Ochota nechat se očkovat proti covidu stoupá s dosaženým vzděláním a příjmem, ale také s důvěrou ve stát nebo média. Vyplývá to z aktuální studie financované mimo jiné z projektu SYRI. Vědci analyzovali data od 1 677 respondentů.
Z odpovědí respondentů vyplývá, že významným faktorem souvisejícím s rozhodnutím přeočkovat se proti covidu-19 je důvěra. A to zejména důvěra v experty, média a také v ústavní instituce. To znamená, jak uvedl Jakub Hlávka ze SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, v aktéry, kteří přijímají celospolečensky závazná opatření.
„Budování důvěry ve státní instituce je dlouhodobý proces. Vzhledem k nepředvídatelné povaze některých zdravotních rizik je potřeba komunikační a další kapacity rozvíjet už nyní a systematicky prohlubovat dlouhodobou důvěru české populace ve veřejné instituce. To se projeví jak pozitivně na ochraně veřejného zdraví, tak v dalších oblastech veřejného života v naší zemi,“ řekl Hlávka.
Tři dávky vakcíny proti covidu-19 podle něj dostalo 42,7 procenta dotázaných. Z nich 30,4 procenta odpovědělo, že jsou ochotni se přeočkovat další posilující dávkou. Očkovací látky proti covidu nakupuje ministerstvo zdravotnictví, které za ně do konce loňského roku zaplatilo celkem zhruba 17,5 miliardy korun. Z toho loni 2,89 miliardy korun.
Covid proniká do mozku i svalů. Následky vyřazují z běžného života
Pokud je vakcína využitá, proplatí ji státu zdravotní pojišťovna, další stovky korun ji stojí aplikace látky. Systém veřejného zdravotního pojištění v roce 2021 stálo toto očkování 8,4 miliardy korun, předloni 2,2 miliardy korun. Nevyužité vakcíny se stát snaží darovat rozvojovým zemím nebo je likviduje.
Proti covid vakcínám se staví více ženy než muži
A jsou tu další zjištění výzkumníků SYRI. Relativně méně ochotné nechat se očkovat proti covidu jsou ženy, osoby se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity a členové domácností s čistým příjmem nižším než 30 000 korun měsíčně.
„Podíváme-li se na ochotu se přeočkovat podle pohlaví, 36,1 procenta mužů a 25,6 procenta žen odpovědělo, že je ochotno se přeočkovat. Tato ochota koreluje jasně s dosaženým vzděláním. Mezi muži mělo zájem o další posilující dávku 42 procenta vysokoškoláků. S nižším vzděláním však ochota k posilovací vakcinaci klesá,“ uvedl Hlávka.
Proti přeočkování se nestavělo 34,1 procenta mužů se střední školou s maturitou a 28,7 procenta mužů s nižším vzděláním, střední školou bez maturity nebo dokončeným základním vzděláním.
„Podobný trend pozorujeme i u žen. Podíl těch, které se ochotně přeočkují, je průměrně nižší. U žen s vysokoškolským vzděláním je 29,7 procenta ochotno podstoupit posilovací očkování. Což je o 10 procentních bodů méně než mužů se stejným vzděláním. Pouze 27 procent žen se středoškolským vzděláním s maturitou je ochotno se přeočkovat, u žen s nižším vzděláním vzděláním se pak jedná o 20,8 procenta,“ přibližuje zjištění Hlávka.
Podobně jako nejvyšší dosažené vzdělání koreluje s rozhodnutím se přeočkovat čistý příjem domácnosti. Nejvyšší ochotu k přeočkování mají lidé s čistým měsíčním příjmem přesahujícím 50 tisíc korun. S klesajícími příjmy klesá i ochota k přeočkování.
To, že důvěra je klíč k očkování, není nic nového
Na to, že pro úspěch v očkování proti covidu je klíčová důvěra lidí, upozorňovali již v době pandemie covidu Thomas Lee a Alice H. Chen v prestižním americkém medicínském magazínu The New England Journal of Medicine [NEJM].
„Naprosto zásadní pro úspěch očkovací kampaně je proto posílení důvěry veřejnosti v lékaře, zdravotnický personál. […] Což v praxi znamená nepřesvědčovat přesvědčené, ale cílit na tradičně nedůvěřivé skupiny obyvatelstva,“ upozornili v časopisu NEJM.
Avšak pouze takový krok podle autorů textu NEJM nestačí: „Strategie a poselství různým skupinám obyvatel se musí lišit. Do očkování proti covidu se musí co nejvíce zapojit i praktičtí lékaři. Proč? Zatímco vládním doporučením dle průzkumu Press Ganey věřilo jen 37 procent respondentů, praktikům věřilo plných 67 procent.”
Důležitý je podle nich rovněž funkční zdravotnický systém, zapojení zaměstnavatelů, municipalit a centrální orgánů. Významnou roli v zájmu o očkování hraje také zvládnutá komunikace s veřejností. Její hlavní cíl musí být posilování důvěry po dobu celé akce. A to i tehdy, když věci nejdou hned tak, jak mají. Zmatečné a nespolehlivé informace, včetně netransparentních vazeb a zájmů jejich vykonavatelů, jsou pak největším rizikem. Klíčový v komunikaci s veřejností je osobní příklad vrcholných představitelů jak ve vztahu k dodržování opatření, tak v přístupu k očkování.
