V prvním pololetí roku 2023 zemřelo 57 tisíc obyvatel Česka. Z nich počet úmrtí takzvaně na covid činil 883. Ještě v roce 2022 na covid ve stejném období zemřely čtyři tisíce lidí. Značí to pokles úmrtnosti „na covid“ o 80 procent.
Údaje vyplývají z předběžných výsledků Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle nich byl v meziročním srovnání počet zemřelých v prvním pololetí roku 2023 nižší o pět procent. Meziročně tak v tomto období zemřelo o 3,1 tisíce lidí méně.
„V žebříčku příčin smrti se tak covid v loňském prvním pololetí umístil až na 18. příčce,“ upřesňuje Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Tím veškerá překvapení ale končí. Naopak statistika potvrdila dlouhodobé trendy. Téměř 7,6 tisíce osob [13,3 %] loni mezi lednem až červnem zemřelo v důsledku chronické ischemické choroby srdeční. Ta vévodí žebříčku příčin úmrtí dlouhodobě, pouze v první polovině roku 2021 převažoval nad všemi ostatními příčinami covid-19.
Covid proniká do mozku i svalů. Následky vyřazují z běžného života
Druhou nejčastější příčinou úmrtí se loni v prvním pololetí stalo srdeční selhání [3,6 tisíce úmrtí / 6,4 %]. Třetí příčku obsadily nemoci mozku. Na ně zemřelo 3,3 tisíce lidí [5,7 %]. Následoval diabetes mellitus [2,5 tisíce, 4,4 %] a zhoubné novotvary průdušek, průdušnic a plící [2,3 tisíce, 4,1 %].
Česko loni zaznamenalo pokles úmrtnosti
57 tisíc zemřelých obyvatel Česka v prvním pololetí loňského roku je podstatně méně, než tomu bylo v přechozích letech. Jinak řečeno aktuální statistika odpovídá době před pandemií covidu. V roce 2021 zemřelo v Česku za první půlrok 76,7 tisíce lidí. V roce 2022 to bylo 60 tisíc lidí. Statistika z roku 2020 se tak ukazuje srovnatelná s tou letošní. Tehdy v prvním pololetí v Česku zemřelo 57,2 tisíce lidí.
Jsou tu ale i další dobré zprávy. Počet zemřelých na chronickou ischemickou chorobu srdeční, dlouhodobě nejčastější příčinu úmrtí, v prvním pololetí roku 2023 meziročně nezanedbatelně poklesl. Pokles činil devět procent. Na nemoc zemřelo o 772 lidí méně. Předběžné údaje za 1. pololetí 2023 dále ukazují meziroční pokles sebevražd. To o deset procent, absolutně jde o 66 sebevražd při celkovém počtu 622 těchto úmrtí. Toto číslo se nijak nevymyká číslům z minulých let. Avšak například druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku stále zůstává sebevražda.
Výrazněji, o 11 procent, loni v prvním pololetí vzrostl počet úmrtí na chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí [z 1,8 tisíce na 2,0 tisíce].
„K největšímu nárůstu pak došlo v případě úmrtí na chřipku, která však nepatří mezi nejčastější příčiny smrti,“ doplňuje Šafusová.
Podle ní se počet těchto úmrtí meziročně zvedl z 23 případů zaznamenaných v lednu až červnu roku 2022 na 237 ve stejném období roku 2023. Obdobný jako loni byl počet zemřelých na chřipku také v prvním pololetí roku 2019 [222 osob], zatímco v témže období roku 2020 byl poloviční. A v letech 2021 a 2022 na úrovni nízkých desítek osob.
Srovnání úmrtí muži a ženy
Pořadí příčin smrti bylo na prvních třech místech shodné pro muže i ženy a v souladu s celkovým pořadím. Na dalších místech se již žebříček rozcházel. U mužů představovaly čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí zhoubné novotvary [průdušky, průdušnice a plíce, pozn. red.] a pátou diabetes mellitus. U žen se staly čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí zhoubné novotvary pohlavních orgánů a prsu a páté hypertenzní nemoci.
Nemoci srdce zůstávají v Česku dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Podle dostupných statistik se s nemocemi srdce a cév v ČR léčí tři miliony lidí. Ročně dosahují ekonomické náklady spojené s kardiovaskulárními nemocemi jenom v Česku 125,5 miliardy korun. To není „málo“. V roce 2022 činily výdaje zdravotních pojišťoven v součtu necelých 435 miliard korun. Dobrou zprávou sice je, že úmrtí na nemoci srdce a cév ubývá, na druhou stranu kardiologové upozorňují, že se v Česku zkracuje doba dožití ve zdraví. A dále, že počet pacientů v ordinacích kardiologů každý rok roste.
–DNA–
