Protialkoholní záchytná stanice v liberecké nemocnici už funguje v nepřetržitém provozu. Dříve opilce přijímala jen v nočních hodinách, přes den pobývali na běžných odděleních nemocnice. To byl problém pro ostatní pacienty i zdravotníky.
Nepřetržitý provoz protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v Krajské nemocnici Liberec od počátku letošního roku uleví hlavně nemocničnímu personálu. Opilé lidi s nezvladatelným chováním totiž přes den přijímali na urgentním příjmu a poté je hospitalizovali na některém ze standardních oddělení nemocnice.
„To bylo samozřejmě velmi zatěžující pro personál,“ říká mluvčí nemocnice Václav Řičář.
Agresivní jedinci navíc podle jeho slov často ničili i vybavení nemocnice.
„Záchytka je na to uzpůsobená a v tomto ohledu je to velká úleva pro zbytek nemocnice, který musel být k dispozici pro intoxikované pacienty během pracovního dne. Teď, když to jede 24 hodin denně, tak je to dobré,“ dodává Řičář.
Za záchytku se platí 3 500 Kč a někde i více
Počet lidí, kteří v Liberci skončí na protialkoholní záchytné stanici, v posledních letech roste. Zatímco ještě v roce 2020 na ní noc strávilo 683 lidí, loni už to bylo 816 osob.
„Meziročně jich bylo o 16 procent více,“ vysvětluje Řičář.
Za záchytný pobyt účtuje liberecká nemocnice klientům 3 500 korun. Vedení nemocnice, respektive její zřizovatel, tedy kraj, se potýká se stejným problémem jako většina protialkoholních záchytných stanic. A tím jsou neplatiči. I záchytná stanice při liberecké nemocnici většinu pohledávek vymáhá soudní cestou. V předchozích dvou letech se počet neuhrazených pobytů na ní pohyboval kolem 60 procent.
Protialkoholní záchytná stanice v Liberci funguje v kraji jako jediné zařízení takového druhu. Její provoz dotuje stejně jako u jiných záchytných stanic krajský úřad.
„Loni poskytl celkem 5,8 milionu korun, pro rok 2024 kraj schválil částku devět milionů,“ uvádí mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Platba za pobyt na záchytné stanici
Cenu za záchyt si stanoví každá záchytná stanice sama s ohledem na výši nákladů vynaložených na péči o intoxikovanou osobu. Dále za její ubytování a stravu. Obvykle se cena za pobyt pohybuje od 3 500 korun výše.
Úhrady za pobyt na záchytné stanici se staly nedávno i tématem pro odborníky. Soudkyně okresního soudu v Mělníku navrhla zrušit některé úhrady v zákoně o specifických zdravotních službách. Tím se řídí právě záchytné stanice. Soudkyně navrhovala, aby za pobyt na záchytných stanicích lidé neplatili a stanicím náklady hradily zdravotní pojišťovny. Mělnický okresní soud ve svém návrhu zdůraznil, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Přičemž i záchytka je podle soudců zdravotní službou poskytovanou pojištěnci, který pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky nekontroluje vlastní chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, cizí majetek a veřejný pořádek.
Podle ústavních soudců ale je potřeba zákon vykládat tak, že intoxikovaní lidé hradí ubytovací, stravovací, hygienické nebo i dopravní náklady spojené s pobytem na záchytné stanici, které nespadají pod bezplatnou zdravotní péči. Naopak vstupní lékařská vyšetření nebo zdravotní pomůcky jsou podle rozhodnutí Ústavního soudu hrazeny ze zdravotního pojištění. Povinnost úhrady nákladů tak, jak ji nyní popisuje zákon, podle ÚS není v rozporu s ústavním pořádkem. A není proto zapotřebí ji rušit.
Návrh mělnického soudu Ústavní soud zamítl stejně jako zastropování poplatku za pobyt na stanici. Stanovení úhrady za pobyt na záchytce tak zůstalo plně v kompetenci jednotlivých zdravotnických zařízeních, provozovatelích záchytných stanic, jimiž jsou kraje. Většina záchytných stanic upozorňuje, že jim za pobyt zaplatí zhruba 20 procent ze všech pacientů a pohledávky se stávají nedobytnými. Na záchytných stanicích často končí opilí lidé bez domova a lidé žijící na okraji společnosti bez příjmů.
–ČTK/VRN–
