Pacientů s krevními nádory i v Česku přibývá, podle hematoonkologů zhruba o 2,5 procenta každý rok. Úměrně tomu ale nepřibývá zdravotníků a ani odborných pracovišť, v nichž se o tyto pacienty starají.
Medicína zaznamenává velké pokroky i v metodách léčby nádorů krve. Výsledkem je, že onemocnění zdolává stále více pacientů. Na druhou stranu specialisté upozorňují, že rok od roku narůstají počty pacientů s diagnostikovaným nádorem krve. Úměrně tomu ale nepřibývá zdravotníků, kteří by se o hematologické pacienty starali.
„Každoročně diagnostikujeme více než pět tisíc různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 procenta za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku,“ uvedl na lednovém kongresu Hematologie 2024 v Praze prof. Marek Trněný, přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Aktuální trend hematologové částečně připisují i stále častějším poruchám imunity u lidí. Také ale upozorňují, že lékaři s pomocí moderní medicíny umí dnes pacienty z nádorového onemocnění krve i docela vyléčit. Což dokládá skutečnost, že v posledních několika dekádách se i přes nárůsty počty nemocných daří lékařům udržovat úmrtnost na téměř neměnných číslech. Za posledních třicet let mortalita v oboru vzrostla o 1,1 procenta. U některých diagnóz dokonce klesá.
„Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 procent, nebo u non-Hodgkinových lymfomů o 20 procent. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 procent pacientů,“ vyjmenovává prof. Trněný.
Úspěch připisuje především pokrokům v terapii, která je dostupná i českým pacientům.
Kapacity specializovaných center v Česku jsou vyčerpané
Není ale vše jen zalité sluncem. Jak rok od roku přibývá pacientů s nádory krve, tak už ale nepřibývá odborný zdravotnický personál. Například na hematologické klinice pražské VFN pracuje minimálně o 30 procent méně zdravotních sester, než je třeba.
„Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velice náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ říká prof. Trněný.
O pacienty s krevními nádory pečují zdravotníci v centrech specializované hematologické péče [HOC]. V Česku takových center funguje osm pro dospělé a dvě pro děti. Lékaři v nich pečují o nejkomplikovanější pacienty vyžadující tu nejnákladnější péči. Kapacita center je podle specialistů docela vyčerpaná.
„Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat takzvaná pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem deset,“ uvedl na kongresu prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.
Odborníci tak chtějí, aby se tato centra rozšířené péče ukotvila ve Věstníku ministerstvo zdravotnictví. Nyní tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, ale nic mezitím.
„Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ vysvětluje profesor Žák.
Z Karlovarska jezdí pacienti za léčbou do Plzně i Prahy
Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče. Jeho obyvatelé tak za léčbou dojíždějí do HOC v Praze nebo Plzni.
„Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami,“ říká prof. Žák.
Pacienti s touto diagnózou se obvykle dostávají do jednoho až dvou let od zahájení léčby do stabilizovaného stavu. Proto jejich stav mohou sledovat jinde. Dále by se v centrech s rozšířenou péčí sledovali pacienti s chronickou lymfatickou leukemií.
Docela vyčerpané kapacity potvrzuje i ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze prof. Petr Cetkovský.
„S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 procent,“ potvrdil.
A jak zaznělo na kongresu, s obdobným tlakem na lůžkové i personální kapacity se potýkají i v okolních zemích. I podle prezidenta Evropské hematologické asociace prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve. A to i proto, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí.
„Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ říká prof. Almeida.
„Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí,“ uvedl.
Za nutné považuje přizpůsobit zdravotnické služby v jednotlivých zemích tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Konkrétně má na mysli zajistit více peněz pro daný zdravotnický obor a také více personálních sil. Investovat mají systémy i do vzdělávání veřejnosti v oblasti péče o vlastní zdraví a prevence nemocí.
–RED–
