Hemodialýzou se v Česku ročně léčí 10-11 tisíc pacientů s akutním či chronickým selháváním ledvin. Trvalejší a pro zdravotnictví i nákladově efektivnější léčbou poškozených ledvin je transplantace. Ne každý pacient je pro zákrok ale vhodný.
Zatímco roční náklady zdravotních pojišťoven na jednoho hemodialyzovaného pacienta dosahují v průměru 800 tisíc korun, kompletní transplantace ledviny je vyjde na 600 tisíc korun. Problém je, že k transplantaci lékaři nedoporučí vždy každého pacienta s nefunkční ledvinou. I to, že náhradních orgánů není neomezený počet.
„Vysoké procento nemocných nemůžeme transplantovat, protože mají řadu dalších přidružených chorob, které to znemožňují. Ti zůstávají v dlouhodobém dialyzačním léčení,“ říká prof. Romana Ryšavá z Kliniky nefrologie 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Problém podle profesorky částečně souvisí se stárnutím populace, s vysokým podílem diabetiků mezi pacienty s onemocněním ledvin a se zvýšeným výskytem infekčních komplikací u pacientů na dialýze.
Pacienti, kteří nemohou být transplantovaní, přežívají podle profesorky Ryšavé na dialyzační léčbě kolem deseti let. Ale jsou i tací, kteří s dialýzou žijí déle než 20 let. Pravdou i je, že diabetici mají jednoznačně horší přežívání na dialýze. To v průměru o 30 až 50 procent kratší, dodává lékařka.
Ledviny nejvíc ohrožuje cukrovka, ale i vysoký krevní tlak
Zhruba ve čtyřiceti procentech případů došlo k poškození ledvin u pacientů v důsledku onemocnění cukrovkou. Za selhávání funkce ledvin ale může i vysoký krevní tlak nebo nemoci ledvin. O chronickém selhání ledvin hovoří lékaři podle profesorky Ryšavé u těch pacientů, kteří potřebují hemodialýzu déle než tři měsíce. Dialýzou se mimotělně čistí krev pacienta, čímž se nahrazuje funkce jeho ledvin. Hemodialýzou se ale léčí i pacienti s akutním selháním ledvin.
„To je kompletně, či částečně vratné a je většinou způsobené dehydratací, infekcemi, imunitními chorobami postihujícími ledviny, neprůchodností vývodných močových cest, třeba při zvětšené prostatě u mužů či gynekologických nádorech u žen,“ vyjmenovává příčiny akutní potřeby dialyzační péče prof. Ryšavá.
Za akutní selhání ledvin může podle ní často i podávání nevhodných léků. Anebo jejich špatné dávkování. Někteří z pacientů potřebují nahradit funkci ledvin třeba i jen jednou.
Hemodialýzou se v Česku léčí 10-11 tisíc pacientů ročně
Počet pacientů léčených hemodialýzou se u nás v posledních deseti letech příliš nezměnil. Pohybuje se zpravidla mezi 10 tisíci až 11 500 osobami ročně. Z nich asi tři pětiny připadají na chronické pacienty. Ti docházejí na hemodialýzu třikrát týdně. Každé čištění krve trvá tři až pět hodin.
Na samotné selhání ledvin se dnes neumírá, je tu ale jiná potíž
V posledních letech podle nefrologů, specialistů na léčbu poruch ledvin, klesá počet výkonů provedených klasickou hemodialýzou. A naopak roste počet takzvaných hemodiafiltrací. Tuto metodu nahrazující funkci ledvin považují lékaři ve srovnání s klasickou hemodialýzou za účinnější. Podle profesorky Ryšavé hlavní výhoda hemodiafiltrace spočívá v tom, že dokáže odstranit z krve více odpadních látek než klasická hemodialýza.
„Máme data o tom, že nemocní léčení hemodiafiltrací mají i lepší kardiovaskulární stabilitu během dialýzy a také o něco lepší dlouhodobé přežívání,“ říká k rozdílům léčebných terapií.
Polovina transplantací ledvin připadá na diabetiky
K významnému pokroku v oblasti nefrologie došlo rovněž u transplantací ledvin. Zhruba polovina všech pacientů podstupujících transplantaci ledvin jsou diabetici různého věku. Ještě před třiceti lety, jak nedávno zmínil prof. Ondřej Viklický, předseda České nefrologické společnosti a přednosta Transplantcentra IKEM, neměl diabetik starší 50 let šanci na léčbu selhání ledvin. A nebyl kvůli omezeným léčebným zdrojům ani dialyzován.
„To samé platilo i pro transplantace. […] To je obrovská změna, ke které došlo,“ vyzdvihuje pokrok v transplantační medicíně prof. Viklický.
Loni u nás lékaři podle statistik Koordinačního střediska transplantací [KST] transplantovali 488 ledvin, meziročně o 32 ledvin méně, když v roce 2022 dostalo náhradní ledvinu 520 pacientů. V roce 2021 se u nás nové ledviny dočkalo 456 pacientů a v pandemickém roce 2020 pak 443 pacientů. Ledvina tak patří v Česku dlouhodobě k nejčastěji transplantovaným orgánům. Na náhradní ledvinu čekají pacienti jeden rok až tři roky. V průměru dosahuje čekací doba na jejich transplantace 1,5 roku.
–VRN–
