 tisíc korun. Náklady na jednu amputaci dolní končetiny jsou více než 250 tisíc korun.
Zdravotní pojišťovny bude stát péče o ně až 237 mil. korun za jeden rok a dlouhodobě se bude jednat o více než 9 mld. korun nákladů ze zdravotního pojištění.
Pacienti však nezatěžují významně pouze zdravotní, ale i sociální systém. Následkem onemocnění jsou to náklady na vyplácení invalidních důchodů [až 200 milionů ročně].
Vysoké náklady spojené s léčbou ischemických onemocněních je možné snížit nejčasnějším záchytem aterosklerotických postižení tepen a včasnou a účinnou medikamentózní léčbou.
