Onkologické výzkumné týmy sdružené pod virtuální Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] vyjednávají o nových zdrojích financování. Již příští rok totiž dočerpají evropský grant v objemu 1,4 miliardy korun.
Na fungování Ústavu v prvních letech jeho existence uvolnila Evropská unie [EU] finance z programu Next Generation. Jde o podporu excelentního výzkumu v předních oblastech zdravotnictví, mezi které patří i onkologie. Grantové období instituci, která v Česku funguje od roku 2022, ale končí už příští rok. Proto její vedení nyní řeší finance na další roky.
„Existují precedenty takových virtuálních pracovišť, když jsme dávali projekt dohromady, tak jsme se dívali na podobné projekty v zahraničí,“ říká ředitel NÚVR Aleksi Šedo.
Za velkou výhodu považuje to, že Ústav nespadá pod žádnou konkrétní instituci.
„Podobně u nás v klinické onkologii funguje celorepubliková síť komplexních onkologických center, která jsou mezi sebou provázána určitými pravidly a vzájemně komunikují,“ uvedl při vzniku instituce v září 2022.
Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z jedenácti pracovišť v Praze, Olomouci a v Brně. Do spolupráce s NÚVR se zapojilo přes 330 vědkyň a 260 vědců. A práce vědců propojených skrze NÚVR podle Šeda zrychluje, zlepšuje a podporuje inovace v oblasti onkologie. Dále i v diagnostice a léčbě nádorových onemocnění. Přibližně třetina schváleného rozpočtu na projekt zamířila na investiční rozvojové aktivity. Jde například o budování čistých prostor pro výrobu léčivých přípravků pro genovou terapii. Právě ta se dostává do popřední léčby v onkologii, a nejen v ní.
Peníze pro NÚVR má zajistit stát, míní Šedo
Při vzniku Ústavu v roce 2022 tehdejší ministr školství Vladimír Balaš [STAN] uvedl, že jeho fungování by měl stát zajistit i po roce 2025.
„Rozhodně by to měl být stát, který se k tomu nějakým koordinovaným způsobem postaví,“ řekl tento týden ředitel NÚVR Šedo.
Velké evropské projekty by podle něj po jejich skončení měly mít navazující dobu udržitelnosti, kterou garantuje stát.
„Diskutujeme teď s představiteli ministerstev a politiků,“ nastínil vyjednávání.
Situaci kolem zajištění peněz pro NÚVR podle něj nyní trochu komplikuje výměna na postu ministra pro vědu a výzkum.
„Zadání EU bylo: ‚Musíte vybudovat ústav‘, což my nepochybně vybudujeme, ale potom říct, že jsme to vybudovali a končíme, to je absurdní,“ vysvětlil.
Ústav se podle něj v jednáních o podpoře prokazuje jasnými výsledky. Šedo jmenuje čtyři nové patenty, z nichž jeden je americký. Dále více než 170 publikací vědců NÚVR, které otiskly kvalitní vědecké časopisy. Zmiňuje i uspořádání několika odborných konferencí a letní školy či více než 80 investičních akcí. V nich Ústav profinancoval 271 milionů korun.
Výzkum rakoviny v Česku má výsledky
Kromě vědy a výzkumu se Ústav zabývá vzděláváním, má dva nové PhD. studijní obory.
„My těm našim pracovníkům můžeme nabídnout i o něco lepší plat. Což je zejména u mladých strašně důležité,“ vyzdvihl Šedo.
V současné době jsou podle něj výrazně vyšší nástupní platy v nemocnicích než ve vědeckých laboratořích.
Z evropské dotace 1,4 miliardy korun šla zhruba třetina na investice do modernizace zařízení, s nimiž NÚVR spolupracuje. Vědci Ústavu působí v pěti výzkumných programech. Například hledají nové geny zapojené do vzniku a rozvoje nádorů, zkoumají možnosti vývoje nových léků na rakovinu a diagnostických postupů. A připravují je na přechod do výroby a klinické testování.
Zástupci NÚVR také argumentují, že onkologie patří mezi přední zdravotnická témata EU. Podle odborných odhadů se stane rakovina do roku 2035 nejčastější příčinou úmrtí v unijních státech. Nyní si v České republice drží prvenství v počtech úmrtí kardiovaskulární nemoci. Ovšem u lidí do 65 let věku je na prvním místě co do úmrtnosti právě rakovina. Po onkologické léčbě v Česku žije zhruba 650 tisíc lidí. Ročně si u nás onkologickou diagnózu vyslechne přes 85 tisíc pacientů.
–ČTK/RED–
