Poruchy srdečního rytmu dokáží kardiologové Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] díky nové metodě napravit i o desítky minut rychlejším zákrokem. Navíc s menším rizikem vedlejších komplikací či přerušení výkonu.
Nový a již v praxi odzkoušený trojrozměrný mapovací systém využívá k provedení ablace speciálního katetru s mřížkovou elektrodou na svém konci [na obr. vpravo, zdroj: IKEM]. Je to v podstatě kulovitá síťka z nitinolu [slitina niklu a titanu, pozn. red.]. Po roztažení tato kulovitá síťka dosahuje průměru 9 mm a na jejím povrchu je umístěno devět mikroelektrod. Díky nim se dají snímat elektrické signály a teplota tkáně. A tímto inovativním katetrem se vytvoří trojrozměrná mapa příslušné dutiny, například levé síně a plicních žil. Poté se zavedenou elektrodou aplikuje buď radiofrekvenční proud o vyšší energii, nebo energie pulzního pole. Výběr záleží na konkrétním místě, kde se ablace provádí a také na rozhodnutí operatéra.
„Dosavadní zkušenosti ukázaly, že ablace je velmi účinná, protože se vytvářejí větší léze, a to velmi rychle během 3-5 vteřin. Při testování jsme pomocí radiofrekvenčního proudu provedli ablaci flutteru síní, kde se přerušuje můstek tkáně v pravé síni o délce cca 3,5 cm, během 1-2 minut celkového času,“ vysvětluje výhody nového systému přednosta Kardiocentra IKEM prof. Josef Kautzner.
Pro srovnání dodává, že ablace tohoto můstku konvenčním katetrem může trvat 30 minut. Navíc s sebou nese riziko, že ji lékaři nedokončí kvůli otoku tkáně. Profesor Kautzner upozorňuje i na to, že použití pulzního pole je zcela bezpečné. A jeho účinnost může být v řadě míst srovnatelná.
Přístroj odzkoušeli kardiologové v IKEM a na Homolce
Katetrizační ablace arytmií je metoda, při které lékaři potlačují spouštěče srdeční arytmie, tedy poruchy srdečního rytmu. Zákrok lékaři provádí obvykle zavedením katétru přes žílu nebo tepnu v třísle. Díky proudu v katétru se abnormální tkáň v srdci, která způsobuje poruchu, zahřeje a dojde k jejímu zničení čili ablaci.
Nový přístroj, který je komerčně dostupný, arytmologové IKEM uplatní především u pacientů s potřebou ablace komorových arytmií kvůli onemocněním srdce. Například u pacientů s velkou jizvou po infarktu myokardu nebo po zánětech srdce. Podle předběžných zkušeností z klinického testování je totiž ablace v této indikaci rychlá a účinná.
„Je přirozené, že všichni arytmologové si přejí, aby katetrizační ablace byly co nejefektivnější a zároveň co nejbezpečnější. A je skvělé, že technologický vývoj k tomu napomáhá,“ řekl primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. Petr Neužil.
V léčbě srdečních arytmií se českým lékařům daří
Nová metoda, ablace pulsním polem, které se specialisté IKEM věnují několik let a mají ji odzkoušenou v klinické praxi, využívá ultrakrátké pulsy v délce nanosekund. Navíc s vysokou voltáží, které prakticky nevytvářejí termický efekt, dodává primář.
„S novým systémem jsme v rámci klinických zkoušek Na Homolce provedli více jak 200 zákroků, což reprezentuje celosvětově největší počet pacientů ošetřených touto novou metodou,“ dodává.
Na vývoji a klinickém testování nového přístroje pro odstraňování některých příčin poruch srdečního rytmu se od roku 2018 podílela dvě pražská pracoviště, a sice IKEM a Nemocnice Na Homolce. V běžné klinické praxi jej specialisté odzkoušeli vůbec poprvé nyní. A s výsledky jsou spokojení.
„Spolu s unikátními vlastnostmi potenciálového mapování tak reprezentuje důležitý krok, jak docílit výrazně účinnější terapie srdečních arytmií,“ hodnotí novou metodu prof. Neužil.
Česká republika je v počtu ablací v přepočtu na milion obyvatel na předních místech ve světě. Díky nové netermální technologii katetrizační ablace se dá nyní předpokládat, že se počet výkonů v oblasti srdečních ablací ještě navýší.
–VRN–
