Ministr Válek: Úhrady za zdravotní péči rostou více než inflace

Jednání o tom, jak si v roce 2025 zdravotnická zařízení rozdělí příjmy zdravotního pojištění ve výši 525 mld. Kč, skončila většinou nedohodou. Ministr zdravotnictví Válek na kritiku poskytovatelů říká, že úhrady rostou rychleji než inflace.

O plánovaném navýšení úhrad za zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění jednal ve středu [19.6.] na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek s ministrem Válkem. A zatímco ministr Vlastimil Válek [TOP 09] tvrdí, že úhrady za zdravotní výkony hrazené z veřejného pojištění v posledních letech rostou, to dokonce rychleji než inflace, tak prezident Kubek jeho slovům oponuje a tvrdí, že dojednané ceny neodpovídají realitě.

„Za posledních pět let prostředky v systému zdravotního pojištění narostly o zhruba 150 miliard. Za posledních 10 let se úhrady dokonce zdvojnásobily, zatímco kumulovaná inflace činila jen 50 %,“ reagoval na požadavky zvýšení úhrad od většiny segmentů ministr Válek.

Z toho je, jak říká, nepochybné, že úhrady za péči poskytovatelům nejenže rostou, ale také rostou více než inflace.

„Zdravotní péči se nám daří zefektivňovat mimo jiné skrze redukci hospitalizací či rozvoj jednodenní medicíny. Ušetřené prostředky šly z velké části na platy a mzdy zdravotníků,“ dodal ministr Válek.

Příští rok si poskytovatelé rozdělí přes 525 mld. Kč

Jeho náměstek Václav Pláteník pak ubezpečil, že rozhodně v příštím roce nehrozí omezení zdravotní péče kvůli nedostatku peněz ve veřejném zdravotnictví.

„Naopak přes 525 miliard Kč v systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 i nadále zajistí dostupnost zdravotní péče pro pojištěnce. O čemž nás ujistily i zdravotní pojišťovny na jednání v úterý 18. června,“ uvedl Pláteník.

Pro příští rok počítá resort s nárůstem příjmů do rozpočtů zdravotních pojišťoven o necelých 23 miliard korun. Podle stávajících plánů ministerstva je třeba ještě letos dorovnat loňské záporné hospodaření pojišťoven.

„Na nákladové straně je potřeba dorovnat deficit z loňského roku, který tvoří přes 10 miliard korun,“ řekl k hospodaření pojišťoven ředitel odboru regulace cen a úhrad MZ ČR Tomáš Troch.

Peníze nejsou. A ty, co jsou, rychle docházejí, varují pojišťovny

„V okamžiku, kdy v letošním roce vyrovnáme deficit a zdravotní pojištění bude hospodařit vyrovnaně, tak příští rok celý růst příjmů bude možné alokovat do růstu nákladů,“ nastínil strategii resortu.

Vedení ministerstva tím reaguje na letos v dubnu vládou schválené usnesení, podle kterého má úhradová vyhláška vykazovat vyrovnané hospodaření veřejného zdravotnictví. Na příští rok tak resort počítá s nárůstem příjmů ze zdravotního pojištění o necelých 23 miliard korun. A jak uvedl ředitel Troch, z tohoto zvýšení se vyrovná deficit a zároveň adekvátně navýší úhrady za výkony poskytovatelům pro příští rok.

Kubek: Lékaři nemohou služby pacientům dotovat

Vládní usnesení o vyrovnaném hospodaření zdravotních pojišťoven, které přerozdělují vyinkasované peníze z pojistného poskytovatelům, ale kritizuje prezident ČLK Kubek.

„Usnesení vlády, podle kterého musí zdravotní pojišťovny hospodařit vyrovnaně, je mimo ekonomickou realitu,“ uvedl ještě před středečním setkání na MZ ČR.

Kvůli této regulaci podle něj nebudou zdravotní pojišťovny zařízením platit za vykázanou péči v reálných cenách. Což by, jak uvedl, měla vláda co nejrychleji řešit.

„A to buď zvýšením příjmů zdravotních pojišťoven či uvolněním jejich finančních rezerv. Případně omezením rozsahu pojišťovnami hrazené péče,“ nastínil řešení prezident ČLK.

Dále upozornil, že poskytovatelé zdravotních služeb včetně soukromých lékařů nemohou zdravotní péči svým pacientům dotovat.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Zdeněk Kabátek k výsledkům řízení uvedl, že pojišťovna při jednáních o nárůstu cen na příští rok postupovala s cílem dosáhnout vyrovnaného hospodaření.

„A to nejen kvůli vládnímu usnesení, ale také z důvodu zajištění dlouhodobé stability systému. Prioritou bylo zajištění úhrad rostoucích mandatorních výdajů a podpora zejména primární péče,“ vyslovil se Kabátek.

Podle Kubka je tak namístě, aby vláda změnila své usnesení zakazující pojišťovnám deficitní hospodaření. Anebo zajistila další zdroje příjmů do systému. Například navýšením plateb za státní pojištěnce nebo směřováním výnosů z některých daní do veřejného zdravotního pojištění. Jako jsou výnosy daně z alkoholu nebo zvažované daně ze sladkých nápojů.

–VRN/ČTK–