Už za dva roky dojde k vyčerpání rezerv, ze kterých zdravotní pojišťovny hradí současné deficitní hospodaření. Co bude pak, se neví. Finanční neudržitelnost veřejného zdravotnictví si připouštějí i ministerstva zdravotnictví a financí.
Při stávajícím růstovém trendu výdajů na ze zdravotního pojištění hrazenou péči se dostane už přespříští rok systém zdravotnictví do situace, kdy nebudou schopny pojišťovny včas hradit vykázanou péči smluvním poskytovatelům. Upozorňují na to v podkladech pro středeční [20.3.] jednání vlády ministerstva zdravotnictví a financí.
„Na základě provedených modelací lze konstatovat, že při dané predikci příjmů bude muset dojít v letech 2025 až 2026 k významnému zvolnění dynamiky výdajů systému, jinak se zůstatky zdravotních pojišťoven zcela vyčerpají a vzniknou masivní závazky po lhůtě splatnosti,“ konstatují v dokumentu ministerstva.
Podle modelu, který počítá s vyrovnaným hospodařením, by měly příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2025 dosáhnout 520,9 miliardy korun, v roce 2026 asi 540,7 miliardy korun. Pokud se nezpomalí růst výdajů na zdravotní péči, bude v roce 2026 potřebovat veřejné zdravotní pojištění ale více než 600 miliard korun. Pojišťovny v takovém případě vyčerpají zůstatky z předchozích let a může dojít i ke zpožděním plateb poskytovatelům péče.
Letos kalkulují zdravotní pojišťovny výdaje v objemu 510 miliard, zhruba o 7,6 miliardy vyšší než příjmy. Deficitní hospodaření vyrovnají ze zůstatků na rezervních fondech z minulých let. Do situace promlouvá i stagnující ekonomika, která se odráží ve výběru zdravotního pojištění.
Neudržitelný růst dlouho zmiňují zdravotní pojišťovny
O neudržitelném růstu výdajů veřejného zdravotnictví oproti jeho příjmům dlouhodobě hovoří i samotné zdravotní pojišťovny. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] Ladislav Friedrich považuje za řešení, aby se ceny o úhradách za péči vyjednávaly mezi pojišťovnami a poskytovateli, zástupci jednotlivých zdravotních segmentů péče. Aniž by do jednání vstupovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] prostřednictvím své úhradové vyhlášky, když se segmenty nedohodnou, jako je tomu nyní.
„Náklady na veřejné zdravotnictví rostou v posledních deseti letech násobně rychleji než ekonomika nebo inflace a významně rychleji než příjmy. Důsledkem je současný stav, kdy se náklady platí z tenčících se rezerv pojišťoven a blíží se náraz v roce 2025,“ upozornil již poněkolikáté a naposledy minulý týden v pátek [15.3.] za Svaz Ladislav Friedrich.
Peníze nejsou. A ty, co jsou, rychle docházejí, varují pojišťovny
Cenové dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli jsou podle něj základem běžné praxe v Německu, Rakousku i na Slovensku. Kde stát do dohod o cenách téměř nezasahuje, dodává Friedrich.
„Nárůst nákladů zásadně souvisí s tím, že namísto toho, aby pojišťovny dohodly úhrady s poskytovateli péče v mezích finančních možností, ministerstvo zdravotnictví je určuje vyhláškami,“ upozorňuje na jeden z důvodů neudržitelného růstu výdajů na zdravotní péči Friedrich.
Ve vyhlášce pak ministerstvo podle něj obvykle stanoví nárůsty úhrad vyšší, než navrhují zástupci pojišťoven. Určitou roli v přístupu ministerstva sehrává politický tlak, poznamenává prezident Svazu.
„Sousední země s obdobnými systémy nechávají cenové dohody bez státních zásahů a díky tomu je tam hospodaření vyrovnané,“ dodává.
Dohody o cenách se staly výjimkou
Proti české praxi u dohodovacího řízení se před několika dny vyjádřil i na akci Hospodářské komory ČR věnované zdravotnictví Pavel Hroboň, ředitel Advance Institute.
„Účastníkům dohodovacího řízení chybí informace o objektivní potřebě navýšení finančních prostředků. Tento způsob posiluje praxi – urvi, co můžeš, co nejvíce,“ řekl.
Kredibilitu celého procesu pak podle něj zásadně naruší moment, kdy se poskytovatelé zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami nedohodnou. Takzvanou nedohodu totiž řeší svým vlastním návrhem ministerstvo zdravotnictví skrze každoroční úhradovou vyhlášku.
„To jsou tři měsíce zástupců různých lobbistů přede dveřmi ministerstva,“ řekl s odkazem na pracovní zkušenosti úředníků na ministerstvu Hroboň.
Upozornil na to, že například v Německu v momentě, kdy dojde k nedohodě v dohodovacím řízení, nenastupuje ministerstvo, ale speciální arbitrážní soud.
Ministr Válek dál trvá na převzetí rezervních fondů pojišťoven
„Kredibilita celého procesu je u nás zásadně narušena vydáváním úhradové vyhlášky,“ vyjasnil celý problém.
V polovině roku 2023 skončila jednání mezi pojišťovnami a poskytovali o úhradách pro letošní rok dohodou jen se čtyřmi segmenty. A to o meziročním navýšení úhrad o 5 procent. Samotná ministerská vyhláška nakonec zvedla úhrady celkem o 8,6 procenta.
Ministerstva vylučují vysoké úhradové nárůsty
A již brzy začne dohodovací řízení o cenách na rok 2025. Pokud dojde k další úpravě, respektive navýšení návrhu o růstu cen nad možnosti zdravotních pojišťoven, pak se zdravotnictví neobejde bez navýšením příjmů. Například růstem odvodů nebo plateb za státní pojištěnce, podotýká Friedrich.
Platby za státní pojištěnce ve zmiňovaném dokumentu pro jednání vlády ministerstva uvádějí, že kvůli započítání inflace ve valorizačním mechanismu letos výrazně vzrostly příjmy systému. Nicméně i dodávají, že nemají poskytovatelé pro další roky očekávat vysoké úhradové nárůsty.
„Zároveň se tím vyvolávají vysoká očekávání poskytovatelů zdravotních služeb ohledně nárůstů jejich příjmů v dalších letech. V těch však valorizační mechanismus umožní naopak jen relativně nízké navyšování zdrojů,“ píše se v dokumentu.
Platby na zdravotní pojištění vzrostly ne o desetikoruny ale stokoruny
Hospodaření pojišťoven tak bude schodkové, čerpat budou zatím ze zůstatků z předchozích let. Na konci loňského, dosud neuzavřeného, roku mají být zůstatky 55,5 miliardy korun a na konci letošního počítají se stavem 47,9 miliardy korun. Menší zaměstnanecké pojišťovny očekávají schodek hospodaření 3,9 miliardy korun, Všeobecná zdravotní pojišťovna pět miliard. Příjmy veřejného zdravotnictví pro letošek odhadují zdravotně pojistné plány na zhruba 502,6 miliardy korun. Přímo na zdravotní služby má letos jít 498,3 miliardy korun. Z nich asi 281 miliard do lůžkové a 135 miliard do ambulantní péče.
–ČTK/VRN–
