Minimální výši na zdravotní pojištění neodvádějí živnostníci ze skupiny státních pojištěnců. Zálohy na pojistné, případně nedoplatek za předchozí rok, určí až první přehled o daňovém základu. Do té doby pojistné neplatí, kryje ho stát.
I příjmy státních pojištěnců inkasovaných z živnosti podléhají pojistným odvodům stejně jako dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že musejí každoročně podávat daňové přiznání stejně jako přehledy o daňovém základu pro zdravotní pojišťovnu [i správu sociálního zabezpečení]. Rozdíl u osob samostatně výdělečně činných [OSVČ] zařazených současně mezi státní pojištěnce je od běžných živnostníků v tom, že v prvním roce podnikání neplatí zálohy na zdravotní pojištění. A po celou dobu živnostenské činnosti pro ně neplatí minimální vyměřovací základ pojistného pro daný kalendářní rok.
„V případě, že má státní pojištěnec také příjem jako OSVČ [souběh], musí platit pojistné i ze svého příjmu z výdělečné činnosti. Jen při tomto souběhu nemusí dodržet minimální pojistné stanovené pro danou skupinu OSVČ,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Češi platí druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění platí v Česku povinně všechny osoby bez ohledu na to, zda jsou ekonomicky aktivní, nebo ne. S tím rozdílem, že za osoby bez příjmu odvádí každý měsíc pojistné stát. Mezi tyto státní pojištěnce patří důchodci, děti, studenti, lidé na rodičovské dovolené, nezaměstnaní, vězni, azylanti i uprchlíci s dočasnou ochranou na našem území.
Minimální zdravotní pojištění a státní pojištěnci OSVČ
Pojištěnec se statusem státní pojištěnec s příjmy z živnosti tak v prvním roce podnikání žádné zálohy na zdravotní pojištění své registrované pojišťovně neplatí. Pojistné za tento rok si vypočte až v podaném přehledu o daňovém základu v následujícím kalendářním roce. Přehled podávají OSVČ nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy měly podat daňové přiznání. Pokud jej nemusejí podávat, pak přehled pojišťovně odevzdávají do 8. dubna.
„Pojistné doplatí jednorázově na základě podaného Přehledu OSVČ, kde si také vypočítá zálohu pro další rok podnikání,“ upřesňuje mluvčí pojišťovny.
V dalším kalendářním roce si v přehledu zúčtují poukázané zálohy na zdravotní pojištění se skutečně dosaženým daňovým základem, tedy s rozdílem mezi příjmy a výdaji. A podle toho jim na pojistném vznikne buď přeplatek, nebo nedoplatek. Přičemž nedoplatek OSVČ pojišťovně posílají nejpozději do osmi dnů po podání přehledu. Přeplatek pak pojišťovna vrací automaticky podle podaného přehledu.
Z vykázaného daňového základu neboli výsledku hospodaření za předchozí rok v přehledu se rovněž odvine nová výše měsíční zálohy platná pro daný kalendářní rok.
Platby na zdravotní pojištění vzrostly ne o desetikoruny ale stokoruny
Výhodou živnostníků – státních pojištěnců je, že se na ně nevztahují minimální limity zdravotního pojištění. Pokud tedy v předchozím roce vykázali takový výsledek hospodaření, podle něhož jim vychází nižší než minimální zálohy na pojistné. Pak platí tyto nižší měsíční odvody.
„V případě, že by pojištěnci vycházela měsíční záloha na pojistné velmi nízká, například v řádu desítek korun, může zaplatit pojistné za delší období najednou. Například za celý kalendářní rok,“ dodává mluvčí VZP ČR.
Vypočtenou zálohu zaplatí OSVČ poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém podávala přehled. Splatnost záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne měsíce následujícího. To znamená, že například zálohu za letošní květen poukazují živnostníci na účet své smluvní zdravotní pojišťovny od 1. 5. 2024 do 8. 6. 2024.
Stát se stará o více než 6 milionů státních pojištěnců
Státní pojištěnci, tedy ti, za něž platí každý měsíc zdravotní pojištění stát, jsou v Česku vůbec nejširší skupinou pojištěnců. Podle odhadu Ministerstva financí ČR [MF ČR] čítá tato skupina ekonomicky pasivních osob pro rok 2024 přes 6,035 milionu lidí.
Na každého jednoho státního pojištěnce jde letos ze státní kasy každý měsíc 2 085 korun. Platby na ně určuje pro každý rok vláda svým nařízením.
„Ze zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vyplývá nárůst dopadů na státní rozpočet kvůli meziroční inflaci [9,7 %] v hodnotě 13,4 mld. Kč. […] Celková platba za tzv. státní pojištěnce tak v roce 2024 dosáhne výše 151 mld. Kč,“ uvádí k výdajům státního rozpočtu na státní pojištěnce MF ČR.
Výdaje zdravotních pojišťoven se pro letošek vyhouply na 512 mld. Kč
V roce 2024 podle odhadu resortu veřejné zdravotní pojištění hospodaří s příjmy v objemu kolem 500 miliard korun. Finance poskytovatelům zdravotní péče přerozdělují zdravotní pojišťovny. Ty je inkasují od zaměstnavatelů, zaměstnanců, živnostníků, státu a od osob bez zdanitelných příjmů [OBZP].
–VRN–
