Češi platí druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění

Česko mělo v roce 2022 druhé nejvyšší odvody na povinné pojistné mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Vyšší odvody mělo už jen Slovinsko. Za „českým rekordem“ stojí zejména odvody na sociální pojištění. 

Uvádí to aktuální vydání brožury Státní rozpočet v kostce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. OECD dlouhodobě kritizuje Česko za vysoké odvody na pojistném. Argumentuje tím, že zdražují cenu práce v Česku a mají negativní vliv na trh práce a ekonomiku. Statistika MF ČR přitom ještě nezahrnuje letos zavedené odvody na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu pro zaměstnance.

Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2022 v Česku 15,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Meziročně se podíl snížil, když v roce 2021 dosahovaly tyto odvody 16,4 procenta HDP.

Vyšší odvodové zatížení než Česko mělo jen Slovinsko, kde činily 16 procent HDP. Po Česku následovaly:

• Francie: 15 % HDP,
• Rakousko: 14,7 % HDP,
• Německo: 14,6 % HDP.

Vzhledem k tomu, že vláda Petra Fialy [ODS] letos zavedla odvod na nemocenské pojištění pro zaměstnance, lze očekávat, že v pomyslném žebříčku nejvyšších odvodů bude mít Česko vůbec nejvyšší hodnoty mezi zeměmi OECD.

NERV: Sociálnímu systému uleví převod nemocenské na pojišťovny

Celková daňová zátěž [daně a povinné odvody] byla v ČR mírně pod průměrem OECD. V roce 2022 činila 33,9 procenta HDP po 34,7 procenta HDP v roce 2021. V mezinárodním srovnání bylo Česko mírně pod průměrem OECD, kde byla celková daňová zátěž 34,2 procenta HDP. Nejvyšší daňové zatížení ze zemí OECD vykázala Francie, kde hodnota dosáhla 46,1 procenta HDP, naopak nejnižší Mexiko, kde činilo 16,9 procenta HDP. Ze zemí OECD, které jsou i členy EU, mělo nejnižší daňové zatížení Irsko s 20,9 procenta HDP.

Průměrný plat státních zaměstnanců v ČR činí 43 699 Kč

Publikace Státní rozpočet v kostce mimo jiné mapuje počet lidí závislých na příjmu přímo ze státního rozpočtu. Podle ní ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 487 591 lidí. To je o 11 465 méně než loni. Celkově ale čerpá platy z veřejných rozpočtů podle nedávného šetření Národní rozpočtové rady v Česku více než jeden milion lidí. V České republice přitom pracuje podle dat Českého statistického úřadu zhruba pět milionů lidí. Penzistů jsou zhruba tři miliony a dětí dva miliony.

Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom

Co se týče přímo výdajů státního rozpočtu, nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců zůstávají učitelé, tvoří 41,2 procenta z nich. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Na platy státních zaměstnanců by letos mělo jít 266,6 miliardy korun, to je o 1,5 miliardy korun víc než před rokem. Rozpočet pro letošní rok předpokládá celkové výdaje 2,192 bilionu korun, výdaje na platy státních zaměstnanců tak tvoří zhruba 12,2 procenta veškerých výdajů.

Struktura zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací v roce 2024

[Zdroj: MF ČR]

Učitelů je podle ministerstva financí 201 093, proti předchozímu roku je to zhruba o 7 tisíc víc. Výrazně ale ubylo nepedagogických pracovníků ve školství, kterých letos stát zaměstnává 60 082, zatímco loni to bylo 77 053. V ozbrojených silách, jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba a celní správa, pracuje 69 074 lidí. Jejich počet se meziročně snížil o 150 osob. Vojáků je 29 234, proti loňsku o 1 100 víc. Průměrný plat státního zaměstnance činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta.

Rostou odvody i výdaje státního rozpočtu v roce 2023

Brožura Státní rozpočet v kostce se dotýká i hospodaření státu v loňském roce. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] v ní uvádí: „Ačkoliv mě rozpočet roku 2023 stále nenaplňuje velkou radostí, ukazuje již ale trend, který se nám podařilo nastavit. Tedy, že postupně snižujeme gigantické deficity způsobené minulou vládou.“

Přesto připouští, že celkové výdaje státního rozpočtu loni meziročně vzrostly o jedenáct procent. I to, že Česko vykázalo jeden z nejvyšších schodků rozpočtu ve své historii. Pochvaluje si na druhou stranu to, že Česko stále patří mezi země s nejmenším zadlužením v Evropě.

„Absolutní výše státního dluhu dosáhla na konci roku 2023 hodnoty 3 110,9 miliardy korun, 42,4 procenta HDP. Pro rok 2024 očekáváme úroveň zadlužení 44,1 procenta HDP, dle poslední makroekonomické predikce, na úrovni 3 367,3 miliardy korun,“ tvrdí Stanjura.

Zadlužení Česka tak i letos vzroste, a to o 256,4 miliardy korun. Což odpovídá zhruba úrovni plánovaného deficitu státního rozpočtu [252 mld. Kč] pro rok 2024.

• Schodek státního rozpočtu je 102,5 miliardy korun. Stanjura mluví o dobré zprávě

Ministr Stanjura se vyjadřuje i k vládnímu takzvanému ozdravnému balíčku, jenž má snížit rozpočtový deficit na straně výdajů i příjmů o 150 miliard korun.

„Z mého pohledu bylo přijetí balíčku naprostou nutností… Balíček, který začal platit v lednu 2024, plní tři základní principy – zlevňuje a zjednodušuje stát, zachovává jeho investiční aktivitu a udržuje sociální smír,“ míní ministr Stanjura.

–DNA/ČTK–