Katalyzátor měnící metan na metanol vyvíjí nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského [ÚFCH JH] AV ČR. Ředitel Ústavu Martin Hof podepsal dohodu se společností Mettoc, SE o majetkovém vstupu do firmy.
Metanol je pro chemický průmysl důležitou surovinou. Je to takzvaná platformová chemikálie. Předpokládá se, že jeho potřeba ve výrobě zdrojů energie výrazně poroste. Vědci s ním počítají také jako s látkou pro snadné uchovávání a transport zelené energie. Převedením plynného metanu, nebo dokonce vodíku na kapalný metanol totiž odpadají negativa spojená se skladováním a transportem těchto plynů.
„Pracujeme na tom, abychom vyrobili místo modelového katalyzátoru systém, platformu, která bude dostatečně aktivní a robustní. Jsme velmi blízko k dosažení aktivity katalyzátoru, který garantuje uvedení do komerčního provozu,“ říká Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který v Mettoc, SE vede technologický vývoj.
Metanol se v současné době průmyslově vyrábí ze syntézního plynu. To je směs vodíku a oxidu uhelnatého, kdy procesem je hydrogenace oxidu uhelnatého. Ta se používá pro výrobu velkoobjemového množství metanolu. Syntézní plyn se vyrábí reakcí vody s metanem. Oba procesy vyžadují vysoké teploty a tlak. Proto je tento postup obtížný, energeticky náročný a lze jej využít jen ve velkém měřítku. Ne pro zpracování rozptýlených zdrojů metanu, například flérovacích plynů uvolňujících se při těžbě ropy či bioplynu.
„V první fázi se budeme zaměřovat na oblast flérovacích plynů při těžbě ropy a plynu a konverzi bioplynů do kapaliny – biometanolu. Ultimátním cílem je nabídnout na trh katalyzátor, který částečně nahradí klasickou výrobu metanolu,“ vysvětluje Dědeček.
Zvládnutí nového postupu přeměny by podle něj znamenalo výrazný ekonomický přínos a výhodné využití odpadních surovin. Produkce flérovacích plynů, které se jako odpad spalují bez využití, odpovídá třetině světové těžby zemního plynu.
Na čem pracují vědci ÚFCH JH? Je to katalyzátor
Tým Jiřího Dědečka z ÚFCH JH AV ČR vyvinul katalyzátor, který umožňuje aktivovat kyslík za nízké teploty, za což vědec v roce 2020 získal cenu Česká hlava. Aktivovaný kyslík pak umožňuje přímou cestou oxidovat metan na metanol. Odpadají tím nevýhody současného postupu výroby. Nový proces je jednodušší a mohl by být použit pro zpracování rozptýlených zdrojů metanu a k levnější produkci metanolu. A možná i naznačuje směr ke snadnému „zkapalnění“ metanu či vodíku.
Vědci uspěli při izolaci léčivých triterpenů z přírodních zdrojů
Avšak cesta objevu od základního výzkumu do praxe je dlouhá a na většinu fází už nedosáhnou vědecké granty. Pro uvedení vynálezu do praxe proto ÚFCH JH AV ČR hledal investora. Stala se jím zmiňovaná společnost Mettoc, SE s vazbami na chemický a petrochemický průmysl. Firma vznikla loni v lednu a sídlí v Praze.
„Pavel Muchna z firmy Mettoc, SE, velmi rychle pochopil proces, kterým se tým Jiřího Dědečka zabývá, a nabídl Ústavu spolupráci včetně finančních prostředků,“ píše se v dokumentu k projektu s tím, že cíl je uvedení katalyzátoru na trh v případě, že laboratorní testy prokážou komerční potenciál inovativního přístroje.
Ve společně založené evropské společnosti Mettoc, SE, ve které Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR drží 30% podíl, se katalyzátor finálně vyladí a připraví se pro nasazení v průmyslových podmínkách a aplikacích. Případně k dalšímu vývoji a vylepšování platformy, na které katalyzátory fungují.
Spin-off zrychlují cestu vynálezu do praxe
Zakládání spin-off společností je pro Ústav jednou z cest, jak dostat své objevy a vynálezy do praxe a zároveň získat finance pro další bádání. Mettoc, SE je již druhou spin-off společností tohoto pracoviště.
Prodáváme českou chytrost, říká Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund
První je SciCare – Innovations. s.r.o., která se zaměřuje na využití fotokatalytických nátěrů při renovaci a ochraně kulturních památek. Dohodu se společností Mettoc podepsal ředitel Ústavu Martin Hof ve středu 6. března 2024.
