Orangutan sumaterský žijící ve volné přírodě si sám vyléčil hlubokou ránu na tváři silicí z byliny s protizánětlivými účinky. Do tří dnů se rána zacelila. Rostlinu rovněž žvýkal a několik týdnů i více odpočíval.
Výzkumný tým v sumaterském národním parku Gunung Leuser spatřil orangutaního samce pojmenovaného Rakus s velkou ránou na tváři v červnu 2022. Vědci se domnívali, že zranění utrpěl v boji s orangutaními samci. To by ještě nebylo nic mimořádného.
Mimořádné ale bylo, když vědci zpozorovali Rakuse, jak žvýká stonek a listy protizánětlivé a antibakteriální rostliny, která se v Indonésii používá k léčbě malárie a cukrovky. A poté, kdy Rakus rostlinu rozžvýkal, si tekutinu z ní opakovaně rozmazal na tvář s ránou. To zhruba po dobu sedmi minut. A na ránu později přikládal i rozžvýkané listy, dokud ji zcela nepokryl. Rostlinou se déle než půl hodiny také krmil.
„Orangutani jsou to naši nejbližší příbuzní. A to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní,“ okomentovala chování Rakuse pro server BBC News bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.
Dodala, že u Rakuse vědci nezpozorovali žádné známky infekce a rána se do pěti dnů uzavřela. Po měsíci se zcela zhojila a zůstala po ní jen malá jizva. Podle vědců mu pasta a listy v léčbě rány zřejmě pomohly. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zachytit volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky.
Orangutan Rakus po zranění i více odpočíval
Vědci se navíc domnívají, že orangutan Rakus dobře věděl, že si na tvář podává lék, protože orangutani tuto konkrétní rostlinu jedí jen velmi zřídka. A také proto, že léčba trvala dlouho.
Paraziti kolují i mezi lidmi a lidoopy a neohrožují jen lidi
Další zajímavostí je, že Rakus v době, než se mu rána na tváři zhojila, odpočíval déle, než bývá u orangutanů zvykem. Více než polovinu dne. Což naznačuje, že se snažil zotavit po zranění. Zatím ale není jasné, zda Rakus na tuto samoléčbu přišel sám, nebo se ji naučil od jiného orangutana.
Vysoká inteligence orangutanů není žádným překvapením a o jejich schopnostech se už dlouho ví. Částečně i díky jejich praktickým dovednostem a zručnosti. Dobře totiž ovládají používání nástrojů, třeba k louskání ořechů. A umí i vyhledávat hmyz.
Šimpanzi se i sami odčervují
Vědci již dříve věděli, že lidoopi používají přírodní léčiva, když se chtějí uzdravit. V šedesátých letech 20. století viděla bioložka Jane Goodallová ve výkalech šimpanzů celé listy. A jiní vědci dokumentovali, že viděli lidoopy polykat listy s léčivými účinky.
Orangutani bornejští byli také mimo jiné pozorováni, jak si potírají ruce a nohy rozžvýkanými listy rostliny, kterou lidé používají k léčbě bolavých svalů. Šimpanzi zase žvýkají rostliny, kterými se léčí červivé infekce a také si přikládají hmyz na rány.
Tento nový objev v chování Rakuse je však vůbec prvním případem, kdy vědci zpozorovali, že si volně žijící zvíře ošetřuje otevřené rány látkou s prokazatelně léčivými účinky.
„V případě šimpanzů se používal hmyz a bohužel se nikdy nezjistilo, zda tento hmyz skutečně podporuje hojení ran. Zatímco v našem případě orangutan použil rostlinu. A tato rostlina má známé léčivé vlastnosti,“ uvedla hlavní autorka studie Caroline Schuppliová pro The Guardian.
–ČTK/RED–
