Počty lidí na neschopence dál rostou. Mírně převažují ženy

Loni lidé nahlásili 2,535 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Oproti roku 2019, tedy období před pandemií covidu-19, došlo k nárůstu případů lidí na neschopence o 620 tisíc. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Ženy za uplynulý rok nahlásily 1,401 milionu pracovních neschopenek, zatímco muži jich nahlásili o necelou čtvrtinu méně. Dočasnou pracovní neschopnost nahlásilo 1,134 milionu mužů. Nejvíce lidí na neschopence v přepočtu na 100 nemocensky pojištěných osob bylo ve zpracovatelském průmyslu [69 případů] a v oblasti vzdělávání [63].

„Loni bylo nahlášeno celkem 2 535 tisíců případů dočasné pracovní neschopnosti, v přepočtu 53 neschopenek na sto pojištěnců. Oproti roku 2019, tedy období před vypuknutím pandemie onemocnění covid-19, tak došlo k nárůstu o 13 případů na sto pojištěnců. V absolutním vyjádření přibylo 620 tisíc neschopností,“ upozorňuje Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Většina [92 %] lidí čerpala pracovní neschopnost kvůli nemoci. Úraz stál za 212 tisíci pracovními neschopnostmi. To je o pět tisíc méně ve srovnání s rokem 2022. Více než 43 tisíc úrazů, které si vyžádaly neschopenku, spadalo do klasifikace „pracovní úraz“. Smrtelných pracovních úrazů statistici evidovali 77, to je nejméně v celé dekádě.

Průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti podle pohlaví, 2014–2023

[Zdroj: ČSÚ] 

Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v roce 2023 činila 31,4 dne. Oproti roku 2019 se snížila o jedenáct dnů. Nejdelší průměrnou dobu [45 dnů] statistiky vykazují v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybářství. Následují je odvětví ubytování, stravování a pohostinství [43 dnů] a stavebnictví [42 dnů].

Více než dvě pětiny [42 %] případů dočasné pracovní neschopnosti v roce 2023 byly spojeny s nemocemi dýchací soustavy. V průměru trvaly dvanáct dnů na případ. Nemoci pohybového aparátu stály za 15 procenty neschopenek s průměrnou délkou zhruba dva měsíce.

Lidé na neschopence: Proč a na jak dlouho

Dočasná pracovní neschopnost je stav člověka, kterého lékař ze zdravotních důvodů uzná jako dočasně neschopného k výkonu dosavadního zaměstnání. O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, takzvané e-neschopenky. Její kategorie jsou:

• Nemoc
• Pracovní úraz
• Ostatní úrazy

Mezi ostatní úrazy patří poškození zdraví, na jehož následky je postižený v dočasné pracovní neschopnosti, které lékař ale nevyhodnotil jako pracovní úraz.

2023: Ukončené dočasné pracovní neschopnosti podle skupin diagnóz a pohlaví 

[Zdroj: ČSÚ]

Zaměstnanec nebo OSVČ, který je na neschopence, případně je v karanténě, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. A to do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku neschopnosti. To včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ pro získání nároku na nemocenskou dávku musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň po dobu tří měsíců, než k neschopnosti došlo.

Po dobu prvních 14 dnů je zaměstnanec, nikoliv OSVČ, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy nebo platu. Tu mu poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti od prvního pracovního dne.

Neschopenek přibylo o 40 %. Náklady stát sníží novým odvodem

Příjemci starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti [karantény] po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Nemocenské náleží ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné neschopnosti či karantény došlo po skončení pojištěného zaměstnání v takzvané ochranné lhůtě [více zde].

Nemocenské pojištění má v Česku 4,767 milionu osob

Loni bylo v Česku nemocensky pojištěno 4,767 milionu osob, to je o 19 tisíc [+0,4 %] více než před rokem. Nejvýraznější nárůst nemocensky pojištěných zaměstnanců zaznamenaly následující sektory:

• Zdravotní a sociální péče: +24 tisíc osob / +6 %.
• Administrativní a podpůrné činnosti: +13 tisíc osob / +5 %.
• Vzdělávání: +11 tisíc osob / +3 %.

Výdaje na dávky nemocenského pojištění, 2013–2023 [v mld. Kč]

[Zdroj: ČSÚ]

Stejně jako v roce 2022 převažovaly i loni mezi pojištěnými osobami více ženy [50,6 %]. Meziročně vzrostl jejich počet o 24 tisíc. Naopak počet nemocensky pojištěných mužů se o necelých pět tisíc snížil.

–DNA–