Na obcházení standardních legislativních procesů při úpravách zákonů ze strany současné vlády, konkrétně ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí, upozorňují už i odbory. Vládě tyto kroky dlouhodobě vytýká i opozice.
Jedna z posledních novel zákona o sociálních službách [č. 108/2006 Sb. o soc. službách], jež zasahuje do nejednoho paragrafového znění, prochází schvalovacím řízením bez připomínkování dotčených stran. Návrh novely totiž předložil jako poslanec ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] spolu s ostatními poslanci vládní pětikoalice. A to ne jako vládní návrh, který podléhá připomínkovému řízení.
Na přístup ministra Jurečky upozorňuje v Bulletinu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP] jeho místopředsedkyně Jana Hnyková.
„Kromě poslanců do toho nemůže nikdo vstupovat. Návrhy, které jsou v tomto poslaneckém materiálu obsaženy, jsou výtahem z minulé připravované „malé technické“ novely zákona o sociálních službách z roku 2023,“ uvedla místopředsedkyně svazu.
Takový postup od ministra, pod kterého tato právní úprava přímo spadá, považuje za prapodivný. Ale bohužel i možný, podotýká odborářka.
Změny, které předkládá ministr jako poslanecký návrh
- Sociální služby by se měly vedle rodiny jako první zajišťovat v přirozeném prostředí, pokud to lze. Pobytová služba by podle předkladatelů měla být až posledním řešením.
- Definice nové celostátní sítě sociálních služeb, kdy MPSV bude podle zjištěných potřeb stanovovat kapacity služeb. Podle nich se do sítě zařadí sociální služby s nadregionální působností.
- Má vzniknout nová cílová skupina „pečující osoba“. A v jejich prospěch se rozšiřuje základní právní poradenství formou rad, nácviku dovedností pro zvládnutí péče o osoby.
- Stanovuje se maximální lhůta 180 dnů pro pobyt v odlehčovací službě.
- V azylových domech se rozšiřují se sociální služby určené osobám, které ztratily bydlení, jsou závislé, žijí rizikovým způsobem života a nedokáží abstinovat. Pro další fungovaní potřebují specifický režim. Cílem předkladatelů je stabilizovat jejich situaci, minimalizovat zdravotní rizika a nabídnout spolupráci a pomoc.
- Upravuje se definice bezúhonnosti u pracovníků v sociálních službách a jiných odborných pracovníků.
- Obcím s rozšířenou působností se ukládá vyhledávat subjekty, které poskytují sociální služby bez oprávnění.
- Zvyšuje se maximální pokuta z 50 tisíc Kč na 100 tisíc Kč za přestupky stanovené v § 107 zákona o sociálních službách.
- Prodlužuje se další vzdělávání u sociálních pracovníků na 24 měsíců.
„Tato novela zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, by měla vstoupit v platnost dnem 1. července 2024. Kromě § 96, kde se stanovuje síť sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem, to by mělo vejít v platnost až od 1. 1. 2026,“ doplňuje místopředsedkyně OS Jana Hnyková.
Připomínkování odbory a následné doplnění novely
Na nedodržování dříve docela běžné praxe při schvalování změn v zákonech, ve vyhláškách či nařízeních, kdy se veškeré úpravy připomínkovaly a projednávaly se stakeholdery, poukazuje i předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková v případě resortu zdravotnictví. Konkrétně jde o návrh zákona o specifických zdravotních službách, který odboráři sice připomínkovali a i se dočkali jejich vypořádání. Nicméně později zjistili, že ministerstvo do již připomínkované novely výrazně zasáhlo.
„Zjistili jsme, že ministerstvo zdravotnictví materiál zásadním způsobem v již běžícím legislativním procesu změnilo! Ministerstvo do zákona, který měl řešit specifické zdravotní služby, vložilo pasáž, která se týká změny zákona o ochraně veřejného zdraví,“ upozorňuje na postup vedení ministerstva zdravotnictví předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Příspěvek na péči bude až 27 000 korun. Testy majetku ale chybí
Resort podle ní dokonce zpětně změnil i svoji důvodovou zprávu.
„Což je naprosto mimo klasický legislativní proces,“ vytýká ministerstvu postup při navrhování legislativních změn.
Co požadují odbory
Odbory požadují, aby ministerstvo zdravotnictví všechny body, které do materiálu přidalo, vypustilo. Na nesprávný legislativní postup Žitníková upozornila vedení resortu rovněž na lednovém jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví. Zda vedení ministerstva požadavkům odborářů vyhoví a přidané pasáže ze zákona vypustí, jisté ale není. Stejně tak není jisté, že se nebudou dříve docela běžné legislativní postupy při schvalování zákonných úprav dále obcházet tak, jako je tomu ve zmiňované novele o sociálních službách či novele zákona o specifických službách v případě ministerstva zdravotnictví.
Úprava příspěvku na péči spustí vlnu žádostí o vyšší stupeň závislosti
Kriticky se ke způsobu projednávání a schvalování novely o sociálních službách minulý týden na sněmovním Výboru pro sociální politiku vyjádřili opoziční poslanci. I podle nich není správné, aby novelu navíc s dopady na klienty a rozpočet nepředkládala Sněmovně vláda, ale ministr práce a sociálních věcí jako poslanec. Rovněž uvedli, že poslaneckým návrhem ministr jen obchází standardní legislativní proces s možností připomínek.
„Změna jde opět poslaneckým návrhem. Je to už rituál této vlády,“ řekla na jednání například místopředsedkyně Výboru Jana Pastuchová z hnutí ANO.
–VRN–
