Část peněz vyvedených z Evropského sociálního fondu [ESF+] za minulé vlády Andreje Babiše [ANO] by se mohla do fondu vrátit. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Koalice projedná jeho návrh, řekl.
Podle dřívějšího vyjádření zástupců organizací zaměřených na pomoc sociálně potřebným minulá vláda z ESF+ vyvedla zhruba deset procent jeho prostředků do strukturálních fondů. To je cca 6,69 miliardy korun. O jejich navrácení usilují tyto organizace od roku 2021, zatím neúspěšně. Nyní ministr Jurečka uvedl, že se snaží o navrácení peněz do fondu, i když nepůjde o plnou původní částku.
„Budu usilovat o to, abychom dokázali alespoň část alokace vrátit do kapitoly ministerstva práce. Protože opravdu vidíme, že tady peníze chybí a budou chybět. Když je tam nedoplníme, budeme to muset financovat z národních zdrojů,“ řekl Jurečka.
Na jednání vedení koaličních stran chce ministr tento návrh předložit příští nebo přespříští týden. Přesnou částku, o které chce s vládními stranami jednat, ale neuvedl.
„To je – na rovinu – to nejsložitější. Víme, že v zásadě všichni gesční ministři, kteří mají pod sebou evropské fondy, říkají, že oni určitě peníze vyčerpají. Byť víme, že když končilo to minulé období, se to také úplně nenaplnilo,“ řekl k převodu peněz zpět do ESF+.
Ze kterých kapitol, rozpočtů ministerstev, by o peníze žádal tak, aby přesun proběhl, prý ví. Zároveň i ví, že případný převod na sociální projekty není reálný.
„Určitě bych ale chtěl, aby se nám nějakou část podařilo dohodnout,“ uvedl Jurečka a zmínil částku v jednotkách miliard korun.
Jurečka slibuje navrácení části peněz do ESF+
Poskytovatelé sociálních služeb o převedení peněz z jiných fondů zpátky do ESF+ usilují od roku 2021. Argumentují, že odčerpané peníze chybí na prevenci a další podpůrné služby pro rodiny a děti v tísni, osoby v bytové nouzi, duševně nemocné a postižené. Poukazují na rostoucí potřebu podpůrných služeb následkem pandemie, inflace a války spojené s přílivem uprchlíků. A potřebných osob podle nich v Česku stále přibývá.
Zhruba rok zpátky poskytovatelé sociálních služeb oslovili eurokomisaře pro pracovní místa a sociální práva Nicolase Schmita. Ten jim odpověděl, že se peníze do fondu mohou vrátit. Loni v září ministr Jurečka uvedl, že vládní koalice s navrácením prostředků ale nepočítá. Navrácení odčerpaných peněz odmítá především ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], podle kterého jsou tyto peníze potřeba na vybudování infrastruktury a dostupného bydlení.
„Kdybychom měli infrastrukturu ve skvělém stavu a nepotřebovali jsme infrastrukturní projekty, tak by to za mě bylo k debatě. Myslím si, že potřebujeme nejprve investovat do infrastruktury. Mimochodem i v oblasti bydlení, kdy potřebujeme stavět nové byty a nové domy, takže já bych takový návrh nepodpořil,” řekl k tématu loni v červenci.
Zástupci sociální péče se proto dopisem obrátili přímo na premiéra Petra Fialu [ODS]. Ten jim v dopise odpověděl, že nastavená pravidla evropských dotací nebrání případnému převodu v “průběhu programového období”, tedy v dalších letech.
Evropské dotace z ESF+ nabízí až 2,4 mld. eur
Přesunutých 6,69 miliardy korun z ESF+ by měly sloužit výhradně k financování sociálních služeb. Dotace jsou pro jejich poskytovatele klíčovým příjmem. Stát na sociální služby, které nezajišťuje sám, vyplácí každoročně dotace. Poskytovatelé na ně nemají automaticky nárok, žádají o ně každý rok prostřednictvím krajů. Nemají tak jistotu, zda finance na provoz získají a v jaké výši. Pravidelně si stěžují i na to, že přidělené částky nepokryjí provozní a mzdové náklady.
MPSV chystá novou síť sociálních služeb, některé přejdou pod kraje
ČR může v letech 2021 až 2027 z ESF+ získat asi 2,4 miliardy eur [cca 64,15 mld. Kč]. Peníze se mají využít na podporu zaměstnanosti, na sociální služby a začleňování, na budování kapacit pro výzkum a vývoj i vzdělávání. Ministerstvo práce, pod které spadají sociální služby, rozděluje evropské dotace z ESF+ v programu Zaměstnanost+. Vyčleněno v něm má na sedmileté období 1,5 miliardy eur [cca 35,63 mld. Kč].
–ČTK/RED–
